VEDOUCÍ RODINNÉ ČERPACÍ STANICE Q100, SYN MAJITELE FIRMY JAN MLEJNEK: Vaše čerpací stanice je na frekventovaném tahu mezi pražským Braníkem a Modřany. Pociťujete tlak od velkých řetězců?
VEDOUCÍ RODINNÉ ČERPACÍ STANICE Q100, SYN MAJITELE FIRMY JAN MLEJNEK: Vaše čerpací stanice je na frekventovaném tahu mezi pražským Braníkem a Modřany. Pociťujete tlak od velkých řetězců? Velké sítě, říkáme jim velcí kluci nebo barevní, některé z nás tlačí, abychom nějakým způsobem vstoupili pod jejich křídla, případně jim čerpací stanici prodali. Mají kritérium, které určuje, zda se o čerpačku budou ucházet nebo ne. Je poměrně jednoduché: pumpa musí točit kolem dvou milionů litrů ročně, jinak není zajímavá. Oni ty litry potřebují k tomu, aby vydělali na pokrytí provozu a samozřejmě zbylo i na akcionáře. Kritérium splňujete, vyhrožoval vám někdo? Nevyhrožoval. Jde spíše o nabídky a licitování peněz. Návrhy se opakují se stoupající tendencí. Není ale kam se hrnout - když ty peníze budete mít v ruce, objeví se problém, kam s nimi. Musel bych být hodně velký dobrodruh, abych věděl, kam je nalít. Trh je nasycený ve všech oborech. Spočítal jsem si také, že za deset let vydělám stejnou částku, co mi nabízejí a navíc mi zůstane pozemek. Splácíte ještě úvěr? Naše firma působí úspěšně už třináct let a všechny závazky vůči bankám už splnila. To je další důvod, proč z čerpačky nepotřebuji peníze na další investice. Dneska se banky předhánějí, kdo vám půjčí. Proto jsme vůbec o prodeji neuvažovali. Daří se nám celkem slušně. Takže o sebe obavy nemáte? Ať chceme nebo ne, tak od různých konsorcií nebo koncernů nebo nadnárodních společností pohonné hmoty kupujeme. Z této strany samozřejmě může tlak nastat a cenové podmínky, které nám nabídnou, by mohly být krajně nevýhodné. Snahou společenství čerpacích stanic proto je, aby nás bylo co nejvíce pod jednou hlavičkou. Aby se s námi vůbec někdo bavil. Když potom řekneme, že točíme 50 milionů litrů měsíčně a představujeme šest, sedm desítek subjektů, budeme už zajímavým klientem. Není problém, že je v Česku příliš mnoho pump? Hustota čerpaček je obrovská. Dnes už pro spotřebitele jejich vysoký počet není výhodou. Stoupá totiž požadavek na vyšší marže kvůli klesajícímu prodeji. Samozřejmě, všichni si odvykli stát u jakékoliv pumpy frontu, kromě třeba některých míst v západních Čechách nebo na jižní Moravě, kde se najdou firmy, které prodávají téměř za náklady. V P raze se čeká například u Makra, kde je cena také nižší. Jak je možné, že se někomu vyplatí nižší cena? Pro spotřebitele to je sice velké pozitivum, ale na druhé straně, já jako majitel musím počítat. Když postavím čerpačku, která stojí na pozemku za 15 milionů korun, a přijde mě to na dalších 25 milionů, musím mít nějakou návratnost. Ve světě se počítá do třinácti let. Jestliže se peníze do čtrnácti let nevrátí, nemůžu stavět. Aby ale byla pumpa návratná, musí prodávat snějakou obchodní marží. A když přibývají čerpačky, klesá výtoč všem. Už dávno neplatí, že pokud zlevním, přetáhnu zákazníky od konkurence a vydělám. Klesají vám tržby? Držíme je po léta na stejné úrovni. Daří se nám to tím, že se neustále snažíme přidávat další služby. Tím se nám daří obrat udržet. Jak se podílí na tržbách shop? V našem případě to činí kolem třiceti procent. Znám případy, kdy je to jen deset procent nebo naopak více než třicet procent. Závisí to výhradně na lokalitě. Marže ale máte vysoké. Proti obchodníkům, kteří prodávají máslo, šunku a sýry, používáme drahé zařízení. Mnohdy byli pumpaři napadáni, že jejich marže jsou až 3,50 koruny na jednom litru. Ve skutečnosti je to