Nervozita kolem udržitelnosti španělských veřejných financí znovu roste. Nestalo se přitom něco zásadně nového. Že bude letošní deficit vládního rozpočtu výrazně horší než plánovaných 4,4 procenta, bylo jasné už dlouho. Spíše jde o to, že analytici a ekonomové opět otevřeli soubory se španělskými statistickými daty a s údivem si uvědomili, že co bylo problémem před rokem, je problémem stále. Země trpí nezaměstnaností 23 procent, ekonomika se letos podle odhadů propadne o 1,7 procenta, a do toho musí vláda škrtat desítky miliard eur, aby splnila dohodnutý úsporný program.
K tomu připočtěme potíže se španělským bankovním sektorem, kde řada ústavů nebude schopna dostát požadavku kapitálové přiměřenosti na úrovni aspoň devíti procent. Žádný div, že španělské vládní dluhopisy se na trhu prodávají se stále vyšším úrokem a minulý týden už testovaly šestiprocentní hranici. Vláda i Brusel však stále tvrdí, že Madrid nepotřebuje finanční pomoc z evropského záchranného programu. To samé ale tvrdili také Řekové, Portugalci a Irové.
