Menu Zavřít

Sparta ještě nevečeřela

25. 6. 2004
Autor: Euro.cz

Jak se bude dařit slovenským fotbalovým magnátům

Krátce před mistrovstvím Evropy ve fotbale v Portugalsku změnil majitele nejbohatší český klub – AC Sparta Praha. Téměř 100 procent akcií Sparty koupila od německého zubaře Axela Diekmanna a Vlastimila Košťála (patřilo mu pět procent) slovenská finanční skupina J&T. Podrobnosti transakce sice nebyly zveřejněny, ale soudě dle informací různých zdrojů pohybuje se mezi 600 až 900 miliony korun s tím, že nový majitel převezme se společností i její závazek vůči Raiffeisenbank ČR ve výši 120 milionů korun.

Stadion, hráči, smlouvy.

Co si ale vlastně nový akcionář za svoje peníze pořídil? Pokud probíhající policejní vyšetřování fotbalových podvodů uplynulé ligové sezony neodhalí nějaký sparťanský problém, pak nesporně společenskou prestiž, kterou vlastnictví letenského týmu přináší, oslazenou možností zvát politickou a společenskou smetánku do VIP prostorů na letenském stadionu a tam lobbovat. Takový lobbing se ale i v České republice dá pořídit stejně úspěšně prostřednictvím zavedených lobbistických firem řádově levněji než za spodní hranici zmíněné kupní ceny. Nový majitel musel nesporně vycházet i ze základní ekonomické reality a vyžadoval, aby investice – ať už pořízena z jakýchkoliv zdrojů – přinesla alespoň nějakou návratnost.
Vžijme se nyní do představ, že investici posuzujeme z krátkodobého až střednědobého hlediska tří let a ryze ekonomicky. Vlastník společnosti získává zejména následující aktiva:
1. Stadion v Praze na Letné
2. Práva a povinnosti k hráčskému portfoliu
3. Práva hrát českou ligu a předkolo evropské Ligy mistrů
4. Určitá oprávnění k tréninkovému centru Strahov
5. Plnění z dlouhodobých sponzorských a reklamních smluv
6. Další méně významná aktiva.

Houby a rizika.

Jak se dají tato aktiva ve zmíněném tříletém horizontu využít? Letenský stadion může sloužit jen ke hře. Využití pro jiné aktivity, například koncerty, nepřichází z různých důvodů v úvahu. Možnost využít pozemky ke komerční zástavbě je minimálně pro tuto generaci jen teoretická. Jde celkově spíše o břemeno, do kterého musí majitel postupně investovat, aby plnil předpisy fotbalového svazu.
Portfolio hráčů potřebuje v daném horizontu spíše doplnit a zkvalitnit, než aby se stalo zdrojem příjmu. Hodnotu hráčského portfolia patrně nový investor dostatečně neanalyzoval. Je to celkově opět spíše houba, která bude nasávat další peníze, než zdroj zásadních příjmů.
O čem se nejvíce hovoří, jsou příjmy z různých předkol a kol lukrativní evropské soutěže Ligy mistrů. Ta by mohla být pro fiskální rok 2004/2005 nejvyšším a klíčovým zdrojem příjmů. Zároveň ale i nejrizikovějším. Nic není kulatější než míč. A pokud Sparta nepostoupí do základní části Ligy mistrů, bude muset nový majitel -jak říkají střízlivé odhady - půjčit své dceři alespoň 150 milionů korun.
Tréninkové centrum v Praze na Strahově by mělo vychovat poměrně rychle nového Tomáše Rosického, hráče, za kterého by Sparta utržila alespoň 500 milionů korun. Myšlenka tréninkového centra je jistě dobrá a potřebná, problémem ale je, zda nový Rosický v síti uvázne, a najde-li se po objevení takové hvězdy někdo (na Západě nebo na Východě), kdo bude mít potřebné peníze na její koupi. Finanční situace většiny západoevropských velkoklubů je v současné době velmi napjatá a zlepšení ve většině zemích není v dohledu.

Také si kupte Spartu.

Plnění ze sponzorských a reklamních smluv je ošidné. Hovoří se o pnutí v řadách existujících klíčových sparťanských sponzorů, zejména společnosti Eurotel. Případné zatažení Sparty do fotbalové aféry kolem podplácení rozhodčích, nebo selhání v předkole Ligy mistrů může mít v oblasti sponzorství destruktivní důsledky.
Zatímco náklady klubu lze snížit jen obtížně, kouzlo ekonomické rentability spočívá spíše ve třech klíčových výnosech: z Ligy mistrů, z prodeje hráčů a ze sponzorských smluv. Celkový příjem z těchto tří oblastí však ovlivňují zejména (dle důležitosti) následující faktory:

bitcoin_skoleni

  • úspěch v Lize mistrů (alespoň v základní skupině)
  • úspěch reprezentace v Portugalsku (zvýší zájem o české hráče)
  • ekonomická situace v Česku i v zahraničí a čistota fotbalu (ovlivňuje sponzoring).

Pokud navštívíte webovou stránku týdeníku EURO (www.euro.cz), můžete si na majitele Sparty i zahrát. Do odhadu nákladů a výnosů jen doplníte svůj odhad, jak se budou vyvíjet klíčové tři faktory: 1 optimistický vývoj
2 očekávaný vývoj
3 špatný vývoj.
V buňce „celkový zisk“ pak uvidíte kumulovaný zisk, nebo ztrátu za tři roky. A pak sami si můžete odpovědět, kolik byste za Spartu dali vy.

Poznámka k tabulce: Zadaná data jsou kvalifikovaným odhadem, skutečnost může být jiná. Varianty na tři následující sezony:

  • Optimistická: zisk 1,154 miliardy
  • Očekávaná: zisk 287 milionů
  • Pesimistická: ztráta 955 milionů
  • Našli jste v článku chybu?