Ladislav Krofta předání peněz Šloufovi popírá
Slova Lubomíra Soudka o třímilionovém daru sociální demokracii sice popřel i druhý jím označený svědek
- Ladislav Krofta, ale bývalý šéf Škody Plzeň trvá na svých slovech. V minulých dnech prý předal Službě pro odhalování korupce, která se případem zabývá, magnetofonový záznam pořízený Ladislavem Kroftou, když měl společně s Martinem Mosingerem předávat peníze Miroslavu Šloufovi. Tento záznam slyšel i reportér týdeníku EURO.
„Nazdar stará vojno“, vítá na začátku záznamu pravděpodobně Krofta Šloufa. Dále jsou probíráni političtí nepřátelé zúčastněných – jmenovitě dnešní šéf FNM Jiří Havel a ministr vnitra Stanislav Gross. Kvalita zhruba hodinu a půl dlouhého záznamu není dobrá, nicméně mnoha větám je rozumět. Jednoznačně je slyšet, že jde o schůzku tří mužů vzájemně se oslovujících křestními jmény Mirek, Láďa, Martin, která probíhala nejprve v restauračním zařízení, pak v automobilu a posléze v další místnosti, pravděpodobně restauraci s hlasitě puštěnou televizí. Právě zvuk televizních novin umožňuje přesně identifikovat den i dobu schůzky. V době, kdy jsou účastníci schůzky ve druhé hospodě, kde prý dělají „vynikající tatarské bifteky , začínají po několika minutách zprávy TV Nova – bylo půl osmé večer. Ve zprávách jsou informace o padesáti Afgháncích, kteří přiletěli s moldavskými pasy do České republiky, o odvolání manažera Huga Sekyry a jeho sporech s vedením Chemapolu a o projevu Václava Havla před Poslaneckou sněmovnou, jehož se mimořádně zúčastnil i Josef Lux, který se již tehdy z politiky kvůli leukémii stáhl. O těchto událostech média informovala 13. října 1998. Soudkova přítelkyně a zároveň Kroftova dcera Marta Majorová identifikovala, že na kazetě jsou nahrány hlasy Šloufa, Krofty a Mosingera. Podle expertů na záznam zvuku lze přesně identifikovat, zda hlasy na pásce nahrané v podvečer 13. října 1998 patří zmíněným mužům. Soudek před několika týdny popsal příběh s penězi pro ČSSD takto: „V Lichtenštejnském paláci probíhalo jednání průmyslníků, skončila oficiální část a bavili jsme se. Přišel za mnou Zeman. Stáli jsme u jednoho ze sloupů. Stál tam Zeman, já, Krofta, Šlouf, Mosinger a Lubovský. Premiér naléhal, že pro schválení rozpočtu potřebuje uplatit poslance a že potřebuje tři miliony korun. Říkal jsem mu, není to moc, ale je to dost a my jako Škodovka peníze momentálně nemáme. Řekl, sežeň mi je, potřebuju nutně tři miliony korun. Odpověděl jsem, že se pokusím dát je dohromady. S kým se mám kontaktovat? Za naši stranu je určen, že to vyřídí Šlouf. Říkám: Dobře, za moji stranu je určen Krofta. Mezi nimi je třicetiletá známost. Dal jsem svoje prachy ve výši tří milionů korun, dal jsem to jako dar. Šloufovi to odevzdal Mosinger a Láďa Krofta. Stoprocentně mu to dali, pořídili z toho záznam. Čtrnáct dnů nato jsme se sešli v kanceláři u Šloufa, kde jsme se sešli Mosinger, Krofta, Soudek plus Šlouf. Šlouf mi poděkoval, že to proběhlo. Já jsem chtěl po Šloufovi, aby mi co nejrychleji sehnal schůzku s premiérem, protože jsem s ním potřeboval projednat projekt restrukturalizace Škodovky. Šlouf mi řekl: Ano, já to zajistím. Setkal jsem se s premiérem, ten mi nalil jako obvykle dvě deci becherovky, s čímž jsem ho poslal někde, protože ta schůzka byla dopoledne. Děkoval mi, že jsem splnil slovo a peníze jim dal. Setkání českých podnikatelů s premiérem v Lichtenštejnském paláci bylo 22. září 1998. Soudkovo líčení již dříve Šlouf a Zeman odmítli. Mosinger podle MF Dnes řekl, že je to celé nesmysl a že se Soudek musel definitivně zbláznit. Minulý týden dar popřel i Krofta. Ten ale v telefonickém rozhovoru s týdeníkem EURO (viz box) znervózněl a odpovědi doslova vykoktal. Zvukový záznam z 13. října 1998, kterým Soudek disponuje, sice není jednoznačným důkazem o předání peněz, ale podporuje Soudkovu verzi. Tři týdny po setkání v Lichtenštejnském paláci na něm říká Krofta Šloufovi: „Co jsme slíbili, to plníme.“
