Integrovaný registr a žebříčky znečišťování tlačí na snižování emisí
Jakými látkami vypouštěnými do ovzduší, vody nebo půdy nás může ohrozit průmyslový soused? Jak jsou nebezpečné a jaká rizika vytvářejí? Mohou mít vliv na alergie našich dětí, nebo se musíme mít na pozoru před jejich karcinogenními dopady, které mohou při dlouhodobém působení vyvolat rakovinu? Můžeme si v průmyslovém městě vypěstovat na zahrádce zdravou zeleninu? A co ryby v naší řece? Můžeme je jíst? Je vůbec příroda, která nás i výrobní provozy obklopuje, zdravá?
Takových otázek se v naší průmyslové společnosti nikdy nezbavíme. Od roku 2004 však každý občan může ve veřejně přístupné databázi nalézt odpověď. Integrovaný registr znečišťování je dle zákona každému přístupný na pouhé kliknutí na klávesnici počítače. Okamžitě se nám otevřou do značné míry důvěryhodná data, co konkrétní provoz do okolního ovzduší, vody či půdy vypouští.
Co však s těmi údaji? Málokdo je umí interpretovat, aby poznal skutečná rizika z čísel, která si s takovou samozřejmostí přečetl. Jde-li o závažná individuální rozhodnutí, například zda si v dané oblasti postavit rodinný dům, určitě se vyplatí nechat si na základě těchto přečtených čísel udělat rozbor. Není to nic jednoduchého a zřejmě ani levného. Většina občanů se pro začátek spokojí s všeobecnými informacemi. Přehled největších českých znečišťovatelů na základě údajů zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování každoročně sestavuje sdružení Arnika. Její přehledné tabulky jsou informačním pilířem tohoto článku.
Top ten škodlivosti
Bez tabulek Arniky by Integrovaný registr znečišťování znal jen úzký okruh odborných uživatelů. Jako nepominutelný zdroj informací posloužil například projektu inventarizace starých ekologických zátěží, který byl podkladem pro účastníky ostře sledovaného výběrového řízení na mnohamiliardovou zakázku na jejich odstranění. Údaje z registru využili i autoři studie o rizikových záplavových oblastech. Francouzští odborníci se zajímali o úniky škodlivin do vody. A také studenti čerpají z údajů registru podklady pro své práce. Užití veřejně přístupné databáze samozřejmě nemůže být kompletně zdokumentované. Jedno je však jisté, veřejnost čerpá informace především z přehledů Arniky.
Rozhodujícím klíčem k oslovení veřejnosti bylo rozdělení sledovaných škodlivin do skupin s podobnými účinky a vytvoření žebříčků znečišťovatelů v každé z nich. Zakladatel Arniky i těchto žebříčků Jindřich Petrlík si uvědomuje, že v některých případech svým způsobem srovnávají hrušky s jablky. Že tedy nelze vždy sčítat jen skutečná množství vypouštěných znečištění, ale hodnoty vynásobené koeficientem jejich působení.
Největší praktickou odezvu překvapivě mají krajské přehledy, vydávané od druhého ročníku funkce registru. Jsou blíže praxi, chápou se jich městská či obecní zastupitelstva, nevládní organizace i občané při vytváření tlaku na místní provozy, aby snižovaly emise. V mnoha případech se to daří. Například jihlavský Kronospan by bez redukování úniků formaldehydu před veřejným míněním neobstál.
Znečišťovatelé v mezích zákona
Integrovaný registr znečišťování sleduje 93 nebezpečných látek, o dvě víc než obdobné evropské systémy. Škrt dvou chemikálií, které jsou navíc, byl při schvalování zákona předmětem velkého lobbingu. Přitom v USA nebo Kanadě se sledované látky počítají na stovky. Český registr však má oproti evropským ještě jednu velkou přednost – platí pro každý subjekt, jehož znečištění přesahuje určenou prahovou hodnotu pro danou látku. Bez ohledu na to, ke kterému odvětví patří. Oproti tomu Evropskému registru úniků a přenosů znečišťujících látek uniká mnoho středně velkých ryb, protože patří k odvětvím, která nikoho ani nenapadlo sledovat.
V Česku se navíc důkladně sledují přenosy znečišťujících látek v odpadech, byť nezůstávají v daném prostředí a jsou převáženy k likvidaci jinam. Proto se může stát, že prahovou hodnotu dvě tuny nebezpečného odpadu snadno nasbírají i v nemocnici. Zdravotnické zařízení se tím stane povinnou osobou, která musí podat hlášení do registru. „Mnoho subjektů o této povinnosti netuší. To je velice náročné na registraci i na osvětu,“ uvádí Lenka Jandová z agentury CENIA, která má v gesci ministerstva životního prostředí vytváření registru na starost. Povinnost odesílat elektronická hlášení má zhruba tisíc subjektů.
