ODS podlehla blbé náladě, Koalici zachrání jen Špidlova nabídka
Vedro a dusno na padnutí provázelo oba volební dny. Pár minut před uzavřením volebních místností se nad Prahou obloha kovově potáhla, zahřmělo a spustila se pořádná sprcha. Vzápětí zveřejněné první volební odhady ukázaly, že největší sprchu chytili politici ve Sněmovní. ODS prohrávala s ČSSD o čtyři procentní body a její heslo Vstříc novému osudu se začalo naplňovat. Strana Václava Klause se zřejmě poprvé po více než deseti letech své existence dostane do opozice a její přátelé již nebudou mít vliv ve správních radách státních podniků. A mimo hlavní reflektory se za letošní volební vítěze mohou považovat i komunisté, neboť rudou záři si opět přeje spatřit téměř každý pátý volič.
Očekávaný smutek v Národním domě.
V souladu s většinou předvolebních průzkumů dopadla velmi špatně Koalice. Jejích XY procent je ve srovnání s loňskými ambicemi a loňskými preferencemi jednoznačný neúspěch. Vyhnáním ODA a tím rozbitím čtyřkoalice (způsobené zejména lidovci) přišlo toto uskupení o více než o pouhé jedno procento příznivců aliance. Očekávaný debakl Koalice, která chtěla volby vyhrát, dávaly proto unionisté v tiskovém středisku v Národním domě na Vinohradech ihned po zveřejnění prvních odhadů za vinu lidovcům a jejich předsedovi Cyrilu Svobodovi. Nad volebním výsledkem, který potvrdil pochmurné prognózy, se tak na Vinohradech nikdo neradoval. Nicméně vzhledem k ohlášením Vladimíra Špidly, vítěze voleb, o pravděpodobné vládní koalici s Koalicí ani nikdo neplakal a nevztekal se. I když jak novější a novější odhady posunovaly Koalici níž a níž, nervozita koaliční politiků rostla. Politici a jejich poradci jen stále přepočítávali, kolik mandátů mohou očekávat a co tato čísla budou znamenat v povolební aritmetice. Důležitějším ukazatelem než stranická procenta byly pro koaliční politiky preferenční hlasy. Právě ty totiž nakonec rozhodnou o tom, jak bude velký poslanecký klub Unie svobody a kolik zákonodárců budou mít lidovci. A první průběžné informace o preferenčních hlasech pro jednotlivé kandidáty ukázaly například, že s parlamentními lavicemi se možná budou muset rozloučit Ivan Pilip a Petr Mareš. Tito unionističtí kandidáti pro Špidlův kabinet mohou být přeskočeni zakroužkovanými lidovci a unionisté nakonec mohou mít i problém sestavit vlastní poslanecký klub.
Soumrak vlčího doupěte.
Centrála ODS v pražské Sněmovní ulici se v sobotu odpoledne pohroužila do smutku. Stranické špičky včetně předsedy Václava Klause sledovaly výsledky voleb na utajeném místě a před novináře předstoupil bezprostředně po zveřejnění prvních odhadů kromě tiskové mluvčí Michaely Maláčové pouze místopředseda partaje Jan Zahradil, místopředseda Senátu Přemysl Sobotka a stínová ministryně práce a sociálních věcí Libuše Benešová. „Ti lidi jsou nepoučitelní,“ prohlásil Sobotka v ústraní na adresu voličů. Zástupci médií pak zůstali v tiskovém středisku prakticky sami, nikdo z politiků za nimi nepřišel.
Jan Zahradil, který se ještě v sobotu dopoledne zúčastnil pietního aktu v Lidicích, tvrdil, že vedení ODS se předem dohodlo, že volby bude komentovat až po zveřejnění přesnějších výsledků. Na první údaje o možnosti stodesetimandátové koalice ČSSD/Koalice zareagovali přítomní představitelé ODS opatrně: vše prý bude záležet na počtu mandátů a tedy až na konečných výsledcích.
