Že bílá barva odráží světlo lépe než kterákoliv jiná, je dobře známý fakt. Není ale bílá jako bílá. Aby bílá skutečně bílou byla, je zapotřebí trochu chemie. Konkrétně sloučeniny nesoucí název síran barnatý (BaSO₄). Právě díky ní se vědcům z Purdeovy univerzity podařilo „namíchat“ barvu, která je schopna odrazit dosud rekordních 98,1 procenta světla a nachází se na opačném konci spektra než dobře známá látka vantablack.
Co to v praxi znamená? Poměrně zásadní skutečnost, a sice že vynalezli povrchovou úpravu, která je i po vystavení přímému slunci chladnější než její bezprostřední okolí.
„Pokud byste touto barvou pokryli střechu o ploše tisíc čtverečních stop (92,9 čtverečních metrů), očekáváme, že byste vyprodukovali chladící výkon 10 kilowattů,“ cituje profesora Xiulina Ruana web zmíněné univerzity. „Je tedy výkonnější než většina domovních klimatizací.“
Vylepšení již téměř dokonalého
Síran barnatý se v přírodě běžně vyskytuje ve formě barytu – nerostu, který lze vytěžit z hlubinných dolů. Coby sloučenina se používá v kosmetice nebo jako pigmentové barvivo nátěrových hmot. Původně však tým kolem profesora Ruana pracoval s jinou látkou, a sice s uhličitanem vápenatým. Ten se v přírodě pro změnu vyskytuje v podobě vápence a mezi nejznámější předměty, které se z něj vyrábějí, patří třeba obyčejná křída.
https://autobible.euro.cz/bmw-x6-vantablack-cerna/
Přimícháním uhličitanu vápenatého do bílé barvy vytvořili vědci loni na podzim směs s odrazivostí 95,5 procenta. Nyní tedy svůj předchozí počin, jak popsali v odborném časopise ACS Applied Materials & Interfaces, ještě o něco zdokonalili.
„Zkoumali jsme různé komerční produkty. V podstatě všechny, které jsou bílé. Zjistili jsme, že použitím síranu barnatého můžete teoreticky udělat předměty opravdu, opravdu reflektivní, což znamená, že jsou opravdu, opravdu bílé,“ dodává Ruan.
Barva dokáže ochladit povrch o více než 10 stupňů
Maximální odrazivosti se podle webu Sciencealert.com dosáhne tehdy, jsou-li v barvě zastoupeny částice síranu různých velikostí. Také jejich koncentrace hraje velmi důležitou roli. Platí, že čím víc se jich v daném médiu nachází, tím bělejší barva bude. Na druhou stranu jich ale nesmí být až příliš, protože v takovém případě by byla povrchová úprava po uschnutí velice lámavá a šupinovitá.
Ideální koncentrace síranu barnatého v akrylové barvě se podle vědců pohybuje na hranici 60 procent. Pakliže jsou takové podmínky splněny, mohou být natřené předměty ve dne o 4,5 stupně Celsia chladnější než okolí, v noci pak dokonce o 10,5 stupně.
Nově „namíchaný“ reflektivní povrch by mohl podle vědců nalézt značné uplatnění především v sektoru stavebnictví. A to například tak, že by se jím začaly natírat fasády budov a dalších objektů. Ty by díky tomu i během parných letních dnů byly chladnější, což by pobyt uvnitř, ale i na přilehlých ulicích v centrech měst učinilo o poznání příjemnější.
Také finanční aspekty objevu by byly nesporné. „Chladící“ fasáda nevyžaduje pro své fungování žádnou energii – na rozdíl od klimatizace. Ta má vedle spotřeby elektřiny často vyráběné z fosilních paliv ještě jeden zásadní nedostatek. Když je v chodu, sama generuje teplo, které následně uvolňuje do okolí a ohřívá tak vzduch. Oproti tomu barva vyvinutá vědeckým týmem z Purdeovy univerzity odráží veškerou tepelnou energii přímo do vesmíru, čímž fakticky přispívá k ochlazování Země.