ale částka, s níž můžete dosáhnout rentability, protože jen technologie na naší čerpačce stála patnáct milionů. K tomu se přičítají pravidelné revize, drahé cejchování. Za ně zaplatíte dvě stě tisíc a ještě jste neprodal ani litr. Vstupní náklady jsou prostě mnohem vyšší než v běžném krámě. Podle čeho stanovujete ceny? Objedu si autem okolní pumpy a podle toho se rozhodnu. Kdybych zlevnil moc, odpoledne se přidají ostatní a všichni se připravíme o potenciální zisk. Není to tak, že já snížím ceny a všichni pojedou k Mlejnkovi. Mnozí zákazníci zřejmě stejně nebudou spokojeni, protože před třiceti lety stál benzin 2,10 Kčs a dnes 28 Kč. Kdybych tady chtěl dělat nějakou cenovou válku, tak mě smáznou. Je kvalita motorových paliv všude stejná? V dnešní době si člověk musí dát pozor, kde zastaví. Bohužel jsou čerpačky, které soukromníkům nedělají dobré jméno a prodávají za extrémně nízké ceny i z návěsů. Jejich nabídka má někdy ale s pohonnými hmotami jen málo společného. Byly týdny, kdy jsme si opravdu dělali čárky. Lidé si třeba stěžovali, že jim po načerpání paliva u nějaké pumpy odešlo čerpadlo. Kde tankujete, když jedete na dovolenou? Samozřejmě u sebe. Mám auto na naftu se stolitrovou nádrží. Do zahraničí jezdím s cestovkou. Před třemi lety jsem ale trávil dovolenou na Moravě a když mi docházelo palivo, tak jsem zastavil u každé pumpy, která byla zrovna po ruce. Jak nakupujete pohonné hmoty pro svou pumpu? Už roky mám stabilního dodavatele, přestože různých cenových nabídek přichází celá řada. Mám také pocit, že přibývá pumpařů, kteří odebírají od stálého dodavatele, což je určitá záruka. I drobnější síť samozřejmě může nakupovat přímo od výrobce, ale obtížněji bude získávat lepší cenu. Kdybych si chtěl koupit svou cisternu a jezdit si sám do rafinérie, tak na vstupech mě to vyjde dráž. Co kvalita dodávaných paliv? Od výrobce je kvalita zaručená. Pokud pumpa nabízí něco škodlivého, tak je to buďto přepravcem, dodavatelem nebo má na tom podíl pumpař, který je lajdák a dostatečně neodkaluje nádrže. Velké sítě přicházejí s aditivovanými palivy. Nedivím se jim, je to marketing s nulovou investicí. Jestliže máte kvalitní pohonné hmoty, žádná aditiva nepotřebujete. Velmi vhodné jsou ale v přechodném období u nafty, aby odolala mrazu. Jinak je aditiv celá řada. Kdybych je ale všechny v doporučených koncentracích použil, už by to ani nebyl benzin. Naše pumpa přidává aditiva zejména do nafty při přechodu na zimu. Mám je v barelu, dolévám si je sám podle doporučujících tabulek. Informujete o tom zákazníky? Za propagaci neutrácím, jsme rodinná firma. Před pár lety jsme měli reklamu jako hrom, když na podzim velkému počtu čerpaček zamrzla nafta. Měly v nádržích ještě letní naftu a počasí je překvapilo. Tehdy jsem v předstihu koupil zimní naftu, která je o něco dražší, a vyplatilo se to. Myslíte, že můžete konkurovat velkým sítím? Máme svoji klientelu a lidé k nám jezdí i proto, aby se nadýchli rodinné atmosféry. Přijde sem třeba zákazník a stěžuje si, že jde k zubaři. Držíme mu palce. Když pak za pár dní přijde, bavíme se o tom, jak dopadl. Mystím si, že u barevných čerpaček s velkou fluktuací zaměstnanců se něco podobného těžko stane. Co plánujete do budoucna?**
Společenství čerpacích stanic PHM, kde jsem členem představenstva, má přes padesát členů. Někteří mají i dvanáct čerpaček. Většina soukromníků však stojí mimo toto sdružení a já mám pocit, že si neuvědomují hrozbu rostoucí konkurence. Pomohlo by nám sjednocení pod jednu hlavičku. Mohli bychom nakupovat hromadně za příznivější ceny, včetně zboží do shopu.
foto: Profit - Petr Králík