ŠÉF PŘEDSTAVENSTVA HOLDINGU BONTON MARTIN KRATOCHVÍL: Člověk by si měl jednou v životě říci, že už má vyděláno, nebo že chce něco pěkného prožít a udělat si dlouhé prázdniny. "Za sebou ale nesmíte mít to přemýšlení, co se děje ve firmě," říká předseda představenstva Bontonu Martin Kratochvíl.
„V podniku musí být každý nahraditelný,“ říká Martin Kratochvíl. foto: archiv Martina Kratochvíla
ŠÉF PŘEDSTAVENSTVA HOLDINGU BONTON MARTIN KRATOCHVÍL: Člověk by si měl jednou v životě říci, že už má vyděláno, nebo že chce něco pěkného prožít a udělat si dlouhé prázdniny. „Za sebou ale nesmíte mít to přemýšlení, co se děje ve firmě,“ říká předseda představenstva Bontonu Martin Kratochvíl. * Co pro vás znamená dovolená? Jak velký čas jí každoročně věnujete?
Já to v životě nemám takto oddělené. Nikdy jsem námezdně nepracoval, jsem svobodný a dělám to, co cítí moje svědomí. Čili pracuji pořád. Rozdělení na dobu dovolené a práce je produktem devatenáctého století, kdy se začal u námezdní síly rozdělovat čas na ten volný a pracovní, který člověk věnuje zaměstnavateli. Předtím to bylo jinak, byl den všední a den sváteční a dovolenou se automaticky rozuměly různé náboženské svátky. Nic jiného nebylo.
* Takže si v kalendáři neodškrtáváte, kdy už bude jenom zábava a odpočinek?
Tak to u mě přesně není. Moje cestování spíše souvisí s prací. Můžu ho ale nazývat dovolená, protože se na to těším více než na cokoli jiného. Jezdím stabilně natáčet cestopisné filmy do dalekých zemí. Je to způsob nasazení, takže to není flákání. Nenávidím flákání a nejsem schopen se uflákat, protože se šíleně nudím. Poprvé a naposledy jsem byl na takovéto flákací dovolené na svatební cestě se svojí první ženou. Vydržel jsem to asi pět dní někde u moře a bylo to pro mě něco tak strašného, že už bych to nechtěl zažít.
* Jste schopen se na chvíli zastavit a jak se říká vypnout?
Nechápu lidi, kteří říkají - tak já teďka vypnu. Možná zažívají více stresu v tom chození do práce a pak si potřebují odpočinout a, jak říkají, vypnout. Já nevypínám, prostě jsem naopak aktivní. Jinak si myslím, že největším zlem nového věku je turismus, který přináší falešný dojem, že člověk poznává nějaký jiný svět, jinou kulturu. Přitom je vlastně pořád zasazený do jednoho velkého světa tvořeného firmami typu McDonalds, Volkswagen a Holiday Inn. Takový turista si ve svém pomyslném kufru veze ten svůj svět a jenom ho posunuje po zeměkouli. Všude na něj čeká zase angličtina, kreditní karty, hotely, a to všechno já nemám moc rád.
* Nejste trochu zaujatý?
Snad. Jako muzikant jsem v těch hotelích trávil celý život. Není to jenom nějaká náfukářina, ale měl jsem toho plný zuby. Každou zemi, do které jedu, chci nějak hlouběji poznat. Spím většinou v příkopech a pohybuji se tam na tom nejnižším společenském stupni. I pramalá znalost jazyka, v mém případě třeba nepálštiny, která je opravdu limitovaná, otevírá cizí svět neskutečně lépe než studium anglických knih.
* Když se přesunete dejme tomu do Nepálu, honí se vám v hlavě „film“ o tom, co se děje ve firmě, že by ji někdo mohl vykrást a že až se vrátíte, najdete jen spáleniště?
To už není můj případ. Prožil jsem si to v roce 1993 při první delší návštěvě Himálají, když jsem více exekutivně kočíroval hudební vydavatelství Bonton. Tyto obavy jsem přesně měl. Říkal jsem si, teď mi to tady vykradou a až se vrátím, budou všichni v Argentině. Přijel jsem, a bylo to lepší, než když jsem to dělal sám. Od té doby jsem delegoval pravomoci a tečka. V podniku musí být každý nahraditelný.
* Vaše dovolená vyžaduje značnou fyzickou kondici? Připravujete se nějak? Od nepaměti každý den plavu a běhám, i když asi ne tolik, jak by bylo žádoucí. Horské výpravy nejsou tedy zoufalými výkyvy. Před třemi týdny jsem se vrátil z Nepálu a za pár dní odjíždíme do Pákistánu. Půjde spíše o trek vysokým sedlem nedaleko známé K2. * Pojišťujete se? Pojišťuji se u ústavu pro takové dobrodruhy. Jde to snadno a rychle a není to až tak drahé. Pojišťují i lety helikoptérou a adrenalinové sporty, jak tomu říkají. Funguje to, ověřil jsem si to, když tam byla moje žena nemocná. * Je vše přesně tak, jak si naplánujete?
Není. Celý záměr do určité míry plánuji, ale je krásné nechat se naopak zaskočit něčím, co jste nečekal. Úplně to celé proplánovat je blbost, i když jsou mezi námi ve výpravě tací, kteří mají rádi vše nalinkované. Mnoho věcí naplánovat nejde. Před pár týdny jsem chytil khumbu kašel, který z člověka doslova vysaje všechnu energii. Nelze se ho zbavit jinak, než že musíte sestoupit níže, kde jsou rostliny a les. Jeho vlhkost suchý kašel pomůže vyléčit.
* Rozdělení na dovolenou a práci není váš problém, jak se k tomu dopracovat? Já myslím, že člověk by si měl jednou v životě říci, že už má vyděláno nebo že dnes chce něco pěkného prožít a udělat si dlouhé prázdniny. Prostě vyskočit z toho svého zaběhlého života a jet třeba někam na rok a poctivě cestovat. Myslím, že to dá životu hodně a přitom nemusí jít o krajiny nijak vzdálené. Za sebou ale nesmíte mít to přemýšlení, kolik se prodalo cédéček. * Jste si skutečně jist, že má cestování takový smysl?
Myslím že přináší mnoho pozitiv, první je ztráta fundamentalismu. Pochopíte, že každý nemá hodnoty seřazeny jako my a že existují jiné modely života. Člověk je pak mnohem tolerantnější.
* Dovolenou a volný čas lze také chápat jako velký byznys. Skvělá dovolená je pak ta, na které utratíte hodně peněz. Co si o tom jako cestovatel myslíte? Není to české specifikum, je to nemoc nového věku a nabývá bizarní tvary. Když jsme například točili v Polynésii na ostrově Bora Bora, tak tam nocleh v bambusové luxusní chýši může přijít na tisíc dolarů. Američané to platili, aby až se vrátí domů mohli říci - dal jsem na Bora Bora za nocleh tisíc dolarů. Normálně bych se vyspal na pláži pár metrů vedle, což jsme také dělali. PhDr. MARTIN KRATOCHVÍL**
Našel se v cestopisných dokumentech. „Absolutně to naplňuje moje tvůrčí a umělecké tužby, protože dělám vše od kamery až po muziku,“ říká Martin Kratochvíl. „Mohu to nazývat dovolenou, protože se na výpravy do dalekých zemí těším více než na cokoli jiného,“ dodává. Peníze z prodeje multimediální společnosti Bonton mu mají zajistit nezávislost. Známý byznysmen a hudebník vyprodukoval již přes dvě desítky dokumentárních filmů a vrací se stále více ke své firmičce Studio Budíkov.
