Americká právní koncepce ochrany soukromí se zásadně liší od evropského pojetí
Rok 2015 bude přelomovým rokem pro internet v oblasti práva. Kromě zákona o kybernetické bezpečnosti a očekávaného rozšíření řešení spotřebitelských sporů online je očekávána jednotná evropská reforma ochrany osobních údajů uživatelů internetu. Plánovaná úprava by měla chránit uživatele, ale komplikaci bude znamenat pro firmy, které s daty nakládají. Zejména složitá bude pak situace ve vztahu k americkým technologickým společnostem, které hrají prim také na evropském trhu a do této chvíle měly nadstandardní pozici díky kompromisní dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Existují obavy, že pokud budou poskytovatelé internetového vyhledávání, aplikací, map a dalších služeb příliš omezováni, uživatelé pak budou omezeni v tom, jak nástroje efektivně užívat.
EVROPA VERSUS AMERIKA O integraci do režimu ochrany soukromí uživatelů internetu v EU jedná se zástupci USA česká eurokomisařka Věra Jourová. Americká právní koncepce ochrany soukromí se zásadně liší od evropského pojetí. Ústava Spojených států amerických neobsahuje výslovně zakotvené právo na ochranu osobních údajů nebo soukromí, ačkoli některé z dodatků ochranu soukromí ve specifických oblastech lidského života nabízejí. Svoboda projevu je navíc jednou ze základních hodnot amerického vnímání demokracie.
Americké právo klade v oblasti soukromí důraz na ochranu jedince před zásahy státní moci. Koncept vážnosti na veřejnosti a reputace, v podobě chráněné v Evropě, americké právo zase značně opomíjí. Poskytuje ale široký prostor pro samoregulaci jednotlivých odvětví, což podporuje svobodu soukromého podnikání, ale nemotivuje organizace k ochraně uživatelů. Zásadní rozdíly ve vnímání soukromí se ukázaly například při zavádění služby Google street view v Německu nebo aktuálně ohledně aplikace práva na to, být na internetu zapomenut.
Platné právo v Česku nabízí několik alternativ podle způsobu zásahu nebo ohrožení práva na soukromí či nakládání s osobními údaji v rozporu se zákonem. Pro případy, jako je zneužití cizích práv nebo nebezpečné pronásledování, lze užít trestního práva. Jednou ze skutkových podstat, kterou svým jednáním může osoba naplnit za určitých okolností, a to např. v některých případech založení difamačního (pomlouvačného) falešného profilu oběti, nebezpečné pronásledování pak může představovat např. kyberšikana nebo zneužívání sextingu. V úvahu může ale připadat kombinace hned několika skutkových podstat, ovšem vždy bude záležet na konkrétní situaci.
NA KOHO SE OBRÁTIT Další možností je podání podnětu k Úřadu pro ochranu osobních údajů, který v České republice dohlíží na ochranu soukromí a osobních údajů. Subjekt informací však nebude ani účastníkem řízení, a ačkoli může úřad docílit nápravy, případná pokuta mu pochopitelně nepřipadne. Civilněprávní cesta k nápravě je o něco flexibilnější a za jistých okolností se oběť může domoci odčinění nemajetkové ujmy v penězích. Vždy však bude záležet na okolnostech konkrétního případu a uvážení soudu. Jedná se, obecně řečeno, o vhodný způsob řešení sporů mezi fyzickými osobami, sporů s médii nebo při komerčním zneužití osobnostních atributů. Nově pak lze uvažovat také o využití práva být zapomenut v kontextu aktuální judikatury a do budoucna se práva uživatele, s odkazem na výše popsanou připravovanou regulaci, ještě rozšíří.
Svoboda projevu je jednou ze základních hodnot amerického vnímání demokracie.
O autorovi| VERONIKA KŘÍŽOVÁ, advokátní kancelář Kříž a partneři