Odpoledne v 15,25 prošli vrátnicí hlavního štábu ODS muži s bednou šampaňského. Zda se v horních patrech budovy oslavovalo, se nedalo zjistit, v přízemí to však na žádnou veselici nevypadalo. Když se v 15,35 objevily nové, upřesněné volební odhady, podle nichž si ODS polepšila, Přemysl Sobotka ožil: “Jako optimista nám tipuji třicet procent, jako realista dvacet osm,“ prohlásil s viditelnou úlevou. Zaradoval se i přestože s rostoucími procenty pro ODS klesly výsledky Koalice, ODS by v tu chvíli nemohla vytvořit pravicovou vládu, ale pouze pravolevou. Langer, který před novináře předstoupil později, prozradil, že vedení ODS celé sobotní odpoledne v ústraní analyzovalo situaci a určovalo další postup. Václav Klaus dorazil právě včas, aby stihl večerní televizní zpravodajské relace.
Four Roses u Hybernů.
Volební štáb sociální demokracie byl před zveřejněním prvních odhadů velmi nervózní. Místo becherovky popíjeli bourbon značky Four Roses a demonstrovali tím příslušnost ke straně růže. V okamžiku, když agentura SC&C ohlásila jejich vítězství, však propukla euforie a do Lidového domu se začali sjíždět straničtí lídři, ministři, lobbisti a podnikatelé. Zeman zůstal na Vysočině. Klausova porážka byla nejvýznamnějším zdrojem štěstí a uspokojení sociálních demokratů. Jedním dechem však spílali Koalici, a zejména Unii svobody, že mizernou kampaní pokazila výsledek voleb a ohrozila případnou společnou vládní koalici. Z rozhovorů bylo zjevné, že vítězství posílilo vnitrostranickou pozici Špidly a Grosse.
Rozdané karty vládního mariáše.
Durcha hrát nebude nikdo, ale přesto hra bude vysoká. Možná sto sedm v červených. Václav Klaus a jeho ODS prohráli volby a do povolebních jednání se možná ani nedostanou. Naopak Vladimír Špidla má před sebou několik možných scénářů. Jako nejpravděpodobnější se jeví společná vláda s Koalicí, kde by ČSSD měla v kabinetu nadpoloviční většinu a podle již dříve oznámených jmen by pod premiérem Špidlou vedli své resorty Stanislav Gross (ministerstvo vnitra), Jaroslav Tvrdík (ministerstvo obrany), Miloš Kužvart (ministerstvo životního prostředí), Petra Buzková (ministerstvo spravedlnosti), Zdeněk Škromach (ministerstvo práce a sociálních věcí) a Marie Součková (ministerstvo zdravotnictví). Unionisté by obsadili ministerstvo financí (Ivan Pilip), ministerstvo průmyslu a obchodu (Karel Kühnl) a ministerstvo školství (Petr Mareš) a lidovci ministerstvo zahraničních věcí (Cyril Svoboda), ministerstvo pro místní rozvoj (Milan Šimonovský). U lidovců se jako o staronovém ministrovi také hovoří o Miloslavu Výborném, unionisté připomínají, že je třeba vyřešit otázku jejich předsedkyně. Hana Marvanová by ale mohla nakonec skončit v křesle předsedy Parlamentu.
Definitivní výsledky voleb, které nebyly v době uzávěrky tohoto článku známy, ale mohou s těmito představami zahýbat oběma směry. Za prvé není jisté, zda v případě, že se Ivan Pilip s Petrem Marešem nedostanou do Parlamentu, udrží uvnitř strany své pozice. Za druhé pokud by preferenční hlasy výrazně zahýbaly jmény na kandidátkách a ČSSD by získala nadpoloviční většinu jen s poslanci KDU-ČSL, skončí muži za Hanou Marvanovou ve stejné opozici jako jejich bývalí kolegové za Václavem Klausem. A za třetí pokud by ČSSD s Koalicí nezískaly nadpoloviční většinu ve sněmovně, může se pokusit Špidla o menšinovou vládu, nebo o velkou koalici s ODS, či svolat stranický sjezd, revokovat staré usnesení a přizvat do Strakovky komunisty.
Kdo obsadí Hrad.
Voliči také zřejmě utopili Klausovy prezidentské ambice. V případě parlamentní většiny sociálních demokratů a koaličníků je totiž jen málokterý kandidát tak málo průchodný, jako právě Profesor. Výrazné vylepšení svých kursů u sázkových kanceláří ale zaznamenají Petr Pithart (kandidát Koalice) a Otakar Motejl (kandidát ČSSD).
Kromě postu prezidenta se pravděpodobně do předvolebních vyjednávání dostanou křesla v České konsolidační agentuře, Fondu národního majetku a Nejvyšším kontrolním úřadu.
