Unipetrol
Noví šéfové holdingu Unipetrol, kteří přišli do firmy na začátku února, si opět upevnili pozici. Ve dvou dceřiných společnostech, v Chemopetrolu a v Benzině, se přitom nespokojili s posílením kontrolních funkcí. Své lidi dosadili i na posty generálních ředitelů.
Dlouholetého pracovníka Chemopetrolu Štěpána Pecku, který se do funkce generálního ředitele vypracoval zhruba před dvěma roky, nahradil Miroslav Kuliha. Tento manažer přišel do Unipetrolu spolu s nynějším šéfem celé skupiny Pavlem Švarcem. I on je však kritiky nynějších postupů Unipetrolu spojován se skupinou lobbistů, kteří obchodují v agrochemikáliích. Švarc a Kuliha se skutečně v Unipetrolu nesešli poprvé, společně však působili v letech 1994 až 1997 pouze v Čížkovic ké cementárně.
Naopak Svatopluk Sýkora, který usedl do křesla generálního ředitele Benziny, má za sebou dlouholeté působení v podnicích zemědělského zásobování a nákupu. Do Unipetrolu sice přechází z leasingové společnosti Corfin, ale až do roku 1998 byl ve statutárních orgánech řady zemědělských obchodních společností.
Bývalý šéf Benziny Josef Stanislav požádal sám o rezignaci z osobních důvodů. Udělal to tři dny před valnou hromadou, na které by asi byl stejně odvolán.
Na valné hromadě Benziny, kde vahou téměř osmdesátiprocentního podílu rozhoduje mateřský Unipetrol, byli 29. dubna odvoláni všichni dřívější členové představenstva. A podobně, jako tomu bylo už dříve i v dalších dceřiných společnostech, byli n ově do pětičlenného představenstva jmenováni tři lidé z mateřského Unipetrolu. Jedním z nich je tentokrát i mluvčí společnosti Tomáš Zikmund. Předsedou představenstva Benziny se stal stejně jako v Kaučuku a v Chemopetrolu předseda představenstva a generální ředitel mateřského Unipetrolu Pavel Švarc.
Dřívější autonomii si tak od jeho příchodu zachovala pouze Česká rafinérská. Na rozdíl od dalších dcer má zahraniční vlastníky a vliv mateřské společnosti je tak omezen už v jejích stanovách. Naopak v Kaučuku a v Chemopetrolu, kde je mateřský holding stoprocentním vlastníkem, a jeho představenstvo tak vykonává funkci valné hromady, stačí k výměně výkonných ředitelů jen rozhodnutí Unipetrolu.
Soustředění pravomocí?
Personální změny v představenstvech Švarc vysvětluje tím, že chce dostat dceřiné společnosti pod kontrolu. „Nejde o řídící, ale jen o kontrolní funkce, tvrdí. Jeho odpůrci ovšem i v těchto změnách vidí snahu o ovládnutí dceřinýc h firem. Skupina kolem Pavla Švarce podle nich postupně přebírá veškeré rozhodovací pravomoci.
Odvolání Štěpána Pecky a Josefa Stanislava z výkonných funkcí generálních ředitelů nové vedení Unipetrolu zdůvodňuje výtkami k jejich dosavadnímu působení. Benzina je už několik let po sobě ve ztrátě a v Chemopetrolu se dosud nepodař ilo nastartovat restrukturalizaci. „K odvolání Štěpána Pecky jsme přistoupili kvůli nekvalifikovanému řízení firmy, uvedl Pavel Švarc. Odmítl přitom možnost, že by tento krok souvisel s probíhajícím forenzním auditem, který nyní v Unipetrolu a jeho dceřiných společnostech prověřuje některé dřívější smlouvy.
Nejistota bývalých šéfů
Některé výsledky forenzního šetření již nicméně Unipetrol zveřejnil. Holding podle nich poskytl v roce 1995 neznámé a neprověřené firmě Tomáš zálohu na více než třicetimilionovou provizi na obstarání ropy, aniž by se později staral o vráce ní těchto peněz. Další společnosti spřízněné s firmou Tomáš pak poskytl bianco směnku ve výši 132 milionů korun na zprostředkování dovozu mazutu.
Podle firmy Deloitte & Touche, která forenzní audit provádí, by „tyto případy značně rizikového jednání bývalých statutárních orgánů Unipetrolu nemusely být ojedinělé . Jako další podezřelé transakce pak označuje hlavně nákup vysoce ztrátové společnosti Kame, kterou koupila dceřiná společnost Kaučuku, firma K-Petrol. Forenzní šetření se má dále týkat i podnikání Unipetrolu v krachující Universal Bance a aktivit dceřiné společnosti Betula a jejího působení v Bělorusku.
