Premiér Silvio Berlusconi chce vrátit Itálii do jaderného klubu
Evropský klub zastánců jaderné energetiky má dalšího člena – Itálii. Její premiér Silvio Berlusconi koncem září oznámil, že je nezbytné obnovit některé klíčové projekty na rozvoj energetických kapacit země – především návrat Itálie k jaderné energetice. Berlusconi rovněž oznámil, že předloží italskému parlamentu ke schválení zásadní dokument Národní plán energetického rozvoje. Jeho součástí bude i balíček legislativních návrhů, jejichž schválení je nezbytné, aby se mohla provést opatření související s návratem k jaderné energetice. Italská vláda chce tento legislativní balíček předložit parlamentu již během letošního podzimu. „To je i jeden z důvodů, proč zákonodárci nedávno schválili vládní návrh státního rozpočtu. Především proto, aby si uvolnili programovou kapacitu pro projednání těchto vládních návrhů,“ konstatoval poradce italského ministerstva financí Carlo Baldocci.
Strašák Černobyl
Itálie odstavila jaderné provozy v osmdesátých letech minulého století v reakci na havárii ukrajinské elektrárny Černobyl. Obávala se totiž, že by podobná událost mohla nastat i na Apeninském poloostrově. V následujících letech se však toto rozhodnutí ukázalo jako neuvážené a zbrklé. Klasické zdroje, především vodní a tepelné elektrárny, nestačily pokrýt v zemi poptávku po elektřině a z Itálie se v dalších letech stal jeden z největších dovozců proudu v Evropě.
Dle dostupných informací je nutné za „jadernou renesancí“ v Itálii hledat především průmyslovou lobby, které se nelíbí ceny proudu, jež patří k nejvyšším v Evropě. Kapitáni průmyslu totiž doufají, že spuštění nových jaderných zdrojů sníží ceny elektřiny v zemi nebo alespoň zamezí jejich dalšímu skokovému růstu.
Je však málo pravděpodobné, že by italská společnost Enel, která bude mít další rozvoj jaderného programu na starosti, začala spouštět již odstavené zdroje. Mnohem pravděpodobnější variantou je výstavba nových jaderných elektráren. To naznačil i premiér Berlusconi. O území, na němž by se mělo začít stavět, a o počtu nově budovaných reaktorů zatím není rozhodnuto. Pouze se hovoří o dvou až čtyřech nových reaktorech.
Přidávají se další
Itálie není v posledních měsících jedinou evropskou zemí, která ohlásila návrat k jádru. Celosvětová hrozba nedostatku elektřiny dopadá i na Evropu, a proto jednotlivé země hledají možnosti, jak se tomuto nebezpečí vyhnout nebo je alespoň minimalizovat. To se týká především situace v sousedním Německu. Sociálnědemokratičtí ideologové a zelení se sice dohodli, že Německo do roku 2020 odstaví všechny své jaderné elektrárny, ale… Dosluhující elektrárny se nedaří v takové vysoké míře nahradit zdroji, které při výrobě elektřiny produkují málo emisí oxidu uhličitého. Větrné elektrárny jsou spolehlivé, jen když dostatečně fouká vítr. Zemní plyn pro nové paroplynové elektrárny je nutné dovážet především z Ruska, a proto se jako nejspolehlivější zdroj opět jeví jaderná energetika. Po přehodnocení plánované jaderné odstávky volají především šéfové velkých německých průmyslových firem a energetických koncernů. Posledně jmenovaným se nelze divit. Výroba elektřiny z jádra navzdory velkým počátečním investicím patří k jejím nejlevnějším zdrojům a za současné situace zajišťuje i největší zisky. I pouhé prodloužení lhůty na odstavení rektorů by pro německé energetické koncerny znamenalo každoroční vyšší zisk o pět miliard eur. Možné přehodnocení původních plánů s jádrem před časem připustila i německá kancléřka Angela Merkelová (CDU). Ta nedávno po zasedání vládního kabinetu v Bavorsku prohlásila, že se Německo nemůže zcela zříct jaderné energie. Aby alespoň částečně uklidnila odpůrce jádra, v rozhovoru pro list Bild am Sonntag dodala: „Jaderná energetika sama o sobě není řešením. Je třeba rovněž intenzivně rozvíjet alternativní energie.“
Představitelé vládnoucí koalice CDU/CSU dokonce tvrdí, že bez prodloužení moratoria nelze splnit závazky Německa na snižování emisí oxidu uhličitého. „Jaderná energetika je cenově výhodná a ekologická. Po ekologické stránce nemá vůbec žádný smysl, abychom se jí v rámci vyváženého ekologického mixu vzdali,“ prohlásil generální tajemník CDU Ronald Pofalla. Obdobně reaguje i koaliční partner CSU. Představitelé strany upozorňují, že Německo je poslední evropskou průmyslovou zemí, která trvá na ústupu od jaderné energetiky. Znalci německé politické scény považují poslední prohlášení vládních představitelů za dělostřeleckou přípravu před ostrým jednáním o prodloužení termínu pro odstavení jaderných elektráren v roce 2020 minimálně o deset let.
