Pár jednoduchých otázek, na které zvládnete odpovědět do jedné minuty
1) Bezdětní manželé bez dluhů potřebují životní pojištění.
Ano Ne
2) Starší manželé bez dluhů s výdělečně činnými dětmi potřebují životní pojištění.
Ano Ne
3) Mladší klienti s investičním horizontem nad dvacet let chtějí dosáhnout finanční nezávislosti.
Jsou pro ně penzijní fondy vhodnější než akciové podílové fondy?
Ano Ne
4) Penzijní fondy investují konzervativně, z velké většiny do dluhopisů s vysokým ratingem.
Ano Ne
5) Výnosnost penzijního připojištění je pro dvacetiletého klienta nižší než pro padesátiletého.
Ano Ne
6) Investiční životní pojištění zaručuje minimální výnos ve výši technické úrokové míry.
Ano Ne
7) Smlouva o stavebním spoření se sjednává na dobu určitou.
Ano Ne
8) Klient může čerpat státní příspěvek i na dvě smlouvy o stavebním spoření, pokud celková výše státního příspěvku nepřekročí 3000 korun ročně.
Ano Ne
9) Vklady v penzijních fondech jsou pojištěny dle zákona o bankách.
Ano Ne
10) Díky deregulaci nájmů pravděpodobně vzroste i tržní nájemné.
Ano Ne
Správné odpovědi: 1) Ne (Je zbytečné, jsou bez dluhů.)
2) Ne (Je zbytečné, manželé jsou bez dluhů a bez závazků.)
3) Ne (Při dlouhodobém investování, jsou výnosnější akciové fondy. Nejsou podporovány státem, ale mají potenciálně výnosnější portfolio, které v dlouhodobém horizontu překoná vliv státních příspěvků i daňové úspory. Například při vkladu 500 Kč měsíčně do penzijního fondu bude mít po 20 letech klient na účtu kolem 225 tisíc korun (při výnosnosti 3,5 procenta p. a.), v akciovém fondu by měl za stejnou dobu při stejném vkladu kolem 380 tisíc (při výnosnosti 10 procent p. a.)
4) Ano (Proto dosahují nízkých výnosů, zpravidla procento nad inflaci.)
5) Ano (Výnosnost penzijního připojištění v čase klesá. Důvodem je, že státní příspěvek se vyplácí pouze ke vkladům připsaným na účet v daném kalendářním měsíci. V dalších letech jsou vklady vložené v předcházejících letech zhodnocovány pouze přičiněním penzijního fondu, ne státu. V prvním roce je státní příspěvek připisován ke každému vkladu klienta. Ve druhém roce k dalším – novým – vkladům, které na konci roku tvoří již jen polovinu celkových vkladů. Ve třetím roce již tvoří jen třetinu, v desátém desetinu atd. Efekt státní podpory se tak v čase snižuje.)
6) Ne (Na rozdíl od kapitálového životního pojištění. Důvodem je fakt, že klient si sám určuje, do jakých instrumentů chce investovat.)
7) Ne (Smlouva o stavebním spoření se sjednává na dobu neurčitou. Šest let - přesněji 72 měsíců - je minimální doba, po kterou musí smlouva platit, jinak klient ztrácí nárok na státní příspěvek.)
8) Ano (Státní podporu může čerpat na více smluv o stavebním spoření, ale celková výše státních příspěvků nesmí přesáhnout tři tisíce korun za daný rok.)
9) Ne (Na vklady v penzijních fondech se nevztahuje zákon o bankách. Vklady proto nejsou pojištěny.)
10) Ne (Deregulací nájemného dojde k sjednocení výše regulovaného a tržního nájemného. Očekává se proto pokles tržního nájemného.)
Připravila finančně-poradenská společnost KFP - www.kfp.cz//
