Soudní proces je jen velká show a vy jste si najala hvězdu, uklidňuje v muzikálu Chicago právník v podání Richarda Gera svou klientku – vražedkyni Renée Zellwegerovou. V show nebo spíše ve frašku se mění proces, který se týká jednoho z vysokých státních úředníků. Člověka, jenž má na starost mezinárodní arbitráže. Dříve ředitele odboru dnes „jen“ poradce ministra financí Radka Šnábla.
Šnábl byl pravomocně odsouzen za daňové delikty k podmíněnému trestu a úhradě 300 tisíc korun. Jeho dovolání odmítl jak Nejvyšší, tak Ústavní soud. Šnábl nadále trvá na své nevině. Žádá obnovu procesu vzhledem k novým důkazům, které se mu podařilo opatřit. Kauzu opět řeší prvnoinstanční Krajský soud v Ústí nad Labem a tamní soudkyně Kamila Krejcarová, jež první vyřkla verdikt o Šnáblově vině. Že její kroky v procesu budí pochybnosti, jsme již psali (viz EURO 3/2011). Kromě jiného na poslední chvíli odročila první stání, protože zjistila, že nemá spis.
Minulé úterý už soud zasedl. Šnábl přinesl nové listiny, ale než je tribunál stihl projednat, vyrukoval s obviněním soudkyně Krejcarové z podjatosti. Žádá její vyloučení. Vyčítá jí například, že komunikovala s médii, která dostávala informace dřív, než jemu byly doručeny oficiální cestou. Nejpikantnější je pak námitka, že soudkyně je podjatá z osobních důvodů. A to kvůli svému otci bývalému poslanci Josefu Hojdarovi. Ten byl v rámci ministerstva jako šéf dozorčí rady společnosti Prisko podřízen právě Šnáblovi. Odsouzený úředník v soudní síni vyprávěl historku, jak mu Hojdar počátkem ledna 2008 údajně naznačoval, že by bylo dobré koupit 50 hektarů půdy na Mostecku. Nestalo se a po vynesení odsuzujícího verdiktu v září 2008 měl Hojdar před svědky prohlásit, že si „za to může Radek sám“.
Soudkyně Krejcarová obvinění z podjatosti odmítla. Nezbývá než se ptát, proč se nehájila tvrději. O úniku informací do médií jen prohlásila, že nevidí důvod, proč by to nemohla dělat. Svého otce prý půl roku neviděla a tak to také zůstane. Nezasloužil si spíš Šnábl za předkládání nedoložených tvrzení napomenutí pro pohrdání soudem? Na to se očividně soudkyně necítila.
„Doktorka Krejcarová je velmi pečlivá, rozhodně odmítám, že by mohla být podjatá,“ brání svou podřízenou předseda ústeckého soudu Milan Kohoutek.
Teď bude na Vrchním soudu, aby rozhodl, zda Krejcarovou vyloučí. Pak teprve bude pokračovat řízení o obnově procesu.
A co je vlastně to Šnáblovo eso v rukávu? K pochopení je třeba nastínit celý příběh. Šnáblova firma v roce 1999 koupila starší hrací automaty, prodala je další české firmě, která je zase přeprodala do Arménie. Tamní překupník srazil v dokumentech cenu zboží z 25 milionů korun na pár tisíc dolarů kvůli clu a daním. Že součástí komplotu byl Šnábl, opírá soud o výpověď arménského obchodníka Armena Mnatsakana Hovhanisijana. Právě na základě tohoto důkazu souhlasily s verdiktem o vině i vyšší instance. Výpověď právní pomocí proběhla v roce 2002, Šnábla obvinili až o rok později a jeho právníci nikdy neměli možnost Arména vyslechnout.
Šnábl nyní získal policejní dokument, v němž arménští vyšetřovatelé už v roce 2002 českou stranu upozorňují na Hovhanisijana jako na podezřelého podvodníka. To klíčovou výpověď výrazně znevěrohodňuje, zvlášť když se vezme v úvahu, že jiná výpověď by Arménovi mohla vynést stíhání i v Česku. Proč tento dokument nebyl součástí spisu od počátku? Zřejmě si někdo příliš doslovně vysvětlil poznámku, že je to papír pro vnitřní potřebu policie.