Pomohou Francouzi
Velká Británie na rozdíl od Německa o dalším osudu své jaderné energetiky rozhodla. Plánuje na ostrovech postavit několik nových jaderných zdrojů. K tomu by měl přispět i prodej společnosti British Energy koncernu Electricité de France (EDF) zhruba za 12,5 miliardy liber. Francouzská energetická firma se při koupi zavázala, že v Británii postaví čtyři nové jaderné elektrárny. Na oplátku má EDF záruky, že dostane na novou výstavbu k dispozici pozemky sousedící se současnými jadernými bloky.
Poslední britská jaderná elektrárna se má zavřít do roku 2035 a do té doby tedy bude nutné tento výpadek v dodávkách nahradit. Atomové bloky produkují v Británii asi devatenáct procent tamní elektrické energie. Britský premiér Gordon Brown komentoval prodej British Energy slovy: „Atomová energie je čistá, bezpečná a finančně dostupná. Její rozvoj je nezbytný nejen pro energetickou bezpečnost Velké Británie, ale i pro snížení závislosti na ropě a redukci emisí skleníkových plynů.“ Šéf francouzské společnosti Pierre Gadonneix zase prohlásil: „Pro British Energy je to krok ke splnění plánů na jadernou výstavbu v Británii a zároveň posun na vedoucí pozici při renesanci jádra v Evropě.“
Aktivní Rusové
Dle údajů Světové jaderné asociace bylo letos na jaře ve světě v provozu 439 jaderných reaktorů s celkovou instalovanou kapacitou 371 989 megawattů. To představuje více než šestnáct procent světové produkce elektřiny. Již tradičně patří k největším světovým jaderným velmocem Evropská unie (v čele s Francií), která produkuje z jádra třetinu elektřiny – o osm procent více než Severní Amerika, takřka třikrát více než Japonsko a sedmkrát než Ruská federace.
Aktuálně je ve výstavbě 34 nových reaktorů ve dvanácti zemích – kromě jiných v Rusku, Francii a Bulharsku. Celkem se ve světě uvažuje o výstavbě 228 reaktorů – mimo jiné na Slovensku, ve Švýcarsku, Rusku a Litvě. Jen Rusko hodlá vystavět do roku 2020 dvaadvacet nových bloků, každý o výkonu tisíc megawattů, a několik menších, převážně plovoucích elektráren.
Rozhovor
Martin Roman
Ekologie až na prvním místě
Jsem zastánce jádra, tvrdí šéf ČEZ
EURO: Evropě hrozí zásadní nedostatek energií. Jaké řešení navrhujete? ROMAN: Výstavbu nových zdrojů všech typů. Jediná možnost, jak zmírnit rizika a posílit energetickou bezpečnost, je diverzifikace, energetický mix. Každá země bude mít trochu jinou skladbu zdrojů dle přírodních podmínek, dostupnosti surovin i kompetencí energetik. Má-li být Evropa schopná uspokojit rostoucí spotřebu, musí využít uhlí, plyn, jádro i obnovitelné zdroje.
EURO: Jednou z možností je i jaderná energetika. Nedávno oznámil návrat ke zmíněnému zdroji energií i premiér Itálie Silvio Berlusconi. Jak hodnotíte jeho rozhodnutí? ROMAN: Není to jen Itálie. O jádru uvažuje i dosud bezjaderné Polsko, a Turecko dokonce vyhlásilo tendr na výstavbu první jaderné elektrárny v zemi. Hlasitě se o zrušení plánovaného ukončení jaderné energetiky mluví i v Německu. Celá Evropa zažívá jadernou renesanci. Motivaci v Itálii jednoznačně vidím v energetické bezpečnosti. Itálie je totiž nyní největší dovozce elektřiny na světě. Pro představu: dováží více než tři čtvrtiny množství elektřiny, které se ročně spotřebuje v ČR.
EURO: Musí ČR kvůli zachování vyrovnané energetické bilance postavit jadernou elektrárnu? ROMAN: O mně je všeobecně dobře známo, že jsem zastáncem jádra. A to ze dvou důvodů: jaderná energetika je zdroj nejekologičtější a zároveň nejekonomičtější. Jaderné elektrárny nejméně škodí životnímu prostředí, nevypouštějí oxid uhličitý ani další skleníkové plyny, prach a jiné škodlivé emise. Jejich jediným odpadem za rok je několik metrů krychlových vyhořelého paliva.
