Blížící se volby přitáhly pozornost na finanční skandály.
Předvolební kampaň v Rusku je podle všech indicií v plném proudu. Jak je pro tuto zemi příznačné, orientačním bodem pro voliče má být diskreditace kandidátů. Světový tisk se předbíhá v objevování nových senzací a o Rusku mluví skoro vš ichni. Do hry jsou zapojeni už i vyšetřovatelé.
Nejprve vyšlo najevo, že ruská mafie vyprala v americké Bank of New York (EURO 35/1999) nejméně 4,2 miliardy dolarů. Americký Federální úřad vyšetřování (FBI) podezřívá z účasti na těchto nezákonných transakcích významné členy ruské oligarchie. S bankou podle dostupných informací spolupracovalo více než třicet ruských firem, mezi nimi i známé rop né společnosti LUKoil a Sibněfť, automobilka Avtovaz nebo síť obchodních domů GUM.
Klíčem ruské mafie k věhlasné bance měly být dvě bankovní zaměstnankyně ruského původu. Obě už byly odvolány. Manžel první z nich, Nataši Kagalovské, obchodník Konstantin Kagalovskij, měl být do praní peněz namočen také. V nedávném rozhov oru pro ruský tisk však toto obvinění popřel. S deníkem Moskovskij Komsomoljec hovořil dokonce i Semjon Mogilevič, který je s praním špinavých peněz v Bank of New York úzce spojován. Mogilevič je obecně označován za nejvýznamnějšího p ředstavitele ruského organizovaného zločinu a šéfa takzvané Rudé mafie. Podle něj je celá aféra britsko-americkým komplotem, který má zabránit tomu, aby Moskva získala zpět důvěru zahraničních investorů.
Už 25. srpna informoval italský deník Corriere della Sera o existenci tří kreditních karet znějících na jména ruského prezidenta a jeho dvou dcer. Karty měl vystavit švýcarský finanční ústav Banca del Gottardo a krýt je měl šéf švýcarské firmy Mabetex, kosovský Albánec Baghjet Pacolli. Dokumenty, které mají být důkazem korupce v Kremlu, ležely v sejfu švýcarské prokuratury už od letošního ledna. Paccoliho firma získala patrně výměnou za finanční „výpomoc prezidentově rodině lu krativní zakázku na opravu kremelského paláce v hodnotě několika stovek milionů dolarů. Při jiné příležitosti převedl stejný podnikatel milion dolarů z jedné maďarské banky na prezidentův účet. Kreml se samozřejmě brání. „Ani ruský prezident, a ni jeho žena a děti si nikdy neotevřeli účet u zahraniční banky, oznámil prezidentův tiskový odbor. K dalším obviněním je však palác němý.
Jiní nemlčí.
Klíčový svědek proti ruskému prezidentovi Felipe Turover, moskevský obchodník španělského původu, tvrdí, že ze švýcarského Lugana a z New Yorku vede stopa stejným směrem, a to do Kremlu. Peníze v newyorské bance totiž podle ně j pocházejí z velké části z finanční pomoci Mezinárodního měnového fondu (MMF) Rusku, a tudíž musely projít vládními konty.
Podle deníku USA Today z 1. září mohly být v bance vyprány peníze pocházející z dvaceti miliard dolarů, které fond Rusku poskytl od roku 1993. Fond ale odmítá, že by si své peníze nehlídal.
Spekulace kolem MMF jsou však staršího data, proto si už fond s ruskou centrální bankou stihl objednat kontrolní zprávy u poradenské firmy PricewaterhouseCoopers. Fond je na počátku srpna zveřejnil na své webové stránce, aby zacpal ústa krit ikům. Nejčtenější francouzský deník Le Monde však mezi řádky těchto zpráv našel, co se MMF snažil vyvrátit. Le Monde tvrdí, že MMF dal prostor pro únik peněz z cílené pomoci Rusku. List se snaží dokázat, že určitá část pomoci přešla z ruské cen trální banky do Jersey, jednoho z daňových rájů. Fond reaguje, že mu banka lhala, zatímco guvernér ruské centrální banky říká, že fond věděl od začátku vše.
Do peněžního toku z Ruska však mohly být začleněny i americké federální peníze poskytnuté Moskvě na koupi obilí. A pořád se vše točí kolem „Jelcinovy rodiny , tedy nejbližším okruhu jeho nohsledů. Švýcarská justice obstavila podle interní ch informací švýcarské účty 24 ruských občanů blízkých Kremlu.
Russiagate.
Prádlo Kremlu se rozhodl prát na veřejnosti i generál Alexandr Koržakov, bývalý šéf ochranky ruského prezidenta Borise Jelcina. V rozhovoru pro Corriere della Sera obvinil ruského prezidenta a jeho dcery z ukládání peněz n a různé účty v zahraničí. Odmítl však o tom říci více s tím, že „s radostí na tuto otázku odpoví vyšetřujícímu soudci .
Vymést část špíny na povrch by měla švýcarská generální prokurátorka Carla Del Ponteová, která byla v srpnu jmenována navíc šéfkou válečného tribunálu OSN, a proto se od 15. září chystá do Haagu. Renomovaná soudkyně, která se nyní chystá na Mi loševiče, má za sebou velké množství zkušeností s rozbíjením organizovaného zločinu ve Švýcarsku. Za pět let působení jako generální prokurátorka se pustila do boje proti jihoamerickým obchodníkům s drogami, proti bossům italské mafie a vl ivným ruským politikům. Nedávno například odhadla, že od pádu komunismu v Rusku bylo přes Švýcarsko vypráno kolem čtyřiceti miliard dolarů špinavých ruských peněz a že mafie pronikly do přibližně tří set švýcarských firem.
Další stopy hledají britské a americké vyšetřující složky. Prosakující zprávy v tisku jsou naprosto nepřehledné. Netopí se však v nich jen běžný čtenář. „Čím více objevujeme, tím více se nám vzdaluje cíl, prohlásil jeden z nejmenova ných amerických vyšetřovatelů pro USA Today. Do případů se zapojil i nově jmenovaný ruský hlavní prokurátor Vladimir Ustinov. „Vyšetřování postupuje, jak se patří. Naši vyšetřovatelé pracují, aniž by se starali o politické následky, prohlásil pro francouzský deník Le Monde.
Neobyčejné spojení.
Celkově však aféry rozpoutané před blížícími se parlamentními a prezidentskými volbami nahrávají tandemu Lužkov-Primakov, tedy moskevskému starostovi a bývalému premiérovi. Ti se hodlají voleb zúčastnit na opačné straně ne ž Jelcinova suita a jím podporovaný potenciální kandidát na prezidenta, současný premiér Putin. Vidina Lužkovova nástupu do čela federace je přitom Jelcinovou noční můrou.
Elektronický deník Russia Today upozorňuje na to, že nadcházející ruské volby jsou svým způsobem nepředvídatelné a přitom determinují další vztahy s Washingtonem. Poprvé od pádu Sovětského svazu se analytici nejsou schopni shodnout na nejžhavě jším kandidátovi na prezidenta.
