Premiér Vladimír Špidla vyzval minulý týden komerční banky, aby podpořily ekonomickou politiku vlády. Banky by se podle jeho názoru měly výrazněji zapojit do obnovy zasažených území. Měly by vycházet vstříc zejména drobným podnikatelům a živnostníkům. "Angažovanost bank v podpoře ekonomické politiky vlády by byla na místě," prohlásil Špidla.
Jeho slova způsobila mezi politiky mírné zděšení. Zaskočeni byli i jeho političtí partneři. „Nebylo to, doufám, myšleno tak, že banky mají opět dostatek prostoru k poskytování špatných úvěrů,“ konstatoval lidovecký předseda rozpočtového výboru sněmovny Miroslav Kalousek. Nad Špidlovými výroky se pozastavili i nevládní ekonomové, kteří předpokládají, že doba politicky zadávaných úvěrů je pryč. Byla to ostatně právě ČSSD, kdo tvrdě kritizoval vládu ODS za pokusy o ovlivňování politiky komerčních bank. „Špidla to možná nemyslí zle,“ říká ekonom CEP Petr Mach. „On jen nerozumí podstatě. Slovně vybízí banky k výraznějšímu půjčování podnikatelům, ale reálnou politikou zadlužování vytěsňuje soukromé investice. Stokrát může vybízet banky k poskytování úvěrů, ale když jim současně nabízí za jeden rok obligace za 80 miliard a další rok za 160 miliard korun, koupí si banky raději státní dluhopisy, než aby půjčovaly podnikatelům,“ upozorňuje Mach. Jeho slova potvrzuje i místopředseda představenstva Asociace malých a středních podnikatelů Karel Havlíček, který tvrdí, že přístup bank není benevolentnější ani k podnikatelům, postiženým povodněmi. „Zájem banky je vydělat, ne podporovat nějakou firmu. Programy, které banky připravují v rámci povodňových akcí, jsou většinou jen marketingovým nástrojem. Úvěr tak jako tak získají jen bonitní firmy,“ říká zástupce podnikatelů.
