ODBORNÍCI O OSOBNÍM BANKROTU Odborníci oslovení v anketě týdeníku Profit myšlenku osobního bankrotu v zásadě podporují. K vládnímu návrhu mají ale dílčí výhrady.
ODBORNÍCI O OSOBNÍM BANKROTU Odborníci oslovení v anketě týdeníku Profit myšlenku osobního bankrotu v zásadě podporují. K vládnímu návrhu mají ale dílčí výhrady.
Michal Korčák, advokát
Ten návrh považuji za poměrně rozumný. A to jak pro věřitele, tak pro dlužníka. Pokud se ovšem spolu budou schopni domluvit. Dlužník žije v současnosti v nejistotě. Neví, kdy na něj přijde exekutor. Osobní bankrot by mu dával šanci - až vypořádá alespoň část svých závazků, může začít od nuly. A je to lepší i pro věřitele, který si řekne dobrá, dostanu alespoň něco. Má jistotu, že se mu dlužník nebude schovávat a že nebude převádět svůj majetek na jiné vlastníky. Z praxe vím, že kdo chce za každou cenu dostat všechno, nemusí dostat vůbec nic.
Tomáš Kofroň, Raiffeisenbank Zákon v podobné podobě by zřejmě ochránil spíše dlužníka, mohl by negativně ovlivnit efektivní vymáhání dluhů. Na druhé straně klienti zřejmě tento zákon nebudou ve velké míře zneužívat a prohlašovat na sebe konkurzy záměrně. Připravili by se totiž o jakoukoliv možnost získání úvěru v budoucnosti.
Juraj Podkonický, prezident Exekutorské komory České republiky
Za podmínky, že s osobním bankrotem bude muset souhlasit věřitel, jedná se z našeho pohledu o krok dobrým směrem. Je tu však velké ALE: V Nizozemsku, kde je podobný zákon v platnosti, dochází k jeho zneužívání. Například člověk, který si vezme úvěr 5 milionů korun, splatí dohromady pouze 500 tisíc korun a je během poměrně krátké doby oddlužen. V našich podmínkách by to znamenalo, že si pak může klidně vzít další úvěr s úmyslem opět zbankrotovat. Rádi bychom proto do zákona vtělili dvě omezení. Za prvé, občan může zbankrotovat pouze jednou v životě. Za druhé, bude zřízen veřejně přístupný centrální registr „osobních bankrotářů“, ve kterém budou údaje vedeny po neomezenou dobu.
Jan Procházka, analytik společnosti Cyrrus
Nová podoba úpadkového práva by měla být jednoznačným přínosem, protože s sebou přinese zrychlení a zjednodušení úpadků. I přesto, že zadlužení domácností v ČR zdaleka (několikanásobně) nedosahuje stavu v původních zemích EU, silný růst hypotečních úvěrů a splátkového prodeje přinutil zákonodárce zavést institut osobního bankrotu i u nás. Hlavní výhodu shledávám ve větších pravomocích věřitelů vůči dlužníkům, tedy omezení vlivů pomalých soudů a druhou šanci pro tzv. poctivého dlužníka, který opravdu chce své závazky splácet. Nevýhodou tak zůstává dlouhá doba zavedení do praxe (předpokládá se rok 2007) a fakt, že úprava postihne jen nové bankrotáře.