Podle bývalého šéfa Unipetrolu Miroslava Téry, který byl ze svého postu sesazen před příchodem Pavla Švarce, jsou to ovšem neúplné informace. „Je pravda, že to byly rizikové obchody, ale všechny peníze jsme nakonec vymohli zpět. Včetně sankčních úroků, uvádí například k transakcím spojeným se smlouvami na nákup ropy a mazutu. Aktivity v Universal bance, kde podle firmy Deloitte & Touche může Unipetrol v následujícím období z tratit 800 milionů korun, byly podle Téry motivovány snahou tento ústav zachránit. „Účast v bance jsme zdědili po sloučení s Chemopetrolem a ve snaze o její ozdravění jsme pak narazili na neochotu ostatních akcionářů, obhajuje kroky bývalého vedení Téra.
Chybná rozhodnutí
Jedna část šetření již byla ukončena. Týká se chybných kroků dřívějšího vedení a odhaduje rizika, která z nich vyplývají. Firma Deloitte & Touche je na základě analýzy (provedené metodou due dilligence) vyčíslila na 4,6 až 6,8 miliardy korun. O tuto částku by se podle ní mohly snížit v příštích období očekávané tržby skupiny Unipetrol.
Analýzu si noví šéfové Unipetrolu objednali okamžitě po svém nástupu. „Toto šetření mělo odhalit možná rizika a upozornit na ně tak, abychom je mohli včas snížit na minimum, uvedl Švarc. Prvním výsledkem šetření podle něj bylo vypovězení nevýhodný ch smluv tam, kde to bylo možné. „Bohužel jsme zjistili, že většinu z nich nelze ukončit okamžitě, řekl. Jako součást nové koncepce řízení se rovněž zpřísnila pravidla pro podepisování směnek a záruk.
Za chybná rozhodnutí dřívějšího vedení ovšem analýza označila hlavně velkorysý investiční plán založený na špatném odhadu vývoje cen výrobků Chemopetrolu, vysoce rizikové investice v Bělorusku, nekvalifikované podnikání v oblasti finančních sl užeb a nedávno podepsanou tříletou smlouvu o předávacích cenách.
Například investiční plán dceřiné společnosti Chemopetrol je podle analýzy založen na neoprávněně optimistickém vývoji cen. Možný propad tržeb o 1,5 až tři miliardy korun je přitom rizikem, který kriticky ohrožuje návratnost schválených investic.
Neodvratnou ztrátu, která nyní hrozí kvůli investicím do plánované výstavby čtyř čerpacích stanic v Bělorusku, Deloitte & Touche „ocenil částkou 130 milionů korun. Smlouvy o nových předávacích cenách meziproduktů a služeb mezi Českou raf inérskou a petrochemickými výrobci Chemopetrolem a Kaučukem poškodí tyto výrobce o 250 milionů korun.
Generál po bitvě?
Miroslav Téra, který je za tyto chyby jako dřívější šéf Unipetrolu odpovědný, výsledky analýzy nezpochybňuje. Tvrdí však, že rozhodnutí vznikala za jiných podmínek. „Byli jsme přesvědčeni, že nejsou špatná, řekl. Například podnikání v Bělorusku pod le něho začalo proto, aby Unipetrol později rozšířil výrobní spektrum skupiny o podíl na těžbě ropy. „Výstavba čerpacích stanic byla pilotním projektem, který měl ukázat, zda v té oblasti může takto investovat, vysvětluje Téra. Přiznává však, že už za jeho vedení bylo jasné, že to nebyl nejlepší nápad. „Urč ité podnikatelské riziko tam bylo od začátku, neproveditelnost tohoto plánu se však prokázala až později, řekl.
Výtky týkající se smluv o předávacích cenách Téra odmítá. Smlouvy jsou nyní naopak jak pro Kaučuk, tak i pro Chemopetrol mnohem lepší než ty, které byly vyjednány při vstupu zahraničních investorů do České rafinérské. „Je to vždycky věc jednán í a ani tentokrát jsme neměli příliš dobrou vyjednávací pozici, uvádí Téra. Smlouvy proto dřívější vedení Unipetrolu naopak považuje za velký úspěch, podepisovaly se totiž v době, kdy se zároveň vedl boj o další investice.
Podle Pavla Švarce má provedená analýza ukončit jednu kapitolu řízení tak, aby mohly být nastartovány některé koncepční změny. Podle předběžných dosud neauditovaných výsledků skončilo loňské hospodaření skupiny ziskem ve výši 1,8 miliardy korun. Tržby dosáhly 59,1 miliardy korun.
