I hodně nepříjemným otázkámmusel nominovaný český komisař Vladimír Špidla čelit při dnešnímslyšení v Evropském parlamentu a některé pocházely i od českýcheuroposlanců.
Například Milan Cabrnoch (ODS) byl zvědav, zda Špidla bude“opět“ svalovat chyby i na své předchůdce v Evropské komisi a zdai v evropském měřítku míní uplatnit model zadlužování. Špidla senenechal vyvést z míry a klidně odpověděl, že by bylo“nadbytečné“ opakovat v Evropském parlamentu vnitropoliticképolemiky, vytýkat si zadlužování či bankovní krizi. A předenormní zásluhou Prodiho komise o rozšíření EU o deset novýchčlenských zemí podle Špidly blednou i případné problémy.
Větší úskalí možná představovaly otázky, dožadující se většídávky jednoznačnosti v názorech designovaného komisaře na dosudotevřené problémy EU, anebo na to, co konkrétně by mohl udělatpro téměř půl miliardu Evropanů.
„Žádám o konkrétní odpověď, a ne obecnou, jakou jsme dostaliv písemném dotazníku. Jaká opatření přijmete proti chudobě?Chrání Bolkesteinova směrnice před sociálním dumpingem?“ domáhalse například řecký poslanec Dimitrios Papadimulis z komunistickéfrakce.
Od Špidly se dozvěděl, že jako komisař využije své pravomocik otevření debaty o „sociálních minimech“ a také bude trvat nadůsledném posuzování sociálních dopadů. Bolkesteinovu směrnici,navrhující radikální liberalizaci služeb, jež tvoří polovinuevropské ekonomiky, nepovažuje Špidla za „zcela zralou“. Protodoufá, že ještě dospěje do přijatelnější či více přijímanépodoby. A na boj s chudobou chce budoucí komisař naléztodpovídající prostředky v novém rozpočtovém výhledu EU.
Volný pohyb pracovních sil po celé unii považuje Špidla i zazdroj ekonomické síly EU. Proto se jako komisař míní zasadit ovyhodnocení překážek, které vůči pohybu pracovníků z novýchčlenských zemí uplatnil tucet států z někdejší „patnáctky“. „Třistáty se zcela otevřely a nezdá se, že by je to nějak postihlo,“uvedl Špidla v odpovědi na dotaz polského poslance JanaKulakowského.
Nejvíce dotazů se týkalo nejnovějšího návrhu Evropské komisena zpřísnění podmínek pro dobrovolné prodlužování pracovní dobyči naopak návrhu, aby se pracovní pohotovost lékařů či hasičů dopracovní doby nezahrnovala.
Na otázky, zda a jak toto „dědictví“ přijme, designovanýkomisař čelil obecnějším konstatováním, že směrnice se vskutkudotýká 250 milionů Evropanů, ale EK zatím dosáhla jen „kompromisusoučasného okamžiku“. Vyjednávání bude pokračovat a Špidla sechce zasadit o „kompromis nesený větší většinou než dosud“, a tonejlépe během následujícího pololetí.
Po palbě otázek od členů výboru pro sociální záležitostiŠpidla postoupil do dalšího kola - do slyšení ve výboru proženská práva a rovnost příležitostí. Předsedkyně výboru,slovenská křesťanská demokratka Anna Záborská ho uvítala včeštině jako jazyku, kterého se komisař během slyšení důslednědržel.
