Spí slunce, nebo ČEZ?

Dokončené solární zařízení energii stále nevyrábí

Přestože souhlas s připojením největší české fotovoltaické elektrárny v Opatově na Svitavsku k veřejné elektrické síti vydala společnost ČEZ Distribuce už loni začátkem října a stavební povolení investor získal 27. prosince 2005, problémy stále nekončí. „Skutečné práce na přípojce trvaly dva dny, ale papírování pokračuje dál. Rozhodující úředníci dopředu nevědí, zda v den domluvené schůzky, na kterou jedu ze sídla firmy v Uherském Hradišti do České Třebové, na mne budou mít čas. Elektrárna je už více než dva měsíce dokončená, ale místo elektřiny produkuje ztrátu asi sto tisíc korun měsíčně,“ postěžoval si majitel firmy HiTechMedia Systems Vladimír Mléčka. Tisková mluvčí Skupiny ČEZ pro severní Moravu Sylva Vidláková sice slíbila připojení do 15. července, ale Mléčka tomu nevěří, protože ve Skupině ČEZ naráží na nové a nové úřední komplikace. Navíc Vidláková uvedla: „Realizace se má uskutečnit do půl roku od doby, kdy firma složí na účet částku, kterou musí zaplatit. Zaplatila 19. dubna, takže termín skončí až v říjnu.“ „Z naší strany nic nebránilo tomu podepsat smlouvu už na podzim. Že s tím distributor otálel, bylo jen a jen jeho věcí. Ještě při podpisu smlouvy jsme důvěřovali, že se na slíbeném připojení do konce dubna nic nemění,“ říká Mléčka.

Přípojka k monopolu.

Distribuční společnost má zákonnou povinnost připojit elektrárnu do sítě, ale zákon neříká, do kdy. „Všechno záleží na podnikateli, až mi předá úplné doklady,“ vyjádřil se vyhýbavě vedoucí rozvodny v České Třebové František Mrština na dotaz, zda je zprovoznění elektrárny do 15. července reálné. Potíž je v tom, že oněmi doklady, které z Lanškrouna do Třebové ochotně přiveze podnikatel Mléčka, jsou především revizní zprávy na práce, vykonané minulý týden na objednávku rozvodny. Tedy nic, co by majitel dávno dokončené elektrárny, umístěné na střeše objektu bývalé drůbežárny, mohl ovlivnit, a tudíž třeba zanedbat. „A co jeho rozvaděč? Teprve teď se staví. Jak může tvrdit, že má všechno připraveno, když nemá rozvaděč?“ hledá Mrština vinu za průtahy na straně zákazníka. Vedoucí rozvodny přitom jistě tuší, že se Mléčka choval racionálně, když práce objednal u téže firmy jako rozvodna, takže návazné úkony se mohly udělat při jednom rozkopání terénu a ve dvou dnech. „Výstavba rozvaděče tvořila sotva pět procent všech prací,“ vysvětluje Mléčka. „Co jsou však dva dni skutečných prací proti půlročnímu vyjednávání? Problém není v tom, že by trvalo dlouho samo připojení, ale nekonečné rozhodování ve Skupině ČEZ. Kvůli reorganizaci, rozdělování původní akciové společnosti na několik subjektů a kvůli nejasné metodice nebylo někdy jasné, kdo za co odpovídá,“ říká Mléčka. Za celou dobu jednal s osmadvaceti úředníky, s některými opakovaně a s většinou bezvýsledně. Kvůli urychlení prací vzala jeho firma na svá bedra a na vlastní náklady vypracování projektové dokumentace k výměně přívodního kabelu a vyřídila stavební povolení. „Přes zimu jsme vynaložili velké úsilí, abychom splnili požadavek distributora, který chtěl mít do dubna připravenou kabelovou přípojku elektrické energie. Jak k tomu však přistupoval sám distributor, každý vidí. To je přezíravé chování monopolu,“ poznamenává Mléčka, „povzbudivým protipólem je rozhodování Energetického regulačního úřadu, kde jsme do tří dnů od podání žádosti dostali licenci.“

Banka na byrokraty počká.

Už dva měsíce mohla největší česká solární elektrárna o výkonu 60 kilowattů vyrábět elektřinu a splácet úvěr. Produktivních slunečních dnů bylo promarněno nepočítaně. Návratnost devítimilionové investice je spočítána na deset let, dalších patnáct let do konce životnosti by už mohly fotovoltaické panely jen vydělávat. Výkupní cena energie 13,20 koruny za kilowatthodinu je ovšem zaručena zákonem jen na prvních patnáct let, jaká bude po této době tržní výkupní cena elektřiny, lze dnes těžko odhadovat. Příznivou ekonomickou bilanci této solární elektrárny umožnila dotace z fondů Evropské unie ve výši třetiny celkových nákladů, zbylé dvě třetiny pokrývá úvěr u České obchodní banky. Ta se zatím průtahy s připojováním k síti neznepokojuje.
Předpokládaná roční výroba opatovské elektrárny je 60 megawatthodin. K tomu účelu slouží 600 metrů čtverečních solární plochy složené z 369 panelů. Každý čtvereční metr vyprodukuje za rok 110 kilowatthodin energie. Pro jejich výrobu by tepelná elektrárna musela spálit 250 kilogramů uhlí.
Největší českou solární elektrárnou si firma HiTechMedia Systems vydobyla ještě jeden primát, protože jako jediná domácí společnost získala na tento druh podnikání evropskou dotaci. Protože Evropa v tomto oboru straní především velkým projektům, usiluje nyní Mléčka o podporu desetkrát většího zařízení o 600 kilowattech, které by mělo být instalováno v bývalém průmyslovém areálu v Ostrožské Lhotě. Navíc si dělá naději, že připojení u distributora mimo kritizovaný český monopol bude jednodušší.