Lotyšsko se stane zemí s pravděpodobně nejagresivnějšími zákony proti praní špinavých peněz a financování nekalostí, jako je třeba severokorejský jaderný program. Premiér Maris Kučinskis oznámil, že jeho vláda v zemi v podstatě zakáže působnost firem s neprůhlednými vlastnickými vztahy.
Anonymní vlastnictví je oblíbený způsob skrytí nezákonných finančnických tahů. Lotyšsko proslulo jako země s regulací bank natolik laxní, že jí mohl projet autobus, aniž by kdo pozvedl obočí. Tomu chce Kučinskisova vláda učinit přítrž - a chce to provést radikálně a bleskově.
Premiér oznámil svůj záměr v druhé polovině března; v dubnu má být příslušný zákon schválen a v květnu vejít v platnost. Banky pak dostanou pouhého půl roku na jeho uvedení do praxe. Na konci letošního roku by tak mělo Lotyšsko být zemí s nejvymydlenějším finančním systémem na planetě.
Ani v západní Evropě či Spojených státech takový plošný zákaz neexistuje. Jednak proto, že se obtížně hlídá jeho dodržování, a také proto, že banky jsou si velmi dobře vědomy faktu (ačkoli by to nikdy nepřiznaly), že právě financování činnosti v šedých vodách je pro ně vítaným zdrojem příjmů.
Nové Švýcarsko
Po pádu komunismu mělo na břehu Baltského moře vznikat nové Švýcarsko. Myšlenku živila především spousta ruských peněz nejrůznějšího původu, které si hledaly cestu do civilizovaného světa. „Lotyšsko se chtělo stát finančním centrem mezi Východem a Západem, aby se dostalo na mapu“ řekl americkému deníku The Wall Street Journal Ilmars Rimševičs, guvernér tamní centrální banky, „asi jsme byli naivní.“
Bulharská anabáze ČEZ má příchuť zločinu: u jednání byl tlumočník obviněný z vraždy
Naivita je jedním z mírnějších nařčení, které na svoji hlavu Lotyši ve snaze zapsat se do mapy přivolali. Nejlépe to ví sám Rimševičs. S americkými novináři mluvil těsně po svém propuštění na kauci; čelí obvinění z braní úplatků od (nejmenované) komerční banky. Ta údajně potřebovala, aby Rimševičsova centrální banka při vykonávání dohledu přimhouřila oko.
Rimševičsův průšvih však nebyl tím, co čistku spustilo. Třináctého února označilo americké ministerstvo financí lotyšskou banku ABLV za „institucionalizovanou pračku peněz“. Jejích služeb měli využívat zločinci z celého světa, mexickými drogovými bossy počínaje a firmami napomáhajícími severokorejskému jadernému programu konče. Když se to rozkřiklo, klienti ABLV uspořádali na svou banku učebnicový run, během něhož vybrali 700 milionů dolarů. Ústav padl; vláda zvažovala, jestli mu má pomoci nouzovou půjčkou, ale nakonec od něj dala ruce pryč.
V Lotyšsku dnes působí deset komerčních bank, které se primárně živí obsluhováním vkladů ze zahraničí (viz graf). Mezi nimi je podle centrální banky 26 tisíc „shell companies“, firem, jejichž účelem je zastřít pravou totožnost vlastníka.
Ironickou shodou okolností si centrální banka k dohledu nad takovými subjekty přizvala specializovanou americkou firmu Financial Integrity Network. Vede ji Daniel Glaser, někdejší náměstek amerického ministerstva financí; byl to právě on, kdo jako první v roce 2005 upozornil na indicie naznačující, že lotyšské banky perou ruské peníze ve velkém. Třeba i on mezitím podlehl naivitě.
Češi dostanou modernější bankomaty. Poplatky zvýší Visa i Mastercard
Čtěte dále:
