Menu Zavřít

Speciál E15.cz: Z východní Evropy se pro Čínu stává nová Afrika

13. 6. 2015
Autor: Profimedia.cz

Obchod, rozvojová pomoc, investice, transfer technologií nebo výstavba infrastruktury vytvořily mezi Čínou a řadou afrických zemí strategické partnerství. Nyní Čína směřuje miliardy dolarů do východní Evropy. Vzniká mezi Ruskem a Evropskou unií nová „čínská Afrika“?

V roce 1999 zahájila Čína politiku globální investiční expanze a v roce 2013 se zařadila mezi největší světové investory za Spojené státy a Japonsko. Čínské investice ze začátku plynuly zejména do zemí jihovýchodní Asie a Afriky. V posledních deseti letech se v hledáčku čínských společností nově objevila východní a střední Evropa.

Jak Číňané postupují?

Za posledních deset let Číňané v mnoha zemích nastartovali spolupráci podle jednotného vzorce chování. S danou zemí začnou spolupracovat na menších zakázkách, které jsou financované například z úvěrů od čínských bank. Poté se posouvají k větším projektům, které již často realizují čínské společnosti prostřednictvím svých vlastních zaměstnanců, financí a materiálu. V této době také významně vzrůstá čínský dovoz do dané země.

Mezi první a druhou fází uplyne pouze několika málo let. Říše středu si v každé zemi vybírá odvětví, ve kterých daná země vykazuje největší obchodní potenciál, a v těch investuje – v Maďarsku do chemického průmyslu, na Slovensku do automobilových součástek nebo na Ukrajině do zemědělství.

20 největších světových investorů 2013 (mld. USD)

20 největších světových investorů 2013 (mld. USD)

Číňané preferují jako formu vstupu akvizice a fúze, nikoliv investice na zelené louce, které vytvářejí nová pracovní místa. Čínské společnosti také o svých investičních plánech s oblibou detailně informují, což může vyvolávat dojem, že evropské sousedství brzy zaplaví jejich peníze a vliv. Pouze velmi malá část těchto záměrů se nastartuje ve smyslu podpisu smlouvy a ještě nižší procento se skutečně realizuje.

Co rozhoduje o investicích?

Čínské investice se zatím odvíjejí od příležitostných obchodů. Přestože do zemí EU a do zemí sousedících s EU vzrůstají, jejich celkový objem je až na výjimky (např. Bělorusko a Ukrajina) zatím relativně malý, a to jak z pohledu Číny (do jiných regionů investuje podstatně více), tak z pohledu většiny evropských zemí, kde čínské investice tvoří méně jak jedno procento celkových investic.

Střední a východní Evropa láká čínské společnosti k investicím kvůli blízkosti evropským trhům a kvalifikované pracovní síle. Čínské společnosti také sbírají referenční projekty v infrastruktuře a energetice, které by jim v budoucnu pomohly expandovat na vyspělejší trhy. Čistě obchodní úmysly rámuje nová čínská strategie obnovy hedvábné stezky. Koncept „Jeden pás, jedna cesta“ zatím nemá jasný obsah, ale Čína ho často prezentuje jako klíčový politický koncept pro obnovu vztahů s východní a střední Evropou.

Čínské přímé zahraniční investice v Evropě – akumulovaná hodnota investic 2000 - 2011 (mil. USD)

Čínské přímé zahraniční investice v Evropě – akumulovaná hodnota investic, 2000-2011, mil. USD

Tato statistika vznikla na základě analýzy reálně uskutečněných investic v zemích EU-27 a zemích evropského sousedství. Největšími příjemci čínských investic jsou tradičně Německo, Francie a Velká Británie. Francie předběhla Velkou Británii díky velké investici čínské společnosti Chinese Investment Corporation do Gas de France v roce 2011. Ve střední Evropě představuje jedničku Maďarsko, které získalo téměř dvě miliardy dolarů prodejem chemičky Borsodchem. V případě zemí sousedících s EU není třeba zdůrazňovat Afriku jako významného čínského investičního partnera. Překvapení může vyvolat čínská přítomnost v zemích východní Evropy.

Do kterých odvětví směřují čínské investice?

Ačkoliv zatím velké množství investic ve východní a střední Evropě cílí na infrastrukturu a energetiku, čínské společnosti začínají investovat ve strojírenství, telekomunikacích nebo službách. V některých zemích získávají státní zakázky nejen díky nízkým cenám, ale i díky svému know-how.

