Se společníkem AK Erhartová Vítek Jindřichem Vítkem o tom, jak se soukromé právo střetává s veřejným
Klienti podle Jindřicha Vítka přestávají „poptávat jednoduchou a běžnou agendu“. Na tu mají své in-house právníky. Po advokátní kanceláři chtějí „úzkou specializaci ve vybraných oborech, ale zároveň schopnost poskytovat právní služby komplexně“.
* » Právo se neustále vyvíjí. Který současný trend je podle vás nejzajímavější?
« Z mého hlediska je nejzajímavějším posunem skutečnost, jakým do soukromoprávních vztahů stále více zasahuje veřejnoprávní regulace. Jedná se o střetávání veřejného a soukromého práva, což je oblast, které se příliš právníků nevěnuje. Jde například o veřejné zakázky či oblast ochrany osobních údajů, přičemž navenek je naopak deklarována snaha o co největší vyvázání soukromoprávních vztahů z vlivu veřejnoprávních zásahů. Mám nicméně za to, že v praxi to funguje právě obráceně. Dalším velkým posunem je podle mě snaha prosazovat v soukromoprávních vztazích pravidla, která fungují obecně například na úrovni Evropské unie. Konkrétně se jedná třeba o stále četnější užívání smluvních vzorů FIDIC (Mezinárodní federace konzultačních inženýrů – pozn. red.) v oblasti velkých dopravních staveb, kterým se naše kancelář dlouhodobě věnuje.
* » Svou působnost také stále víc rozšiřuje trestní právo.
« Ano, bohužel. Nejen v soukromoprávních sporech, ale také v právu veřejných zakázek se – zejména v posledních letech – stále více prosazuje trend zasahování orgánů činných v trestním řízení. Příkladem může být také odpovědnost statutárních orgánů obchodních korporací. Ve veřejných zakázkách se jedná například o problematiku tzv. bid riggingu, zjednodušeně řečeno zakázaných dohod na straně potenciálních dodavatelů. Právě kvůli tomu jsme nedávno rozšířili tým o advokátku – dříve vynikající policejní vyšetřovatelku, která se nyní coby nová partnerka kanceláře ujala řízení naší trestněprávní sekce. Díky tomu se naše služby dostaly na tu nejvyšší úroveň i v oblasti trestního práva.
* » Vraťme se ke střetu soukromého a veřejného práva. Kde se s ním typicky setkáváte?
« Příkladem může být již zmíněné právo veřejných zakázek. Zákon o veřejných zakázkách je procesním předpisem, který upravuje zvláštní – veřejným právem regulovaný – proces uzavírání soukromoprávní smlouvy. V této oblasti je řada neřešených otázek, jako je například odpovědnost za neuzavření smlouvy nebo neplatnost smluv. Není úplně jasné, kde v těchto případech končí soukromoprávní volnost stran a nastupuje veřejnoprávní regulace.
* » Co po vás klienti v této oblasti konkrétně požadují?
« Vystupujeme jak na straně zadavatelů, tak dodavatelů, přičemž klientům můžeme nabídnout vysokou přidanou hodnotu, protože na špičkové úrovni se veřejnými zakázkami zabývá skutečně úzký okruh větších advokátních kanceláří – nejspíš bych je dovedl spočítat na prstech obou rukou. Díky svému působení v Rozkladové komisi pro veřejné zakázky ÚOHS mohu navíc některé případy posuzovat s větším odstupem a s přihlédnutím k rozhodovací praxi.
* » Kterým oborům se nyní podle vás daří a bude dařit ve velké advokacii?
« Zastávám názor, že těžištěm právní praxe všech větších advokátních kanceláří a samozřejmě i té naší zůstávají stále obchodněprávní a majetkové vztahy. K tomu však každá větší advokátní kancelář přidává určitou vyšší či nižší míru specializace.
* » Na co se specializuje vaše kancelář?
« U nás je to například právo veřejných zakázek či právní vztahy ve stavebnictví, zejména u velkých dopravních či liniových staveb. Mimochodem, zajímavou zkušeností pro nás byla legislativní práce na přípravě zákona o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Cenné přitom byly zkušenosti, které jsem nabyl v rámci několikaletého působení v Komisi pro soukromé právo Legislativní rady vlády ČR. Výsledkem je nejen přijatý zákon, ale i vydaný komentář k tomuto zákonu, který z větší části vznikal v naší kanceláři.
* » Jinak řečeno, specializace je tou cestou, kterou by se měla kancelář vašeho typu vydat?
