Statisíce lidí přišly na dnešní demonstraci v Barceloně proti terorismu, policie odhadla jejich počet na půl milionu. Shromáždění v metropoli autonomního Katalánska bylo reakcí na útoky islamistů, které si minulý týden vyžádaly 15 obětí a 126 zraněných. Demonstrace se zúčastnil také španělský král Felipe VI. Panovník tak učinil zcela výjimečně, vůbec poprvé od obnovení monarchie v 1975.
„Naplňme ulice mírem a svobodou,“ vybídla radnice druhého největšího španělského města po atentátech spáchaných v Barceloně a v nedalekém letovisku Cambrils 17. a 18. srpna. K útokům se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Podle úřadů 22 zraněných dosud zůstává v nemocnicích a šest z nich je v kritickém stavu.
První řady průvodu za obřím transparentem „No tinc por“ (katalánsky Nemám strach) byly na přání radnice vyhrazeny představitelům složek, které se od prvního okamžiku staraly o oběti: policistům, hasičům, zdravotníkům, taxikářům, obchodníkům i obyvatelům barcelonské třídy La Rambla, kde došlo k hlavnímu útoku. Stovky dobrovolníků dnes lidem rozdaly desetitisíce květů darovaných místními květináři v barvách města: 50.000 červených, 10 tisíc žlutých a 10 tisíc bílých růží.
Vedle krále se demonstrace zúčastnil i premiér konzervativní vlády Mariano Rajoy a další španělští politici.
„Nejlepší odpovědí je mír“ a také „Ne islamofobii“ bylo možné číst na transparentech. V davu bylo vidět i ženy a muže v typickém muslimském oblečení, a to i v bezprostřední blízkosti panovníka a ministerského předsedy. Heslo „Nemám strach“ znělo i v arabštině.
Demonstrace měla ukázat jednotu Španělska vůči terorismu, v průvodu však převládaly katalánské vlajky. Z davu zazněly i kritické výkřiky a pískot na adresu krále, mimo jiné za jeho podporu exportu zbraní do Saúdské Arábie.
V čele Katalánska stojí separatisté, toužící odtrhnout region od Španělska. Ačkoli mezi ústřední vládou a regionálním vedením panují rozpory, barcelonská manifestace měla být příležitostí uzavřít příměří. Dodala, že nedaleko od Rajoye kráčel šéf katalánské vlády Carles Puigdemont, odhodlaný uspořádat 1. října referendum o sebeurčení, a to navzdory nesouhlasu Madridu.
Rajoy, který bývá často obviňován z přilévání oleje do ohně katalánského sporu, v předvečer demonstrace hovořil o lásce ke Katalánsku a k Barceloně a chválil katalánskou policii, která do sta hodin od atentátu dokázala zneškodnit celou teroristickou buňku.
Poměrně krátký pochod demonstrantů dnes vyústil na Katalánském náměstí v rušném centru Barcelony. Právě odtud vyjel ve čtvrtek 17. srpna kolem páté hodiny odpoledne po promenádě La Rambla atentátník s autem, kterým zabil 13 lidí. Na útěku zavraždil ještě jednoho muže, s jehož vozem ujel policejní hlídce. Útočníka, jímž byl mladý Maročan Júnis abú Jakúb, policie zastřelila v pondělí nedaleko Barcelony.
Několik hodin po barcelonském útoku najelo pět dalších teroristů s autem do lidí ve městě Cambrils asi sto kilometrů od Barcelony. Tyto útočníky policie zastřelila na místě krátce poté, co s vozem několik lidí zranili, z toho jednu ženu smrtelně.
Podle vyšetřovatelů oba útoky má na svědomí teroristická buňka 12 osob. Dvě z nich jsou nyní ve vězení, dvě jsou vyšetřovány na svobodě a ostatní zastřelila policie nebo zemřeli při explozi v Alcanaru. V tomto městě, také v Katalánsku, teroristé připravovali výbušniny pro větší útoky. Při manipulaci s nimi došlo k výbuchu, při němž dva teroristé zahynuli. Jedním z nich byl i imám z města Ripoll, Maročan Abdalbákí Sátí, který ostatní mladé muže pro teroristické útoky údajně naverboval.
V Ripoll se dnes na hlavním náměstí sešli lidé, a to i z místní muslimské komunity, aby odsoudili útoky, nejvražednější za posledních deset let.
Masovou demonstraci proti terorismu podobnou té dnešní zažila Barcelona 12. března 2004, kdy do ulic katalánské metropole vyšlo 1,2 milionu lidí. Stalo se tak den po útocích na vlaky v Madridu, při nichž džihádistická buňka zabila 191 lidí a na 2000 dalších zranila.
