Lisabonská strategie přemalovaná na strategii 2020 neuspěje bez závazných cílů
Premiér předsedající země Evropské unie Španěl José Luis Zapatero přišel počátkem roku s nápadem, že by členské země unie měly platit pokutu, pokud nedodrží dohodnutý plán ekonomického růstu. Tím se má stát „strategie 2020“, jež pojmenuje hospodářské ambice EU v nové dekádě. Zapatero by dále chtěl svěřit dozor nad naplňováním strategie Evropské komisi (EK). Španělovy návrhy se nesetkaly s velkým ohlasem. Nejostřejší „ne“ sankcím zaznělo z Berlína. Německý spolkový ministr hospodářství Rainer Brüderle z liberální FDP sice souhlasil s efektivnější koordinací hospodářských politik členských zemí EU, zároveň však varoval před vytvářením nové byrokratické struktury. Podle něj se jedná o nepříliš užitečný koncept. Dostačuje prý systém koordinace v rámci takzvané Lisabonské strategie. Prostřednictvím tohoto dokumentu se přitom měla stát Evropa do letošního roku nejkonkurenceschopnější ekonomikou světa. Realita je ovšem vzdálena ambicím této vize.
Ne tak rychle
Vlažného přijetí se Zapaterově iniciativě dostalo také v Londýně. Město nad Temží nelibě nese představu, že jen několik týdnů od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost by se mělo opět měnit institucionální uspořádání, které se uvnitř sedmadvacítky „ladilo“ velmi obtížně. Tento argument je přítomný v hlavách mnoha dalších státníků. Velká Británie a Německo jsou navíc tahouny evropské ekonomiky a bez jejich podpory se zásadní plány na zvyšování výkonnosti Evropy neobejdou. Po tom, co označil Zapaterovu ekonomickou vizi za „velmi ambiciózní“ také novopečený stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, bagatelizoval slova svého šéfa španělský ministr zahraničí Miguel Ángel Moratinos. Dle něj Zapatero neučinil žádný formální návrh v otázce přípravy strategie 2020.
Velký skok
Minulý pátek vypršela lhůta na sbírání připomínek v rámci veřejné konzultace k chystané strategii 2020. S tou hodlá předstoupit předseda Evropské komise José Manuel Barroso již na březnovém summitu sedmadvacítky. Každému jednotlivci, společnosti nebo státnímu úřadu se nabízela možnost vyjádřit se prostřednictvím e-mailu k návrhu EK na kvalitnější ekonomickou vizi pro následující dekádu. „Promyšlené hospodářství musí být doprovázeno moudrou společností založenou na silných evropských hodnotách. Růst, udržitelné veřejné finance, řešení změny klimatu, sociální začlenění, posílená průmyslová základna a moderní sektor služeb jsou nutností,“ praví se v úvodu konzultace. Strategie staví na čtyřech pilířích: znalostní ekonomice, sociálním začlenění, konkurenceschopné a „zelené“ ekonomice a efektivní správě. Jde přitom o témata známá z takzvané Lisabonské strategie, která si vytyčila „dohnat a předehnat“ ekonomiku USA do roku 2010. Její neúspěch je odborníky přičítán právě nezávazným cílům. Jejich dodržování se členské země EU úspěšně vyhýbaly (dle časopisu BusinessWeek je splnily pouze Dánsko a Finsko). Na stranu Madridu se naopak přidal Guy Verhofstadt, lídr liberálů v Evropském parlamentu. V dopise nedávno zaslaném Barrosovi píše, že Lisabonská strategie neuspěla kvůli nedostatečným závazkům členských zemí a chybějícím mandatorním nástrojům na unijní úrovni. Podle něj by se EK měla ujmout výraznější role v podpoře růstu ekonomiky. K tomu by mohla využít platby z evropských strukturálních fondů.
Vize a krize
Španělé chtěli na počátku svého předsednictví unie zaujmout. Podařilo se. Jejich snažení nezastínil ani aktivní novopečený předseda Evropské rady Van Rompuy, jenž svolal na 11. února neformální summit EU. Setkání má být věnováno debatě o přetrvávající špatné kondici evropské ekonomiky a pokrizovému scénáři. Belgický politik je přitom přesvědčen, že sociální model, na nějž si Evropané zvykli, vyžaduje kombinaci vytrvalého podnikatelského úsilí a štědrého opatrovnického státu. Tento systém je podle něj možné udržet jen při dvouprocentním hospodářském růstu. Příliš optimismu neposkytují ani statistiky. Ty od listopadu 2009 hlásí pro eurozónu desetiprocentní nezaměstnanost, což je nejvyšší míra počtu lidí bez práce od zavedení společné měny.