« To je jen půl pravdy. Na trhu působí dva na první pohled zcela protichůdné trendy: klienti po nás chtějí jak úzkou specializaci ve vybraných oborech, tak schopnost poskytovat právní služby komplexně. Klienti zkrátka přestávají poptávat jednoduchou a běžnou právní agendu. Vzhledem k množství právních informací, které lze najít na internetu, automatizaci běžných právních systémů a faktu, že většina našich klientů – zejména korporací – má interní právní oddělení, je to jen přirozené. Klienti proto po nás chtějí hlavně služby, které jim jejich právníci neumějí nebo nemohou poskytnout: například právní pomoc ve specializovaných řízeních před státními regulatorními orgány nebo vyřízení citlivých záležitostí, jako je dejme tomu zajištění prodeje části společnosti. Jenže pokud chcete poskytovat právní služby na úrovni, musíte to zároveň umět dělat komplexně, protože požadavek klienta ve skutečnosti zní: zajistěte mi jednak onu specializovanou právní službu, ale zároveň za mě vyřiďte všechny související záležitosti takzvaně na klíč, posuďte věc nejen z právního, ale také z ekonomického hlediska, zajistěte zápis do obchodního rejstříku a vlastně všechno další, co se k tomu váže.
* » Takový „rodinný právník“ ve firemním vydání.
« Ano, po advokátních kancelářích se ovšem požaduje nejen takřka intimní znalost klienta – fyzické osoby –, ale také dokonalá znalost potřeb a požadavků klienta – korporace a vazeb, které v ní fungují. Rozhodně nestačí poskytnout izolované a jednorázové právní stanovisko, ale je ho třeba zasadit do souvislostí – se znalostí trhu, na kterém klient působí, a brát v úvahu aspekty nejen právní, ale i ekonomické a mnohé další. Valná většina velkých advokátních kanceláří – a my samozřejmě také – to řeší tak, že zaměstnává více advokátů, kteří se v určitém směru specializují, ale zároveň přibírá do týmu různé poradce a další profese. Například u nás působí kromě advokátů ekonomický a daňový poradce zaměřený na fúze a akvizice a přímo v našich prostorách má navíc pobočku notářská kancelář. Stále však platí, že pro mnoho klientů plní advokát roli důvěrníka. Bývá proto samozřejmostí, že advokátní kancelář sem tam zajistí i věci typu rozvodu ředitele společnosti.
* » Mimochodem, jak vás zaměstnává GDPR?
« Každá advokátní kancelář musí samozřejmě reagovat na požadavky vyplývající z nové legislativy. GDPR (evropské nařízení o ochraně osobních údajů – pozn. red.) znejistilo a rozbouřilo – především kvůli hrozbě drakonických pokut – celou soukromoprávní i veřejnoprávní sféru. Pro advokátní kanceláře se jedná o takový nápor práce, jaký podle mého názoru zažily naposledy, když se měnily společenské smlouvy a stanovy firem v souvislosti s novým zákonem o obchodních korporacích.
* » Jste společníkem advokátní kanceláře a zároveň přednášíte na právnické fakultě. Dají se tato dvě prostředí nějak porovnat?
« Lapidárně řečeno, jedná se o dva zcela oddělené světy a nemyslím teď onu často zmiňovanou výtku vůči právnickým fakultám, že připravují studenty příliš teoreticky. Do jisté míry je to eliminováno tím, že většina pedagogů provozuje nějakou právnickou praxi.
* » Nedá mi to a stejně se zeptám: Co čerstvým absolventům škol nejvíce chybí?
« Nemyslím, že by student právnické fakulty nebyl schopen sepsat například žalobu, spíš však nechápe, že když si klient vyžádá právní stanovisko, chce v něm najít jasnou cestu vedoucí k cíli. Nepochybně jde o střet s realitou, ale stáže v advokátních kancelářích, popřípadě na soudech, ho dokážou zmírnit.
* » Nepochybuji, že pro studenta jsou přednášky člověka „z praxe“ přínos. Co vyučování dává advokátovi?
« Učit vnímavé inteligentní posluchače krásné vědě, které říkáme právo, je pro mě stále vysoce motivující a vnitřně uspokojující, navíc mě to nutí nezaostávat za nejnovějšími poznatky v oboru.
JUDr. Jindřich Vítek Ph. D.
?? Advokát České advokátní komory (od roku 2002) a společník advokátní kanceláře Erhartová Vítek (od roku 2003).
?? Působí jako odborný asistent Katedry obchodního práva Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, přednášel soukromé právo na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.
?? Účastnil se posuzování připravovaných právních předpisů v Komisi pro občanské právo Legislativní rady vlády.
?? Od roku 2007 je rozhodcem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR.
?? Od roku 2009 působí jako člen Rozkladové komise pro oblast veřejných zakázek Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a byl členem Rozkladové komise Ministerstva životního prostředí ČR.
?? Specializuje se zejména na právo obchodních korporací, veřejných zakázek a cenných papírů.
?? Je autorem monografií Odpovědnost statutárních orgánů obchodních společností, Neplatnost usnesení valné hromady s. r. o. a spoluautorem řady dalších publikací.
O autorovi| Václav Drchal, drchal@mf.cz
