ČESKOU REPUBLIKU ČEKAJÍ DO KONCE VOLEBNÍHO OBDOBÍ V ROCE 2006 DALŠÍ VÝZNAMNÉ ZMĚNY. PO POLOVIČATÉ PRVNÍ FÁZI REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ, KTERÁ BYLA ODSTARTOVÁNA V LOŇSKÉM ROCE, SE VLÁDA CHYSTÁ K DALŠÍM REFORMNÍM KROKŮM.
Stáří budoucích generací by již neměl zajišťovat pouze stát
Poté, co se vláda v červnu loňského roku v Kolodějích konečně shodla na reformním scénáři, začaly se ozývat protesty jak od odborů, tak od některých skupin v rámci samotné koalice. Premiér Špidla proto přišel s příslibem, že se chystá II. fáze reformy, která bude řešit právě ty zatím neřešené či nedořešené problémy. I když na konkrétní obrysy chystané reformy je zatím ještě brzy, vláda zveřejnila alespoň své priority. Těmi by mělo být pokračování reformy daní zaměřené na posílení hospodářského růstu a konkurenceschopnosti české ekonomiky včetně boje proti stínové ekonomice. Na řadu by měly přijít penzijní reforma a reforma zdravotnictví.
DAŇOVÁ REFORMA
Daňově zvýhodněny by měly být firmy, které podnikají v oblasti moderních technologií a které investují do vědy, výzkumu a inovací. Takové firmy by měly mít více odečitatelných položek a větší odpisové sazby. Ke sbližování daňových sazeb s okolními státy se má dospět poměřováním takzvané „efektivní daně“. Ta na rozdíl od zákonem stanovených sazeb zohledňuje skutečně odváděné daně. Přestože je totiž dnes sazba z příjmu právnických osob 28 % (do konce loňského roku to bylo 31 %), ve skutečnosti firmy odvádějí 24 % ze svého příjmu. Rozdíl mezi formálním a skutečným odvodem má na svědomí řada výjimek a úlev. Zjednodušení a zpřehlednění zákona o dani z příjmu je jedním z dalších úkolů, které si koalice dala do vínku. Zatím ale není jasné, jak se bude po snížení korporátní daně a zavedení minimální daně z příjmů osob samostatně výdělečně činných daňová soustava v oblasti přímých daní vyvíjet. Vicepremiér a ministr financí Bohuslav Sobotka sice nedávno prohlásil v souvislosti s radikálním snižováním daní v bývalých komunistických zemích, že ČR se nebude zúčastňovat „daňových závodů“, nicméně kabinet předpokládá celkové snížení nákladů na práci případným snížením příspěvků na zdravotní a především sociální zabezpečení. Celkově by měla mít podle Sobotky ČR v roce 2006 nižší zatížení práce než například Polsko, Slovensko či Slovinsko. Radost mohou mít rodiny s dětmi. Vláda totiž hodlá zavést společné zdanění manželů a další úlevy pro rodiny s dětmi, především pro ty chudší a s větším počtem dětí. Dosavadní i zamýšlené daňové úpravy by se měly stát východiskem pro zcela nový zákon o dani z příjmu, který by nahradil zákon stávající. V oblasti nepřímých daní se očekává možné sblížení sazeb daně z přidané hodnoty, což požadují především obě menší koaliční strany. Základní 22% sazba dnes patří k nejvyšším v Evropě. Její snížení by mělo být vykompenzováno zvýšením snížené, tedy 5%, sazby. ČSSD je však zásadně proti zatížení základních potravin jakoukoli vyšší sazbou. To by však znamenalo zavedení další sazby. Proti rozšiřování počtu sazeb se však staví Evropská unie. Politicky neprůchodné se zřejmě stanou i plány na sjednocení sazeb DPH v jednu, jak se tomu stalo například na sousedním Slovensku. V neposlední řadě je třeba zmínit i snahu o zavedení tzv. ekologických daní, na něž tlačí EU. Debata se zatím začíná vést o tom, který z finančních nástrojů využít, zda ekologických daní či například státem distribuovaných povolenek k obchodování s emisemi. Diskuzi o daňových reformách by měla vláda ukončit na přelomu ledna a února.
PENZIJNÍ A ZDRAVOTNÍ REFORMA
Začátkem prosince představila koalice na pražském Žofíně svou verzi penzijní reformy. V současnosti tvoří důchodový systém ČR dva pilíře. Prvním je základní povinný, který je založen na průběžném financování a definovaný dávkově. Doplňkový dobrovolný pilíř je tvořen penzijním připojištěním se státním příspěvkem a soukromým životním pojištěním. Hlavní problém současné úpravy spočívá v tom, že nereflektuje rychlé stárnutí české populace, tedy postupně se zhoršující poměr mezi počtem důchodců a plátci pojištění. S tím souvisí pochopitelně finanční neudržitelnost systému. Navíc jsou aktiva občanů v doplňkových systémech malá. Podle dosavadní koaliční shody by základem reformy měl být přechod na tzv. švédský neboli NDC systém. Ten by se od současných parametrů lišil především pomyslnými osobními záznamy pojištěnců, tedy fiktivními účty. Každý pojištěnec by tak měl možnost kontroly, kolik má „našetřeno“ a v jaké výši by penzi pobíral v případě odchodu do důchodu. Další závislost by se odvíjela od data odchodu do důchodu a výše průměrného věku dožití. Částka vyplácená jako starobní důchod by tak byla více než doposud závislá na předchozích úsporách, respektive výši zaplaceného pojistného. Úspory by se však za celou dobu nezhodnocovaly o úroky ani o inflaci. Valorizace důchodů má být závislá na vývoji systému v rámci celé ekonomiky. Rozhodnuto není zatím o případném zvýšení věku pro odchod do důchodu. Návrh penzijní reformy počítá stále s odchodem v 63 letech. Přechod od stávajícího systému k systému NDC by byl realizován tak, že pojištěncům narozeným v roce 1947 a dříve by byly starobní důchody přiznávány pouze podle současného systému, pojištěncům narozeným mezi roky 1948 a 1966 by byly starobní důchody přiznávány částečně z obou systémů a mladší pojištěnci by potom byli vypláceni zcela podle systému NDC. Současně s reformou I. pilíře má proběhnout reforma doplňkových systémů, aby se staly funkční součástí celého systému důchodového zabezpečení. Změny by měly směřovat k posílení dlouhodobosti, k motivaci zaměstnavatele k většímu zapojení do systému, ke zvýšení bezpečnosti a výnosnosti. Vzhledem ke složitosti celého procesu se počítá s tím, že schvalování příslušných zákonů a nastartování nového systému by realizovala až příští vláda a parlament vzešlý z voleb v roce 2006. Známy zatím nejsou obrysy reformy zdravotnictví. Zatím je jasné pouze to, že nedojde ke zvýšení spoluúčasti pacientů, a to ani formou přímých plateb, ani zvyšováním zdravotního pojištění.
