Koncern Volkswagen v nejbližších letech skončí s výrobou aut schopných spalovat stlačený zemní plyn (CNG). Tyto vozy jsou přitom podle řady studií k přírodě šetrnější než elektromobily – hlavně díky ekologičtější výrobě. EU ale zatím hlídá jen ty emise, které auta přímo vypouštějí.
Ještě před nedávnem to vypadalo, že vozy na stlačený zemní plyn před sebou mají v koncernu Volkswagen zářivou budoucnost.
Na začátku loňského roku firma oznámila, že do modelového portfolia přidá řadu nových aut schopných konzumovat tento druh paliva. Automobilka Seat dokonce dostala za úkol kompletní vývoj technologie CNG pro celý koncern. Výsledkem byl i nový motor. Teď se ale situace mění.
Volkswagen s vývojem aut na CNG končí. „Pokud chceme dosáhnout cílů v oblasti životního prostředí a ekologické mobility, pak se musíme zaměřit jen na elektromobily.
Ostatní odvětví by byla pouze plýtvání časem,“ nechal se slyšet šéf vývoje koncernu Frank Welsch v rozhovoru, který v březnu poskytl německým novinám Handelsblatt.
Koncern spoléhal na CNG s tím, že mu pomůže snížit emise. Prodal ale málo aut, loni to bylo jen 110 tisíc kusů na celém světě. A to má v nabídce celkem 19 takových modelů. Plyn není příliš populární ani v samotné Evropě. Výjimkou je Itálie. Tam se loni prodala více než polovina z celkových 66 tisíc v celé Unii, píše server Automotive News Europe. Na českém trhu to bylo podle statistik jen 1768 kusů.
Záleží i na energetickém mixu
Nízké prodeje tak nestačí k tomu, aby „plynová“ auta dostatečně srazila emisní průměr celé automobilky. EU aktuálně vyžaduje, aby vozy měly v průměru méně než 95 gramů CO2 na ujetý kilometr, jinak bude automobilky pokutovat. A to nemalými částkami. Konkrétně má jít o 95 eur (2562 korun) za gram CO2 navíc. Emise 95 gramů se rovnají spotřebě zhruba čtyř litrů benzinu na 100 km, což je u dnešních aut stále poměrně nereálné číslo. Automobilky se proto emisní průměr snaží dohnat ekologickými vozy, tedy hlavně hybridy a elektromobily, které díky velmi nízkým nebo nulovým emisím vylepšují celkovou hodnotu.
Problémem ale je, že se evropské normy zaměřují jen na lokální výfukové emise CO2, které daný automobil vypouští během jízdy. CNG proto nemůže automobilkám pomoci k dosažení zajímavého emisního průměru tak dobře jako elektromobily. Přitom tato problematika je složitější a auta na stlačený zemní plyn mohou vycházet při zohlednění celkových emisí během jejich životnosti lépe, než se může zdát.
Podle studie společnosti Joanneum Research, kterou si nechala zpracovat automobilová federace FIA a ADAC ji zveřejnil, jsou z hlediska produkce skleníkových plynů elektromobily za celý svůj životní cyklus méně šetrné než auta na plyn. Kromě emisí vznikajících při provozu započítávali autoři analýzy i emise z výroby a recyklace vozu stejně jako z výroby pohonných hmot.
Při výrobě vysokokapacitních baterií může vznikat velké množství emisí.
Potíže jsou pak i s jejich recyklací. Pokud jde o elektřinu, kterou auta pro svůj pohon čerpají ze zásuvky, záleží konkrétně na daném státu, kde se připojují. Každá země má jiný energetický mix, tedy poměr zastoupení různých způsobů výroby elektrické energie. Od toho se pak odvíjí míra zátěže provozu elektromobilu – produkce 1 kWh je například v Česku méně šetrná k přírodě než v Norsku, protože tam sázejí na obnovitelné zdroje. Vychází naopak lépe než v Polsku, kde je velké procento elektráren využívajících fosilní paliva. Pokud jde o energetický mix, studie společnosti Joanneum Research pracovala s daty z Německa, které v roce 2018 dosáhlo při výrobě elektrické energie podílu obnovitelných zdrojů 34,9 procenta a je na tom z hlediska ekologičnosti produkce elektřiny také lépe než Česko. Výsledkem i přesto bylo, že elektromobil tam nebude nikdy šetrnější ke klimatu než obdobné auto na CNG, pokud bude podíl biometanu, který se do CNG obvykle přidává, tvořit alespoň 15 procent. Pokud by veškerá elektřina byla z obnovitelných zdrojů, pak by byl elektromobil šetrnější k přírodě po ujetí 48 tisíc kilometrů. Tato situace však zatím v žádné zemi Evropské unie nenastala.
