Uhlíkové emise společnosti Microsoft jsou od roku 2020 o téměř 30 procent vyšší. Technologický gigant to ve středu uvedl ve své výroční zprávě týkající se udržitelnosti v loňském roce. V ní americká firma zároveň připomněla, že se před čtyřmi lety zavázala k tomu, že se do konce dekády stane uhlíkově negativní, což znamená, že odstraní alespoň stejné množství oxidu uhličitého, jako sama vyprodukuje.
Nyní však Microsoft uvedl, že od tohoto původního prohlášení došlo v technologickém odvětví k výrazným změnám, které ovlivnily poptávku po elektřině. A rozdílné je prý také chápání toho, jaké kroky bude ke splnění klimatických cílů vlastně nutné učinit.
„Nové technologie, včetně generativní umělé inteligence (AI), jsou příslibem nových inovací, které mohou pomoci řešit klimatickou krizi. Infrastruktura a elektřina, které jsou pro tyto technologie potřebné, zároveň vytvářejí nové výzvy pro plnění závazků udržitelnosti v celém technologickém odvětví,“ píše společnost ve zprávě s tím, že i když aktuálně bilancuje, je i nadále odhodlaná klimatické cíle plnit.
Těžkosti předních dodavatelů cloudu
Nutno podotknout, že emise vygenerované aktivitami společnosti a její spotřebou elektřiny či tepla se od roku 2020 snížily o 6,3 procenta. Na druhou stranu to nic nemění na skutečnosti, že emise nepřímé, tedy ty, jež pocházejí ze všech ostatních aktivit, na nichž se Microsoft podílí, naopak o 30,9 procenta vzrostly. Důvodem je zejména výstavba nových datových center, která jsou energeticky velmi náročná.
„Naše problémy jsou částečně spojeny s naší pozicí předního dodavatele cloudu, který rozšiřuje svá datová centra,“ vysvětluje vedení firmy a dodává, že budování center ukazuje na potřebu ekologičtějšího betonu, oceli, paliv a čipů. V návaznosti na energetickou náročnost výstavby Microsoft navíc zavádí nový požadavek: chce, aby vybraní dodavatelé, tedy typicky společnosti s velkým objemem výroby, používaly do roku 2030 čistou elektřinu.
Samotný Microsoft loni zvýšil smluvní objem spotřebované energie z obnovitelných zdrojů na 19,8 gigawattu, a to hned v 21 zemích. Uzavřel rovněž smlouvu na odstranění pěti milionů tun uhlíku během příštích 15 let, uvádí CNBC. Začátkem tohoto měsíce společnost rovněž uzavřela kontrakt s firmou Brookfield Asset Management, který se týkal dodávek energie z obnovitelných zdrojů o objemu 10,5 gigawattu pro roky 2026 až 2030.
Zemní plyn ještě bude v kurzu
Podle dubnové zprávy bankovní společnosti Goldman Sachs lze očekávat, že AI a její datová centra budou do roku 2030 odpovídat za osm procent spotřeby elektřiny v USA, což je oproti současnosti více než dvojnásobek. Banka rovněž očekává, že 60 procent zvýšené poptávky po elektřině z datových center pokryje zemní plyn, zatímco zbytek obnovitelné zdroje. U nich ale představuje problém jejich závislost na proměnlivém počasí.
Další komplikací jsou pak baterie. Ty zatím nejsou dostatečně výkonné k tomu, aby datová centra napájely 24 hodin denně. „Obnovitelné zdroje budou hrát významnou roli při uspokojování poptávky, ale čelí výzvám, kvůli nimž se plyn jeví jako atraktivní, a to nejméně do roku 2030,“ nechal se v květnu slyšet Richard Kinder, výkonný předseda společnosti Kinder Morgan, která je se 40procentním podílem na trhu největším provozovatelem plynovodů v USA.
Alternativou plynu, který jakožto fosilní palivo nekoresponduje s vidinou čisté elektřiny, by pak mohla být jaderná energie. Potíže ale představují dlouhé lhůty jednotlivých projektů, takže v tomto desetiletí výraznější slovo nejspíš mít nebude.
