Menu Zavřít

Spící velmoc?

11. 6. 2012
Autor: profit

I rozpálenoujihoafrickou ekonomiku ochladila krize. Před dvěma lety ale hospodářský růst znovu nastartovaly investice při světovém šampionátu ve fotbale. Loni už zase rostla víc než tříprocentním tempem. Bohatství Jižní Afriky přitom leží pod zemí – zlato, diamanty, uhlí, platina či mangan.  

 

Foto: Profimedia

Jihoafrická republika zaujímá čtyři procenta plochy černého kontinentu a tvoří šest procent africké populace. Zároveň ale vytváří téměř čtvrtinu HDP celé Afriky, pětinu exportu a vyrobí více než polovinu africké energie. To ze země dělá suverénně nejvýznamnější ekonomiku celého kontinentu. Svou dynamikou růstu a potenciálem se právem řadí mezi rychle rostoucí ekonomiky BRICS – po boku Brazílie, Ruska, Indie a Číny.

Stěžejním sektorem jihoafrického hospodářství zůstává těžba nerostů a vývoj ekonomiky tak značně závisí na pohybu cen surovin. Jejich vysoké ceny na komoditních trzích v období před globální finanční krizí pomohly JAR k vysokému růstu HDP v období 2004 až 2007, který se pohyboval nad úrovní potencionálního růstu, odhadovaného ve výši čtyř procent.

Ekonomiku nakopnul šampionát ve fotbale

Příchod krize ve druhé polovině roku 2008 znamenal výrazné ochlazení také pro jihoafrickou ekonomiku a její pokles v roce 2009 o 1,7 procenta. Oživení komoditních trhů a zejména výstavba infrastrukturních projektů v souvislosti s pořádáním Mistrovství světa ve fotbale pomohly znovunastartovat ekonomický růst v roce 2010 na úrovni 2,8 procenta. Podle odhadů znamenaly infrastrukturní projekty pro ekonomiku pozitivní stimul ve výši jednoho procenta HDP.

V loňském roce růst HDP dále mírně zrychlil na 3,1 procenta, ale pro letošní rok odhady predikují jeho opětovné zvolnění na 2,3 procenta. Důvodem je zejména zpomalování vyspělých ekonomik, kam směřuje většina jihoafrického exportu. Domácí poptávka by měla zůstat i nadále robustní, i když zatížená vysokým zadlužením domácností a dlouhodobě vysokou mírou nezaměstnanosti.

Polovinu exportu zajišťuje těžba

Obrovské zásoby nerostných surovin předurčují strukturu jihoafrické ekonomiky a exportu. Země má největší světové zásoby zlata, platiny, chromu a manganu. Mimo ropu disponuje rozsáhlými ložisky dalších strategicky významných surovin – vzácných kovů, diamantů, uhlí. I když s rozvojem zpracovatelského průmyslu a služeb podíl primárního sektoru postupně klesá, těžba a zpracování nerostných surovin nadále vytváří zhruba devět procent jihoafrického HDP přímo, a dalších 10 procent nepřímo. Zároveň se jedná o největší exportní odvětví s téměř padesátiprocentním podílem.

Ve zpracovatelském průmyslu se dynamicky rozvíjí zejména výroba automobilů. Z globálního hlediska zůstává JAR automobilovým trpaslíkem, na africkém kontinentě je však automobilovou velmocí. V odvětví je zastoupena většina nejvýznamnějších světových značek a další investice přispívají k jeho dalšímu rozvoji. V loňském roce bylo v zemi vyrobeno přes 530 tisíc automobilů a podle vládního programu by se tento počet měl navýšit do roku 2020 na 1,2 milionu, tedy zhruba na úroveň počtu vozů loni vyrobených v ČR. Výrazně roste také export: v roce 1997 JAR exportovala méně než 20 tisíc aut, loni to bylo přes 200 tisíc.

Apartheid ekonomickou velmoc přibrzdil

Důležitým sektorem jihoafrického hospodářství zůstává i nadále zemědělství. Jeho podíl na HDP je sice již jen čtyři procenta, ale stále zaměstnává zhruba osm procent obyvatel. Díky vhodným klimatickým podmínkám je JAR významným vývozcem řady zemědělských komodit: cukru, kukuřice, sóji, citrusů a pšenice. Světovou proslulost si vydobylo jihoafrické víno, které se zařadilo mezi chilské a australské jako zástupce dalšího nového vinařského teritoria.

FIN25

Pokud by Jižní Afriku nesužovala minulost v podobě apartheidu, tak by patrně již dnes patřila mezi nejbohatší a nejvyspělejší země světa. Aktuálně se však potýká s vysokou nezaměstnaností dosahující 25 procent, s velkými sociálními nerovnostmi a zároveň nedostatkem kvalifikované pracovní síly.

Na druhé straně má JAR téměř neomezené nerostné bohatství, obrovský lidský potenciál, strategickou polohu s přístupem ke dvěma oceánům a výborné klimatické podmínky. To vše ji předurčuje k tomu, aby v budoucnu hrála jednu z nejvýznamnějších úloh v globální ekonomice. Podmínkou je, aby svůj potenciál dokázala řádně využít.

  • Našli jste v článku chybu?