Škoda proti Volkswagenu
Paradoxní je, že i když se Volkswagen rozhodl dál auta na stlačený zemní plyn nevyvíjet, domácí Škoda se nyní naopak pustila do jejich propagace. Na konci března oznámila, že její modely Scala a Kamiq na CNG doplní i Octavia čtvrté generace. „CNG je čistší než běžné spalovací motory a při spalování plynu nevznikají téměř žádné částice. Navíc je tato technologie okamžitě k dispozici a je účinná,“ vyzdvihl přednosti aut na stlačený zemní plyn Philip Paul, kterého Škoda prezentuje jako svého odborníka na CNG.
Na první pohled se tedy zdá, že se strategie Škody neshoduje s koncernovou.
To ale Paul vyvrací: „Aktuální nabídka modelů na CNG a vyjádření ohledně dlouhodobého vývoje si vzájemně neodporují. Plánovací horizonty v automobilovém průmyslu jsou velmi dlouhé. Strategické plánování se provádí pro období až deseti let. Pohon CNG proto zůstane v nabídce i v příštích letech.“
Škoda ale bude mít prodej svých plynových automobilů ještě těžší než dřív.
Spíše než ekologické přínosy zákazníky lákají nižší náklady na provoz. Při aktuálním prudkém snižování cen konvenčních paliv způsobeném koronavirovou pandemií se však rozdíl zmenšuje.
Na rozdíl od benzinu, nafty a LPG cena CNG neklesá, protože na ni pokles hodnoty ropy nemá vliv. Od ledna jeho cena poskočila i kvůli vyšší dani. Aktuálně (13. dubna 2020) v průměru vyjde na 26,81 koruny za kilogram. Benzin nyní stojí 28,06 koruny za litr, nafta pak 28,14 koruny. Na nejlevnějších benzinkách v Česku je to ale ještě méně, třeba síť diskontních čerpacích stanic Tank Ono už nabízí litr Naturalu 95 za 22,90 koruny. Nejlevnější CNG v Česku stojí 23,50 koruny, a to na stanici Bonett v pražských Stodůlkách.
Rozdíl se tedy smazal.
Stále výhodnější plyn
Faktem ale je, že i tak se auto na stlačený zemní plyn stále cenově vyplatí.
Jen to trvá déle. Například Škoda Scala s motorem 1.0 TSI G-Tec vyjde na 462 900 korun ve výbavě Style, s motorem 1.0 TSI na 432 900 korun.
CNG je tedy o 30 tisíc dražší, ale zase má nižší spotřebu 3,5 kilogramu na 100 kilometrů proti 5,0 litrům benzinu.
Auto na plyn by se při tankování za aktuální cenu u nejlevnějších stanic vyplatilo za něco málo přes 93 tisíc ujetých kilometrů.
CNG to bude mít v blízké budoucnosti ještě těžší. Záleží na tom, jak Evropská unie vyhodnotí své dosavadní tažení proti emisím CO2. „V roce 2023 dojde k přezkumu celého systému.
Pokud se vyhodnotí pozitivně, měl by platit cíl 80,8 gramu CO2 pro rok 2025 a 59,4 gramu pro rok 2030,“ řekl v únoru webu Autobible.cz Radek Novák, autor analýzy České spořitelny, která zkoumala vliv emisních opatření na automobilový průmysl.
V takovém případě je zřejmé, že CNG i přes svou nižší produkci emisí přestane dávat smysl a automobilky se budou muset věnovat pouze elektrickým autům, které mají nulové výfukové emise CO2. To je už ostatně jasná strategie koncernu Volkswagen, který do jejich vývoje investoval 50 miliard eur, tedy asi 1,37 bilionu korun.
Výsledkem této investice má být 70 nových elektrických modelů.
Emise znají hranice
(emise Škody Citigo-e iV v závislosti na
energetickém mixu při ujetí 100 tisíc kilometrů –
v CO2 na 1 km)
Česká republika 195 g
Polsko 245 g
Německo 183 g
Norsko 83,8 g
Zdroj : xxxxx
Při výrobě vysokokapacitních baterií může vznikat velké množství emisí. Potíže jsou pak i s jejich recyklací. Pokud jde o elektřinu, kterou auta pro svůj pohon čerpají ze zásuvky, záleží konkrétně na daném státu, kde se připojují.
O autorovi| Jan Markovič, Autobible.cz, markovic@mf.cz
