Zahraniční pracovníci zelené karty nechtějí. Na vině není pouze ekonomická krize, ale především špatně připravený zákon.Statistika ministerstva zahraničí a ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) přitom dokládá, že cizinci mají o práci v České republice stále zájem.
Autor: Martin Siebert
Od počátku roku podalo žádost o běžné pracovní vízum do ČR 7944 osob, přičemž žádostí o zelenou kartu bylo jen 58. „Dosud bylo vyhověno šesti žadatelům, z nichž jednomu byla již zelená karta vydána,“ uvedl pro týdeník EURO mluvčí MPSV Jiří Sezemský. Nejoptimističtější plány exministra Petra Nečase (ODS) - nalákat na zelenou kartu deset tisíc cizinců za rok - se tak rozhodně naplnit nepodaří.
Omezení a rizika
Důvod nezájmu je jednoduchý. Zelené karty sice na papíře slibují cizincům oproti běžným pracovním povolením jisté výhody (například rychlejší vyřízení žádosti), současně ale přinášejí nová omezení a rizika. Karta je totiž vázána pouze na jednoho zaměstnavatele, kterého si cizinec musí najít ještě před svým příjezdem do Česka. Je na něm tedy vlastně ještě více závislý než jako držitel pracovního víza.
Bez svolení zaměstnavatele nemůže v prvním roce měnit práci a okamžitě po propuštění musí odjet. Dokonce i v případě, že jej zaměstnavatel po příjezdu vůbec nezaměstná nebo nesplní inzerované podmínky.
Takový postup ale nevyhovuje ani samotným zaměstnavatelům. Dopředu vlastně přebírají odpovědnost za pracovníka, jehož nikdy neviděli. „Navíc firmy mnohdy nemají know-how na to, jak se o zahraniční dělníky postarat. Je třeba jim pomoci s orientací v nové zemi, zařídit účet, ubytování,“ vyjmenovává důvody, proč ani firmy zelené karty neupřednostňují Libor Novotný, vedoucí personálního oddělení agentury Zetka-Auto.
Ta zprostředkovává zahraniční pracovníky pro mladoboleslavskou Škodovku. Zákon totiž agenturám nedovoluje cizince se zelenými kartami zaměstnávat, což je hlediska pružnosti pracovního trhu velkou nevýhodou. Zaměstnavatelé často zahraniční pracovníky potřebují jen na kratší dobu nebo opakovaně, proto pro ně je mnohem atraktivnější dočasně zapůjčená pracovní síla s vízem.
„Domnívám se, že aktuální stav je důkazem toho, že na projektu není něco v pořádku,“ říká Andrea Grutová, manažerka daňového oddělení společnosti PricewaterhouseCoopers. Jedním z důvodů malého zájmu z obou stran je podle ní také úzký výběr zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni o zelenou kartu požádat. „Chybí mezi nimi například Rusko, Indie či Jihoafrická republika,“ myslí si Gruntová.
Kolik je cizinců
Odborníci, kteří v Česku pomáhají cizincům, jsou přesvědčeni, že je dobře, že se předpovědi ministerstva o desítkách tisíc nově dovezených pracovníků do montoven nepotvrdily. Přestože šlo o jeden z hlavních záměrů, nepřinesl projekt zelených karet žádné zlepšení ani v případě nelegálního zaměstnávání a zneužívání cizinců.
Výzkumy a fundované odhady o nelegálně zaměstnaných cizincích však chybí. Bývalý ministr Nečas před rokem jejich počet odhadoval na 250 tisíc. Cizinecká policie přitom ve statistikách ročně vykazuje zhruba deset tisíc nelegálních cizinců celkem a ministerstvo vnitra počty vyšší než desítky tisíc opakovaně odmítá. „Stát tvrdá data o vlivu migrace na ekonomiku nezjišťoval a analýzy pro systematická dlouhodobá řešení tak bohužel chybí,“ vysvětluje Jan Schroth, projektový manažer Mezinárodní organizace pro migraci.
Více na Aktuálně.cz.
