Celý svět nyní
usilovně vyvíjí a testuje vakcínu na koronavirus. Odborníci se ale shodují, že i
když výzkumné ústavy i společnosti dělají, co mohou, může trvat klidně i rok,
než bude možné vakcínu použít.
Zachrání nás česká antivirotika nebo materiály schopné „zabít“ virus?
A čím může v boji proti koronaviru přispět česká věda? Především díky odkazu profesora Holého jsou Češi bráni jako experti na léky typu antivirotik. V současné době probíhají i v českých laboratořích testy na nové léky, které by mohly pomoci v boji proti aktuálnímu typu koronaviru, který způsobuje nemoc covid-19.
Čeští vědci patří ke světové špičce v oblasti chemického výzkumu. To je náš silný obor, o nějž se zasloužil profesor Holý a jeho tým v oblasti syntézy léčiv. Pomohl tím nastartovat i další české týmy chemiků, na které se obrací všichni důležití světoví hráči při vývoji nových léků.
Vedle léků může
být další zbraní proti koronaviru vývoj nových materiálů, které by byly schopné
virus „zabít“ při kontaktu. Z takového materiálu by se poté mohly dělat ty
nejčastěji kontaminované předměty denní potřeby, jako jsou třeba kliky nebo
podlahy. I zde jsou čeští vědci velmi aktivní.
Peníze jsou až na prvním místě
Výzkum léčiv je
finančně jeden z nejnáročnějších a také trvá dlouhou dobu, než se podaří
určitý konkrétní objev aplikovat a dostat k lidem. Čeští vědci se proto
obávají, aby kvůli současné a nejspíše dlouhodobé ekonomické krizi nedošlo ke
krácení příspěvků a investic směřujících právě do tuzemské vědy.
Kritický nedostatek
peněz tento typ výzkumu zcela zdevastuje, nikoliv zastaví. Týmy se prostě
rozpadnou, nenávratně. Zní to trochu fatalisticky, ale ve vědě to tak. Pokud
tým nemá peníze, zaniká a je velmi nepravděpodobné, že vznikne znovu.
Autor je vedoucím Ústavu chemie a
biochemie Mendelovy univerzity v Brně
