Vznikne nový superúřad pro 16 tisíc pracovníků
Pod taktovkou ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase vzniká nový superúřad. Resort totiž navrhuje zřídit Národní úřad pro zaměstnanost a sociální správu (NÚZSS), který by měl zaměstnávat až šestnáct tisíc lidí (viz Parametry Nečasova superúřadu). Nečas předpokládá, že instituce začne fungovat již za rok a půl.
Nápad provází pěkná myšlenka sjednotit všechny výplaty sociálních dávek na jedno kontaktní místo a vedle toho nádavkem posílit sociálně-právní ochranu dětí. Celá akce však bude velmi komplikovaná, a tak je otázkou, zda se za rok a půl stihne připravit. A za hubičku to také nebude. Zřízení nové instituce by mohlo podle materiálu určeného pro celostátní poradu ředitelů úřadů práce, který má týdeník EURO k dispozici, přijít na 11,6 miliardy korun.
Škromach versus Nečas.
Pod úřady práce (ÚP) nyní spadá veškerá agenda týkající se zaměstnanosti a státní sociální podpory (kromě Prahy, kde sociální podporu dosud vyřizují úředníci samosprávy). Obce zase obstarávají dávky pomoci v hmotné nouzi i sociální péče pro zdravotně postižené a příspěvek na péči a sociálně-právní ochranu dětí.
„V systému dnes panuje značná roztříštěnost, obce na vyřizování dávek zčásti doplácejí, a to značně nesourodě. Navíc ministerstvo nemůže ovlivňovat ani personální obsazení, ani výkon této činnosti. Budou-li obě struktury pod jednou střechou, spadnou pod jednotné řízení státu a bude je možné provázat, což povede k úsporám ve výplatě dávek,“ hájí reformu její gestor, náměstek ministra práce a sociálních věcí Marián Hošek.
Dodává, že dalším plusem bude vzdělávání pracovníků. Nyní prý totiž čtyři pětiny obecních úředníků nesplňují odbornou způsobilost pro sociálního pracovníka.
Prosadit záměr však nebude jednoduché. Proti se staví například předchozí ministr a nyní předseda poslaneckého výboru pro sociální politiku Zdeněk Škromach (ČSSD): „Je to nerealizovatelný návrh, který povede jen ke zvýšení byrokracie a ke snížení flexibility celého systému. Zásadním problémem je přitom převedení oblasti hmotné nouze, která souvisí s terénní prací, ze správy obcí na stát. Centralizace by vedla k širšímu okruhu lidí závislých na dávkách, takže jejich objem by narostl, a ne naopak. Podobně to bylo i se státní sociální podporou, když se převáděla na úřady práce, a to není tak závislá na terénní práci.“
Škromachovi se navíc nelíbí překotnost návrhu. Tak náročnou změnu prý nelze připravit z roku na rok, ministerstvo by mělo nejprve o reformě zavést diskusi.
Dvoumiliardové úspory.
Věcný záměr zákona o zřízení NÚZSS nyní probíhá vnějším připomínkovým řízením, které by mělo skončit tento týden. Reformu nepodporují jen lidé ze sociální demokracie, ale ani představitelé pravice netáhnou za jeden provaz.
Mnohým se totiž nelíbí, že by měl vzniknout další byrokratický aparát. Například radní Plzeňského kraje Pavel Karpíšek (ODS) nesouhlasí se zřizováním dalších úřadů a s převáděním sociálních agend na úřady práce, které byly založeny za jiným účelem. „Myslím, že novým úřadem se nevyřeší problémy, které chce ministr řešit. Spíše by se mělo změnit nastavení - tedy kdo, kdy a jaké dávky může pobírat. O změně systému, aby nebyl tak drahý a nezneužíval se, se však stále jen mluví,“ zdůrazňuje.
Oproti tomu jeho stranický kolega a náměstek hejtmana Ústeckého kraje Radek Vonka iniciativu ministra Nečase vítá a míní, že právě touto cestou lze výplatu státní podpory zefektivnit: „Ke zneužívání sociálního systému vede bordel, který zavedli sociální demokraté. Sjednocením míst a informací, které souvisí s výplatou dávek, se uspoří. Navíc se ulehčí samosprávě.“
Ve stejný efekt doufají i tvůrci návrhu. Hošek předpokládá, že roční úspora dosáhne téměř dvou miliard korun, přestože rozhodně ne hned v prvním roce. V letošním rozpočtu stát přitom na výplatu sociálních dávek vyčlenil přes devadesát miliard korun.
