Ceny bytů se v tuzemsku za dekádu zvedly o polovinu, ceny rodinných domů o čtyřicet procent a hodnota pozemků vyskočila skoro o dvě třetiny. Jedná se o celorepublikový průměr, za kterým se skrývá mnohem vyšší růst cen ve velkých aglomeracích.
Češi jsou jednoznačně „milovníci cihel“, kteří vidí v nemovitém majetku tu nejstabilnější hodnotu. Nepoučeni žádnou velkou krizí a hnáni narativem „dohánění“ Západu, kde jsou ceny násobně vyšší, věří v nepřetržitý růst cen i v budoucnu. Nutno však říct, že v této zálibě jim sekundují Američané, Londýňané a další obyvatelé mnoha států a měst. Žijeme prostě v éře levných peněz a vysoké ceny aktiv jsou vedlejším produktem kvantitativního uvolňování.
Ceny nemovitostí se v tuzemsku utrhly ze řetězu hlavně v posledních čtyřech letech, kdy stoupají dvojciferným tempem. Stále větší část je přitom skupována investory, kteří už nemovitost vlastní. Podle konzervativních odhadů je investorských či spekulativních nákupů více než třetina, podle odvážnějších odhadů jsou to v Praze až dvě třetiny. Investorská horečka tak zvedá dál hodnotu nemovitostí.
Zvýšení daně je zatím tabu
Loni v této souvislosti mluvil o zvýšení daně na druhou a další nemovitost guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Toto extrémně tabuizované téma vzbudilo vlnu nevole a kritiky, takže zatím nevypadá příliš průchodně. Paradoxně na pořadu vůbec není zrušení čtyřprocentní daně z nabytí nemovitosti, které by trh pomohlo uvolnit.
Ministryně financí Alena Schillerová naopak na konci ledna zmínila, že navrhne úpravy ve výpočtu daně z nemovitostí tak, aby obce mohly od příštího roku víc zvedat takzvaný místní koeficient v lokalitách, kde jsou například továrny nebo jiné průmyslové celky. Jinými slovy přilepšit svému rozpočtu, protože tato daň je čistým příjmem obce. To však spekulativní poptávku neřeší a motivem budou spíše klesající státní příjmy (saldo státního rozpočtu bylo v lednu minus osm miliard korun), z nichž brzy už nebude možné tolik transferovat obcím.
Mnohem smysluplnější návrh a la Rusnok přichází z akademické obce. Sociolog a ekonom Martin Lux navrhuje jednoduché pravidlo: daň z nemovitostí by se zvýšila například čtyřnásobně s tím, že když je v bytě hlášena dospělá osoba k trvalému bydlení, bude mít automaticky velkou slevu a bude platit daň z nemovitosti ve stejné výši jako dnes. Může to být i nájemník, protože to bude motivovat majitele k dlouhodobému pronájmu. Vyšší daň by tak platili zejména ti, kdo pronajímají byt (či více bytů) krátkodobě, například přes Airbnb. I tento návrh však zavání spíše politickou sebevraždou.
Spekulantům, kteří centrum Prahy proměnili v ráj čínských turistů „na jednu noc“, se tak zřejmě ještě pár let bude dařit.
Přečtěte si také:
Kdo dělá problémy, už si „párty“ dům nepronajme. Airbnb zpřísňuje pravidla pro mladé Kanaďany
Přes Airbnb by mělo být možné pronajmout jen pokoj, ne celý byt, navrhuje Hřib
