Padla už druhá soudcovská rada
Na Nejvyšším soudu v Brně je opět dusno. Už podruhé za éry předsedkyně Ivy Brožové (od roku 2002) padla soudcovská rada, když minulý týden odstoupili tři její členové. Stejně jako při vzpouře rady před třemi lety měla být i tentokrát důvodem nespokojenost s tím, jak Brožová vybírá nové soudce.
Soudci NS jsou přitom rozděleni do několika táborů. „V různých věcech jsem byl - a třeba i dosud jsem - ve sporu s paní předsedkyní a při té minulé rezignaci rady jsem i já byl jejím kritikem, ale v tomto případě je v tom doktorka Brožová naprosto nevinně,“ řekl týdeníku EURO místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera. „Některé kroky nebo náznaky, jež před svým odstoupením učinila ona trojice členů rady, zaváněly přímo vydíráním. Navíc, matematicky vzato, jeden z odstoupivších radních musel během předchozího tajného hlasování o přijetí nového soudce zvednout ruku pro návrh paní Brožové, což je nefér přístup,“ odsoudil Kučera nejnovější situaci. Zdůraznil, že na rozdíl od předchozího konfliktu prý Brožová v případě nynějšího adepta pro NS nepostupovala proti vůli rady, nýbrž v souladu. „Většina soudců byla pro včetně mě, proti jen někteří,“ dosvědčuje místopředseda.
Soudkyni Danuši Novotné, která ze soudcovské rady odešla už v roce 2004, se sice nelíbí, že vzbouřenci nyní ani neinformovali nikoho z kolegů o důvodech své rezignace, myslí si však, že jde opět o protest proti stylu, jakým Brožová vede soud. „Paní předsedkyně provádí personální politiku, která leckomu nevyhovuje. A to je přesně ten důvod, proč jsme kdysi odstupovali my,“ tvrdí. Naopak soudce Jiří Pácal nynější revoltu za protibrožovskou nepovažuje. „Vidím to spíš jako spor Nejvyššího soudu a ministerstva spravedlnosti o to, aby se nám dostalo víc soudců,“ vysvětluje svůj názor. Že by se pád rady dal vykládat i jako pomsta části soudců za vynucený odchod Jaroslava Bureše z postu místopředsedy NS, Pácal odmítá.
Pikantní je, že kromě Kateřiny Hornochové a Ludvíka Davida opustil soudcovskou radu i Zdeněk Des, tedy soudce, který při minulé vzpouře jako jediný členem rady zůstal. Zvláštní je i to, že odcházející trojici tvoří jen členové civilního kolegia, zatímco zůstávající šéf rady Jan Bláha a Karel Hasch jsou z kolegia trestního. Někteří soudci proto naznačují, že revolta souvisí i s nevraživostí mezi oběma částmi NS. Příčinou by mohl být třeba fakt, že civilní úsek je zavalen mnoha kauzami a dochází tam k velkým průtahům, zatímco trestní kolegium má stůl relativně čistý.
Za normálních okolností by k pádu rady ani nemuselo dojít, protože v souladu se zákonem o soudech a soudcích by odcházející trojici mohli nahradit tři již předem zvolení náhradníci. Jenže Oldřich Jehlička už na soudu nepracuje a pouze Josef Rakovský s Antonínem Draštíkem ránu nezacelí. Ani u nich však zatím není jasné, zda by členství v soudcovském orgánu přijali. Vedení NS nyní také zkoumá, zda mají rozkol v soudcovské radě vyřešit doplňovací volby do tohoto orgánu, nebo úplně nové volby všech pěti členů.