To se týká především výstavby infrastruktury (železnice, potenciálně rychlovlaky), obnovitelných zdrojů energie (především solární elektrárny), ale také telekomunikační infrastruktury. Výstavba dálnice A2 v Polsku se jako referenční projekt nepovedla, stejně tak vysokorychlostní železnice spojující centrum Budapeště s letištěm. V Bělorusku postavili čínští dělníci celou řadu dálnic a železnic, ale nová přistávací dráha a mezinárodní terminál na letišti v Minsku je zatím jen na papíře.

Bělorusko jako nový strategický partner v Evropě?

Vzhledem k velikosti běloruské ekonomiky a téměř žádných výhod ve smyslu nerostných surovin, jsou ekonomické motivy pro čínskou aktivitu otazníkem. Čínu pravděpodobně zajímá blízkost Běloruska evropským trhům, jeho členství v Eurasijské celní unii a určitá politická názorová shoda.

Pro běloruského prezidenta Lukašenka představuje Čína vděčného partnera, který vytváří vítanou alternativu k ruských investicím a ruskému vlivu. Spolupráce mezi Čínou a Běloruskem znamená více než jen rutinní obchodní vztahy. Prezidenta Lukašenka například inspiruje čínský model organizace státních společností nebo médií.

Čínské investice ve střední a východní Evropě podle odvětví

Čínské investice ve střední a východní Evropě podle odvětví

Bělorusko s Čínou připravují celou řadu velkých až utopických projektů, mezi které patří průmyslový park, na jehož dalším financování se obě strany shodly na konci tohoto března. Běloruská vláda věnovala prostor 80 km2 pro vytvoření centra pro firmy z oblasti elektroniky, biomedicíny, chemického průmyslu a strojírenství.

Park vzniká poblíž letiště, cca 170 mil od hranic s Polskem a Lotyšskem, a všem investorům umožní bezcelní vstup do Ruska a Kazachstánu. Dovozy čínských aut jednoho z prvních rezidentů parku, společnosti Geely, již hledají místo na ruském trhu. První fáze parku by měla být dokončena do konce roku 2020, další fáze o 10 let později. Investice v počátečních fázích dosáhne až na 5,6 miliard dolarů. Podle zatím nepotvrzených zdrojů přijede park stavět 650 tisíc čínských dělníků a Bělorusko tak získá jedno čínského dělníka na 14 Bělorusů.


Přečtěte si: Závislost na Číně roste, evropské automobilky tam prodaly čtvrtinu produkce


Bělorusko-čínské snahy o vytvoření high-tech centra nekončí pouze u průmyslového parku. Obě země sní o „Silicon Valley“ v lokalitě města Vitebsk nebo o založení společného centra na výzkum laserových technologií.

Ukrajina – velké zisky odloženy na neurčito

Ukrajina hraje klíčovou roli v čínské geopolitické a ekonomické strategii pro střední a východní Evropu, protože plní základní kritéria pro vzájemnou spolupráci. Její blízkost evropským trhům umožňuje navázat na čínský vývoz po železnici podél tzv. železné hedvábné stezky a představuje rozsáhlou zásobárnu obilí a nerostných surovin. V roce 2013 během setkání 16+1 v Bukurešti Čína oznámila plánované investice v rozsahu 19 miliard eur a z toho osm miliard bylo určeno právě pro rozjezd spolupráce s Ukrajinou.

Čínské přísloví říká, že plány nedokážou udržet tempo se změnami. Přestože události na Ukrajině důkladně zamíchaly kartami čínským ekonomickým stratégům, současná situace v zemi pravděpodobně nebude mít z dlouhodobé perspektivy významnější vliv na čínské záměry. Peking se nyní soustředí na povzbuzení svých společností k jakékoliv mezinárodní spolupráci bez většího ohledu na samotný stav nebo charakter vlády, která se zrovna na společných projektech podílí.

Na druhou stranu se Čína bude snažit vyhnout konfliktní pozici s Ruskem, jak se již ukázalo na velmi liknavém přístupu k hodnocení dění na Ukrajině. Tiše řadí Ukrajinu do ruské sféry vlivu, což jí ale nebrání realizovat v ní své ekonomické zájmy stejně jako v jiných zemích ruského sousedství – Tádžikistánu, Turkmenistánu. Nepřeje si spory s Ruskem ani výhru západu a revolučního hnutí na Ukrajině.

Autoři působí v Asociaci pro mezinárodní otázky


Dále čtěte:

Do stavby Síly Sibiře se zapojila i Čína, vzniká nejdelší plynovod na světě

MM25_AI

Žádná levná montovna. Čína chce být do deseti let high-tech ekonomika

Čínská ekonomika loni rostla nejpomaleji za téměř čtvrt století

  • Našli jste v článku chybu?