Daniel Křetínský spolu s Patrikem Tkáčem koupil za 30 miliard 40 procentní podíl v Energetickém a průmyslovém holdingu od Petra Kellnera
Majitel Sparty Daniel Křetínský se může ve své kanceláři v pražské Pařížské ulici pohodlně usadit do křesla a dát si některý ze svých oblíbených čajů. Poslední dva měsíce se mu skutečně vydařily. Nejprve jeho Sparta získala po několikaletém půstu titul mistra tuzemské fotbalové ligy. Koncem minulého týdne zase Křetínský poskočil o několik příček v žebříčku nejbohatších Čechů.
A to díky transakci s akciemi Energetického a průmyslového holdingu (EPH), na jejímž konci Křetínský spolu s dalším miliardářem Patrikem Tkáčem ovládnou majoritní podíl v holdingu.
Vše proběhne následovně: PPF (patří nejbohatšímu Čechovi Petru Kellnerovi) odprodá svůj 40procentní podíl v EPH samotnému holdingu. Vlastní akcie, které holding získá, budou následně zrušeny a zásadně se změní vlastnická struktura EPH. „Daniel Křetínský a Patrik Tkáč budou kontrolovat každý po 37 procentech a budou společně ovládat skupinu EPH. Zbytek akcií bude v držení private equity struktur J&T,“ uvedly ve společném prohlášení PPF a EPH.
Doposud kontrolovala PPF 40 procent, stejný podíl ovládala J&T a zbylých 20 procent Křetínský. Součástí dohody je i to, že nebude zveřejněna cena transakce. Dle informací týdeníku Euro se ale vyšplhala na 1,1 miliardy eur, v přepočtu zhruba na 30 miliard korun.
Miliardový Kellner Křetínský a spol. sice kupují balík akcií, jehož hodnota činí několik desítek miliard korun, minimálně prozatímním vítězem je ale Petr Kellner, který opět potvrdil svůj dobrý nos na investice. Jeho PPF vstoupila do holdingu roku 2009, vstupní investice jej vyšla na 5,85 miliardy korun. Od té doby již firma jen inkasovala. V roce 2011 byly z EPH vyčleněny neenergetické aktivity do společnosti EP Industries.
V posledně zmíněné firmě získal Křetínský 60 procent, zbytek J&T. PPF z transakce inkasovala 2,8 miliardy korun. Dalších zhruba 30 miliard přistane na účtech PPF díky již zmíněnému prodeji akcií EPH. Celkem se tak výdělek pohybuje nad 25 miliardami.
Dle informací týdeníku Euro se přitom ještě před pár měsíci ve vedení PPF řešilo, zda by nebylo dobré naopak podílníky v EPH vyplatit a podnik ovládnout celý, případně s prodejem podílu ještě vyčkat. Obě varianty ale vedení investiční skupiny vyhodnotilo jako nevýhodné. EPH dosáhl za rok 2012 provozní zisk EBITDA ve výši 32,7 miliardy korun, celkové tržby ve zmíněném období činily 115 miliard a celková výše aktiv 258 miliard korun (vše pro forma konsolidace zahrnující podíl EPH v SPP).
Loňskou výši EBITDA odhadl server Motejlek. com při plné konsolidaci na více než 40 miliard korun. Dle těchto údajů má holding před sebou světlé zítřky, pokud se ale podíváme na aktuální situaci na evropském trhu s energiemi, je vhodnější spíš přiznat, že to bude boj.
Celkový dluh EPH se dle informací týdeníku Euro pohybuje kolem sta miliard korun.
Pro to, aby jej firma bez problémů splácela, musí i velmi solidně vydělávat. A jak již bylo řečeno, nebude to nic jednoduchého. EPH tvoří více než 40 podniků z oblasti těžby uhlí, výroby tepla a elektřiny z klasických i obnovitelných zdrojů, včetně distribuce a prodeje těchto energií koncovým zákazníkům. EPH je také klíčovým přepravcem ruského zemního plynu do Evropské unie, lídrem plynárenského průmyslu na Slovensku, největším dodavatelem tepla v Česku, druhým největším českým výrobcem elektřiny a třetí největší těžební společností v Německu.
Přitom prodejní ceny silové elektřiny atakují na burzách historická minima a regulátoři ve většině zemí Evropské unie tlačí na snižování poplatků za distribuci zemního plynu. Také se blíží rok 2016, kdy začnou platit přísnější ekologické limity pro teplárny, které si vyžádají miliardové investice. Tohle jsou faktory, jež přímo ovlivňují byznys EPH.
Což ještě před uzavřením transakce přiznal i sám Křetínský. I proto již dříve upozornil, že se chce v nejbližší době zaměřit především na vnitřní optimalizaci EPH a organický růst holdingu. Jinak řečeno, do žádných obřích transakcí se v brzké době pouštět nebude. „Ale samozřejmě, pokud se něco zajímavého objeví, budeme o tom vážně uvažovat,“ sdělil Křetínský před pár týdny. Které menší a výhodnější transakce připadají v úvahu? EPH měl zájem o obchodní část Pražské plynárenské. Firmu před několika měsíci ovládlo hlavní město Praha, jenže magistrátní úředníci před několika dny rozhodli, že prodej odkládají na neurčito.
