Ivan Hašek dál hledá trenéra fotbalové reprezentace
Vypadalo to jako nadějný začátek nové éry českého fotbalu. Ivan Hašek byl s drtivou převahou zvolen novým předsedou Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS) a spolu se svými spolupracovníky ovládl jeho výkonný výbor. Bývalý reprezentant ihned po valné hromadě svazu vyhodil vedení marketingové agentury STES a začal řešit otázku nového trenéra reprezentace. Jenže narazil. Slávistický kouč Karel Jarolím, Haškův někdejší spoluhráč a trenérský partner, nabídku převzít národní tým odmítl. Bafuňářská idyla nového šéfa tak skončila po pouhých čtyřech dnech.
Je pochopitelné, že slávistický trenér v momentě, kdy reprezentace má ke světovému šampionátu daleko a jeho klub má šanci se probojovat do Ligy mistrů, volí cestu setrvání ve Slavii. Neomluvitelné však je, že nechal svého parťáka žít několik dní v iluzi, že je schopný a ochotný zvládnout obě funkce najednou. Přitom od chvíle, kdy Hašek ohlásil svou předsednickou kandidaturu, Jarolím jasně věděl, že je jeho jediným favoritem na reprezentační lavičku! Jak navíc opakovaně tvrdil, byl ochoten ke své klubové štaci přibrat i tu reprezentační. Od Haška se nechal přemlouvat přes média a několika prohlášeními pozitivně naladil fotbalovou veřejnost. Dokonce získal povolení i od Slavie. V polovině minulého týdne však angažmá u národního týmu nečekaně odmítl. Co ho k takovému názorovému obratu vedlo?
Pomineme-li sportovní stránku věci, je na celé kauze smutné i to, že Jarolímovo jméno bylo jednou z mála konkrétních věcí, které Hašek oznámil v rámci svého předvolebního programu. Nyní už veřejnost o záměrech nového svazového předsedy neví takřka nic.
Stejně tak lze jen odhadovat, jaká nálada a atmosféra nyní panuje ve vedení svazu, především pak ve výkonném výboru, kde zasedá i Jarolímův nadřízený, slávistický šéf Petr Doležal. Ten po valné hromadě svazu zvolil budovatelskou rétoriku. „Jsme ochotni našeho trenéra pro národní tým částečně uvolnit. Pouze však za předpokladu, že dál povede Slavii. To jsme ochotni pro český fotbal obětovat,“ prohlašoval. Jenže za pár dní se potvrdilo, že to, na čem se jeden den ve fotbale dohodnete, nemusí druhý den platit.
Nezabírají ani upřímně myšlená vystoupení, podobná tomu, jež přednesl Hašek na valné hromadě ČMFS. „Stojí před vámi chlapík z Nymburka, který miluje fotbal. Stojím zde pevně a dívám se dopředu,“ prohlásil Hašek k delegátům. „Chtěli jste mne za předsedu, tak jsem tady, připraven českému fotbalu pomoci. Ale nedělejte ze mne loutku a vytvořte mi tým spolupracovníků, oddaných a pracovitých. Jen tak můžeme současné neutěšené prostředí změnit,“ žádal funkcionáře těsně před volbou. Doufejme, že Haškovi svazoví spolupracovníci budou ve svých postojích a slibech stabilnější a zejména zodpovědnější než Jarolím.
Při vší úctě k Haškovi se až příliš brzy naplnily obavy některých sýčků, že být charismatickým trenérem se schopností přesvědčit fotbalové voliče ještě neznamená být dobrým manažerem a vůdcem. Podraz jednoho z nejbližších by jej ale neměl odradit. Takový dílčí neúspěch musí překonat. Český fotbal svého spasitele potřebuje. Ave Hašek.