EURO: Pokud jste se rozhodli pro výstavbu, kdy nejpozději se s ní musí začít? Jaká opatření již ČEZ podnikl ve snaze zajistit rychlou výstavbu jaderných zdrojů? ROMAN: Jednoznačně respektujeme vládní stanovisko nerozhodnout v tomto volebním období o výstavbě nových jaderných bloků. Jako technický krok mimo vlastní rozhodování o dostavbě Temelína jsme podali žádost o zahájení procesu EIA. Chceme tím přispět k tomu, aby měly budoucí vlády k dispozici všechny podklady pro rozhodování. Koneckonců byli jsme k tomu vyzváni závěry Pačesovy komise.
EURO: Jak chcete ze své pozice překonat odpor vládní Strany zelených k tomuto velmi diskutovanému zdroji? ROMAN: Délka procesu EIA, jehož cílem je shromáždit informace pro relevantní rozhodnutí, se odhaduje na dva až tři roky. Jeho ukončení před červnem 2010, kdy vyprší mandát současné vlády, je velmi optimistický předpoklad.
EURO: Neobáváte se, že ČEZ zůstane jedinou energetickou firmou v Evropě, která nebude moci z politických důvodů investovat do jádra? ROMAN: Bylo by to rozhodně pro ČR nevýhodné. Česká republika je jednou z několika zemí na světě, která umí jadernou energii bezpečně a spolehlivě využívat a má k dispozici špičkové vědce a techniky. Jde o obor, který je vrcholem znalostí společnosti, o špičkový stav poznání, vědy a techniky. Velká výhoda jaderných elektráren je v jejich stabilitě v dodávkách elektřiny a také v ekologičnosti její výroby. Přítomnost jaderných elektráren v energetické základně ČR proto má jednoznačně pro naši zemi pozitivní důsledky.
BOX:
Zelený odpor
Vzdát se jaderné energetiky je nesmysl. To je závěr většiny odborníků, kteří hledají možnosti, z jakých zdrojů zajistit Česku alespoň částečnou soběstačnost v pokrytí energetických potřeb. Navrhují, aby polostátní ČEZ postavil minimálně dva nové reaktory v areálu již fungující jaderné elektrárny Temelín. Proti tomu však vystupuje Strana zelených, jejíž představitelé do omrzení opakují: „Je to nesmysl. Řešením jsou úspory a podpora budování alternativních zdrojů.“ Svá tvrzení sice nepodporují žádnými rozumnými argumenty, přesto jim to však stačí. Jednou z podmínek, kterou si totiž zelení podmínili vstup do vlády Mirka Topolánka, byl písemný závazek, že současný kabinet nepodpoří další výstavbu jaderných elektráren. Ustanovení, které v současné době ohrožuje samotnou existenci koaliční vlády. Jak premiér Topolánek, tak jeho stranický kolega ministr průmyslu a obchodu Martin Říman otevřeně prosazují dostavbu Temelína.
Topolánek inicioval před několika měsíci vznik nezávislé komise vedené šéfem Akademie věd Václavem Pačesem. Pověřil ji jediným úkolem: zmapovat současný stav a doporučit řešení pro bezpečné pokrytí energetických potřeb ČR v následujících desetiletích. Komise ve svém závěrečném prohlášení označila jadernou energetiku za perspektivní a důležitou součást energetického mixu. Zprávu nyní čeká posouzení další odbornou komisí jmenovanou opět premiérem Topolánkem. Až poté vláda rozhodne, jak bude vypadat energetická koncepce státu. ČEZ se mezitím chystá na případnou situaci, že kabinet nakonec výstavbu nových jaderných zdrojů podpoří. Firma zahájila schvalovací proces pro výstavbu nových jaderných bloků v Temelíně. A rovněž zkoumá podmínky pro výstavbu dalších jaderných bloků v Dukovanech.
Fakta
- Venezuelský prezident Hugo Chávez prohlásil, že jeho země vyvine a postaví ve spolupráci s Ruskem jaderný reaktor. Chávezovo oznámení notně rozladilo USA, jehož představitelé obviňují zemi z podpory terorismu v Latinské Americe. Venezuela vyvinula jaderný reaktor už v minulosti, ale od využívání jaderné energie na nátlak USA ustoupila.
- Indie má v mnoha oblastech elektřinu pouze na polovinu dne, proto hodlá do roku 2020 spustit 33 jaderných elektráren.
- Rusko plánuje, že do roku 2035 postaví 42 až 58 nových reaktorů.
- Jižní Korea v současnosti buduje čtyři nové reaktory a stejný počet plánuje do roku 2017.
- Čína hodlá do roku 2030 postavit 32 jaderných elektráren s celkovou kapacitou 40 gigawattů.
- Vietnam hodlá do roku 2020 postavit první vlastní jadernou elektrárnu.
- Brazílie připravuje projekty na výstavbu sedmi reaktorů, v následujících desetiletích jich plánuje zhruba čtyřicet.