A zase ten ČEZ Další možností jsou Slovenské elektrárne (SE). O prodeji svého 66procentního podílu uvažuje jejich vlastník, italský Enel, který tak chce získat finance na budování obnovitelných zdrojů. Velkou sumu za něj ale čekat nemůže. Dle informací týdeníku Euro nejsou Slovenské elektrárne v optimální ekonomické kondici, především kvůli neustále se zpožďující dostavbě jaderné elektrárny Mochovce. V odborných ekonomických kruzích se dokonce mluví o hrozícím bankrotu.
Lidé z EPH údajně již o možném prodeji s Enelem jednali. Problémem však mohou být jaderné elektrárny, které SE vlastní. I tahle překážka je ale odstranitelná. Ve hře je možnost, že by jadernou část firmy koupil slovenský stát a zbytek by Enel prodal některému z uchazečů. Dle agentury Reuters se o 66procentní podíl Enelu hlásí několik uchazečů včetně skupiny ČEZ.
Moc drahé Patrně ale nezůstane jen u nákupů, součástí již zmíněného zefektivnění holdingu může být i odprodej některých jeho „nepotřebných“ částí. Před pár týdny se uskutečnilo jednání o prodeji Plzeňské energetiky (která vyrábí především teplo) mezi Danielem Křetínským a společností Purs. Posledně zmíněnou firmu ovládají lobbista Martin Ulčák, majitel Carbounionu Bohemia Petr Paukner a spolumajitel Sokolovské uhelné František Štěpánek. Kvůli příliš vysokým cenovým požadavkům ale k dohodě nedošlo. Dle některých názorů si EPH chtěl jenom otestovat situaci na trhu.
Beneš zůstává. Zatím Poněkud stranou dění v EPH jsou události v největší tuzemské energetické firmě, polostátním ČEZ. Společnost pořádá tento týden valnou hromadu. A vše se aktuálně točí kolem jedné otázky: Přežije ji generální ředitel společnosti Daniel Beneš?
Dle informací týdeníku Euro již na téma setrvání Beneše v čele ČEZ hovořili i premiér Bohuslav Sobotka s ministrem financí Andrejem Babišem. Shodli se, že současný šéf ČEZ valnou hromadu na svém postu přežije. Bude ale muset do stanoveného termínu prokázat, že si pod jeho vedením firma vede dobře. „Kontrolní termín“ ještě nebyl určen, ten první by měl být někdy na podzim. Další pak po zveřejnění hospodářských výsledků ČEZ za letošek, tedy počátkem roku 2015. Pokud by byly uspokojivé, Beneš v čele ČEZ zůstane i nadále, pokud ne, bude nahrazen. Kým?
Jako o nejvhodnějším nástupci se hovoří o Jiřím Borovcovi. Současný náměstek ministra obrany by se prý dosednutí na židli ve vedení ČEZ nikterak nebránil. S působením v nejvyšším vedení firmy má bohaté zkušenosti, několik let v ní pracoval jako člen představenstva a ředitel divize výroba. S jeho prací v elektrárenské firmě ale nebyl spokojen tehdejší šéf ČEZ Martin Roman. Ten se jej údajně zbavil tím, že mu zařídil post ve vedení státního podniku Čepro, který spravuje státní strategické zásoby ropy a pohonných hmot a současně provozuje zásobníky, sklady a síť produktovodů. Borovec ve vedení Čepra skončil v roce 2012.
Borovec sice zatím nepůjde přímo do čela ČEZ, ale i tak bude na valné hromadě jmenován do dozorčí rady podniku. Mezi dalšími novými kandidáty do dozorčí rady ČEZ jsou Lubomír Charvát a Jiří Tyc. Všechny tři doporučil Vládní výbor pro personální nominace. Politická mezihra A je tu ještě jedna věc, která stojí v souvislosti s obsazením křesla šéfa ČEZ za zmínku. Dle informací týdeníku Euro je součástí koaliční smlouvy i ústní dohoda, že právě Beneš zůstane za vládnutí současného kabinetu v čele ČEZ. Tuhle úmluvu prosadila ČSSD. V kuloárech ale již několik měsíců koluje následující příběh: Šéf hnutí ANO Andrej Babiš a několik jeho spolustraníků nechce dlouhodobě vládnout v koalici se sociální demokracií a KDU-ČSL.
„V okamžiku, kdy volební preference ANO přesáhnou 40 procent, je připravena Babišova strana shodit vládu a prosadit vypsání nových voleb. S jasným cílem – drtivě vyhrát a obsadit v kabinetu všechny klíčové posty,“ nastínil týdeníku Euro další plány vedení ANO zdroj z této partaje, který si pochopitelně nepřál zveřejnit své jméno. Právě jako spouštěcí mechanismus k vypovězení současné koaliční smlouvy by mělo sloužit odvolání Beneše z vedení ČEZ.
Zda má tento příběh reálný základ, nebo jde o pouhou kuloární povídačku, se ukáže v nejbližších měsících. Volební preference ANO po prudkém růstu v posledním měsíci stagnují.
Celkový dluh EPH se dle informací týdeníku Euro pohybuje kolem sta miliard korun. Splatit jej nebude nic jednoduchého. Dle loňských údajů má EPH před sebou světlé zítřky, pokud se ale podíváme na aktuální situaci na evropském trhu s energiemi, je vhodnější spíš přiznat, že to bude boj.
O autorovi| Vadim Fojtík, fojtik@mf.cz