Jednotní nejsou ani představitelé úřadů práce. Někteří se obávají ztráty samostatnosti. „Teď se můžeme chovat velmi operativně, ale nevím, do jaké míry toho budeme schopni poté, co budeme řízeni centrálně,“ říká například šéfka ostravského ÚP Yvona Jungová. Miriam Majdyšová ze zlínského úřadu práce zase očekává problémy s řízením vzdálených pracovišť. Naopak ředitel mosteckého ÚP Oldřich Malý či šéfka toho blanenského Jitka Lorková proti novému úřadu výhrady nemají.
Oponenti i příznivci se však shodují v jednom bodě: rozhodně by neměl vzrůst počet úředníků. Gestor reformy Hošek říká, že úplně nově by mělo do úřednického stavu přibýt jen několik desítek lidí.
Za dvě či za třicet miliard?
Zřízení úřadu nebude levná záležitost. Celkové náklady nebyl náměstek Hošek schopen v tomto okamžiku vyčíslit. „Mohou to být dvě miliardy, ale třeba také třicet. Záleží na tom, bude-li sídlo úřadu v Praze a využije-li se k tomu budova ministerstva či zda se bude muset stavět nová. Jasné také není, kolik se nám podaří získat peněz z evropských fondů,“ vysvětluje. V materiálu, určenému pro poradu ředitelů úřadů práce, ministerstvo vypočítává, že kdyby se pro nově převzaté zaměstnance vytvořila pracoviště na zelené louce, stálo by to jednorázově 11,6 miliardy korun. Resort chce proto stanovit dvouleté přechodné období, během něhož by přecházející pracovníci působili v prostorách územní samosprávy. A navíc bez placení nájmu, což se asi obcím moc zamlouvat nebude. Dalších osm set milionů bude nutné vynaložit na dobudování jednotného informačního systému. A právě valnou část této sumy chce resort získat z evropských peněz. Ty by měly posloužit i na vzdělávání pracovníků. Několik miliard bude muset státní rozpočet posunout i na dorovnání příspěvků od obcí a také na navýšení platů úředníkům přecházejícím z obcí. Ti totiž berou až o třetinu více než zaměstnanci státní správy. Některé výdaje, například na centrální evidenci, by stát musel časem vynaložit tak jako tak. A některé, třeba na rekonstrukci uvadajících ÚP, zase nikdo nezapočítal, takže přesné částky se těžko dobereme. V každém případě je nutné precizně vážit, jestli se vyplatí nový ústav zřizovat.
Parametry Nečasova superúřadu
Páteř národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu (NÚZSS) má tvořit síť dnešních 77 úřadů práce, z nichž vzniknou okresní ředitelství a řídit je bude ústřední ředitelství s pravděpodobným sídlem v Praze a krajskými detašovanými pracovišti. Nový superúřad s šestnácti tisíci zaměstnanci by měl fungovat od počátku roku 2009.
Výsledkem Nečasova návrhu by měla být koncentrace všech základních systémů sociální ochrany (podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, dávek sociální péče a sociálně-právní ochrany dětí) do rukou jednoho orgánu státní správy. „Je nutné synchronizovat účinnost sociálních dávek, eliminovat vliv místní politiky na výkon sociální agend včetně sociálně-právní ochrany dětí, zvýšit hospodárnost, efektivnost, adresnost a účinnost výplaty dávek a zjednodušit přístup občanů k těmto službám,“ praví se ve věcném záměru zákona o zřízení NÚZSS.
Na národní úřad bude rovněž převedena agenda celorepublikové evidence pověřených osob, státního příspěvku pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a zprostředkování náhradní rodinné péče. Naopak Lékařská posudková služba přejde z působnosti úřadů práce zřejmě zpět na Českou správu sociálního zabezpečení.
Ústřední ředitelství bude včetně krajských pracovišť zaměstnávat necelých pět set lidí, kteří se budou z větší části rekrutovat z ministerstva práce a sociálních věcí. Na okresní ředitelství pak k současným osmi tisícům pracovníků ÚP přibude dalších 7890 zaměstnanců obcí a krajských úřadů.
Národní úřad bude vybaven právní subjektivitou (zatímco úřady práce ji k prvnímu lednu 2009 ztratí) a podřízen ministrovi práce a sociálních věcí. V kompetenci ministra bude jmenovat ústředního ředitele, jeho náměstky, vedoucí krajských pracovišť a ředitele okresních ředitelství. Bude také schvalovat statut a organizační řád NÚZSS.
