Při výběru prvního investora se stát zřejmě dopustil chyb Vstup soukromých investic do výstavby tolik diskutovaného pražského okruhu by mohl urychlit řešení tristní dopravní situace v hlavním městě. Nesměly by se však opakovat chyby, kterých se stát dopustil při zadání zakázky izraelské firmě na severu Moravy.
Při výběru prvního investora se stát zřejmě dopustil chyb
Vstup soukromých investic do výstavby tolik diskutovaného pražského okruhu by mohl urychlit řešení tristní dopravní situace v hlavním městě. Nesměly by se však opakovat chyby, kterých se stát dopustil při zadání zakázky izraelské firmě na severu Moravy.
Silniční síť v České republice je obecně v poměrně špatném stavu. Ministr dopravy Milan Šimonovský odhaduje, že na zanedbané silnice by stát potřeboval přibližně 1,5 bilionu korun. Z toho 600 miliard korun by stálo dokončení sítě rychlostních komunikací, dálnic a silnic 1. třídy. Státní rozpočet se však v posledních letech stále více propadá do minusu a tak finanční prostředky, zejména na dostavbu sítě dálnic v plánované výši 250 miliard korun, je nutné hledat někde jinde. Podle šéfa Fondu rozvoje dopravní infrastruktury Pavla Švagra existují v zásadě dvě možnosti - stavět s využitím půjček z evropských fondů či i do výstavby dálnic zapojit soukromý kapitál. „Budeme se muset využitím soukromých peněz více zabývat,“ tvrdí Švagr.
Izraelci na severu Moravy
První vlaštovkou, na které se poprvé zkouší spolupráce státu a soukromé firmy na financování stavby dálnice, je projekt severomoravské dálnice D47 mezi Lipníkem nad Bečvou na česko-polskou hranici u Bohumína. Tuto dálnici má za své peníze postavit konsorcium firem v čele s izraelskou společností Housing&Construction. Stát by pak měl investici splácet formou tak zvaného šedého mýtného. Soukromé firmy však mají zájem i o další plánované stavby dálnic. Například stavební firma IPS Skanska by ráda postavila za své peníze budoucí dálnici D3 z Prahy do Českých Budějovic, Housing&Construction si zase brousí zuby na pokračování dálnice D11 z Hradce Králové na sever.
Soukromý kapitál může vstoupit i do obchvatu
Povodně a následné dopravní kolapsy v metropoli v důsledku omezeného fungování metra opět potvrdily potřebnost vnějšího a vnitřního okruhu Prahy. Termíny výstavby město ani stát nedodržují. Jedinou možností, jak postavit a spojit oba okruhy už v roce 2010, je podle zastupitele a předsedy výboru územního rozvoje pražského zastupitelstva Vladimíra Göringra vstup soukromých investic do výstavby silničního i městského okruhu. V podstatě jde o princip, kterým svěřila vláda Miloše Zemana výstavbu dálnice D47 do Ostravy do rukou izraelské společnosti. „Zemanovy chyby bychom ale neopakovali. Na základě již dnes hotových studií bychom vyhlásili mezinárodní transparentní řízení na investory a provozovatele jednotlivých etap okruhů,“ řekl Göringer. Investor by byl podle něho na údržbě vozovek finančně závislý, tím si město zajistí sledování a dodržování norem kvality výstavby. Praha by stanovila standardy provozování okruhů minimálně na 25 let. Otázkou je, jak zajistit zhotoviteli návratnost investic. Italské formy přímého mýtného jsou podle Göringra pro Čechy nepřijatelné. „Vysoce výkonné a efektivní formy digitálního záznamu pohybu vozidel pomocí družice, které jsou ve světě ve zkušebním provozu, jsou pro Prahu příliš drahé a z hlediska lidských práv velmi komplikované,“ uvedl Göringer. Administrativně nejjednodušší je podle něho forma „šedého mýtného“, které zajistí budoucímu investorovi ze zdrojů státní dopravní infrastruktury návrat vložených finančních prostředků. Dokončení silničních okruhů by umožnilo přenesení tranzitní přepravy s možností pouze placeného odbočení do centrálních oblastí, což by vyřešilo průjezdnost metropolí.
S první vlaštovkou jsou problémy
Využití soukromého kapitálu při výstavbě dálnic však poněkud komplikuje to, že stát nemá s tímto způsobem financování zkušenosti a na projektu dálnice D47 se všechno teprve učí. Z toho také pramení různé problémy. Především již při jednání o celém kontraktu poukazovali někteří dopravní odborníci na nevýhodnost této smlouvy pro stát. Týkalo se to zejména ceny nové dálnice. Zatímco formou splátek má přijít dálnice D47 na maximálně 125 miliard korun, státní financování by přišlo údajně jen na 30 miliard korun. Zahájení stavby dálnice by se však poněkud posunulo. Nebyla by to však příliš velká změna proti současnému stavu.
Ministr od kontraktu možná odstoupí
Ač se konalo již několik slavnostních zahájení výstavby některých úseků, ve skutečnosti se ještě nestaví. A to zejména proto, že ještě nejsou podepsány samotné realizační smlouvy s konsorciem Housing&Construction. Právě na ně si však chce Šimonovského ministerstvo posvítit a pokud investor nepřistoupí na navrhované úpravy kontraktu, jejichž cílem je minimalizovat rizika pro stát, je vláda připravena základní smlouvu o stavbě dálnice vypovědět. „Pokud nepadne žádná vzájemná dohoda, navrhnu vládě odstoupení od kontraktu,“ řekl jednoznačně ministr Šimonovský. Největší úskalí pro stát vidí ministerstvo ve smluvních podmínkách. „Smluvní dokumenty musí být kdykoli vymahatelné,“ zdůraznil Šimonovský.
Izraelská firma vyhrožuje pokutou
Ministr se také obrátil na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby posoudil, zda nebyl při výběru izraelské firmy bývalou vládou Miloše Zemana porušen zákon o zadávání veřejných zakázek a také, zda nebyl porušen zákon ve věci nepovolené veřejné podpory. Podle zástupce investora Jana Binara probíhají všechna jednání velmi korektně a konstruktivně. „Jde o velkou zakázku v horizontu 30 let, není divu, že je vláda opatrná,“ řekl Binar s tím, že jde o složitý smluvní vztah, který dosud nemá v ČR právní vzor. Přetrvávajícím problémem kolem výstavby D 47 je i výkup pozemků, za který plně zodpovídá stát. Pokud by stát opravdu od smlouvy ustoupil, mohla by si společnost Housing&Construction naúčtovat pokutu ve výši 500 milionů korun. „Pokutu jsme nekalkulovali a kalkulovat nechceme. V ěříme, že nejasnosti v dokumentech budou vysvětleny a výstavba bude probíhat podle harmonogramu,“ dodal Binar.
Stavět lze i za pomoci „evropských“ úvěrů
Problémy spojené s financováním výstavby dálnice D47 ukazují, že stát ještě nemá s tímto způsobem žádné zkušenosti a že využití soukromého kapitálu pro výstavbu dálnic je třeba pečlivě zvažovat. Podle některých odborníků by bylo lepší, aby i nadále stavěl dálnice stát s využitím půjček z Evropské unie. Vyslovil se pro to například primátor Hradce Králové Oldřich Vlasák, kterého se tento problém bezprostředně týká. V případě chystané stavby úseku dálnice D 11 z Poděbrad do Hradce Králové, kde se náklady pohybují kolem deseti miliard korun, se totiž z 50 procent použijí finanční prostředky z úvěru od Evropské investiční banky a druhou polovinu zaplatí stát.