Má veškeré snažení praktický dopad? „Má, ale nelze jej nijak vyhodnotit. Mnoho podniků emise snižuje, ale nikdo nedokáže, zda je to pod vlivem registru, nebo to má jinou příčinu. Míru zpětné vazby nikdy nepoznáme,“ lituje Jandová.
Dlužno dodat, že žebříčky největších znečišťovatelů neodhalují přestupníky, které čeká trest. Porušování zákona by byla zcela jiná kauza. Do tabulek vstupují „znečišťovatelé v mezích zákona“. Petrlík upozorňuje: „Je však rozdíl, zda určený emisní limit splní malý provoz, který do ovzduší za hodinu vypustí tři tisíce metrů krychlových spalin, nebo naopak velký závod, jenž každou hodinu chrlí sto tisíc metrů krychlových kouřových plynů. Přestože oba provozy splní zákonnou normu, větší zatíží životní prostředí mnohonásobně víc. Před zákonem jsou si rovny. Ale jen integrovaný registr znečištění odhalí propastný rozdíl v absolutní míře znečištění mezi oběma provozy.“
Box 1 k tabulce 1:
Karcinogenní oktet
Do první, možná nejzávažnější skupiny náleží pouhých osm látek z třiadevadesáti. Zato nahánějí hrůzu. Jsou to prokazatelně karcinogenní látky, které samy o sobě i ve sloučeninách vyvolávají rakovinu. Je dobré si uvědomit každou z nich: arzen, azbest, benzen, etylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid. Jejich škodlivé účinky potvrdila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny. V tabulce, i ve všech následujících, je sumarizace všech hlášených úniků látek dané skupiny do ovzduší, vody i půdy za rok 2008. Hodnoty v tabulkách poskytly samy podniky v hlášeních, která měly povinnost odevzdat do 31. března. Čas do konce září sloužil agentuře CENIA k jejich verifikaci a k uložení do registru.
Zabývejme se pozorněji hned první jmenovanou látkou – arzenem. Do ovzduší se dostává především spalováním fosilních paliv. Ještě vyšší koncentrace však nezodpovědně docílí ti, kteří spalují vyřazené pražce a odpady z dřevěných konstrukcí konzervovaných přípravky obsahujících tuto látku.
Ale abychom nepřehlédli jeden fakt, arzen je vázán také na popílek a škváru. Při jejich nešetrném skládkování, nedej bože při stavebním využití škváry, se uvolňuje i do půdy. A vyplaví-li takovou cestu, nebo dokonce skládku voda, jsou znečištěné arzenem i vodní toky. Mnoho arzenu je v ovzduší okolo metalurgických závodů a ve výluzích z elektrárenských popílků. Zkombinují-li se úniky z průmyslu nešetrným hnojením umělými přípravky, může být zamoření arzenem značně koncentrované. Nesmíme zapomínat ani na jeho přirozený výskyt v různých horninách a půdách. Arzen způsobuje rakovinu plic a kůže a zvyšuje pravděpodobnost nádorů jater, ledvin a močového měchýře. „Životopisy“ ostatních sedmi látek jsou podobné. Z tabulky vyčteme, kdo nás karcinogenními látkami obšťastňuje a kde se tak děje.
Tabulka 1:
Rakovinotvorné látky 1
Pořadí provozoven dle množství látek či jejich sloučenin klasifikovaných jako karcinogenní
Pořadí*Organizace/firma*Provozovna*Lokalita*Kraj*Množství látek v tis. kg*Trend
1.*DEZA, Valašské Meziříčí*DEZA, Valašské Meziříčí*Valašské Meziříčí*Zlínský* 9,497*+
2.*KRONOSPAN OSB*KRONOSPAN OSB*Jihlava*Vysočina*9,389*-
3.*Dřevozpracující družstvo*Dřevozpracující družstvo*Lukavec*Vysočina*8,698*+
4.*KRONOSPAN CR*KRONOSPAN CR*Jihlava*Vysočina*5,33*+
5.*BorsodChem MCHZ*BorsodChem MCHZ*Ostrava*Moravskoslezský*3,966*+
6.*HP-Pelzer*HP-Pelzer Žatec*Žatec*Ústecký*2,6*+
7.*DUKOL Ostrava*DUKOL Ostrava*Ostrava* Moravskoslezský*2,488*-
8.*SPOLANA*Spolana Neratovice*Neratovice*Středočeský*2,23*+
9.*ArcelorMittal Ostrava*ArcelorMittal Ostrava*Ostrava*Moravskoslezský*1,77*+
10.*VEOLIA VODA ČR*Provozovna BČOV Pardubice*Rybitví*Pardubický*1,304*+
Pramen: Arnika
Box 2 k tabulce 2:
Rakovinotvorná posila
Povšimněme si, jak výrazně útok na naše zdraví stoupne, připočteme-li k předchozím hodnotám ještě množství látek, jejichž karcinogenní riziko není dosud plně prokázáno. Třeba zcela jistě vyvolává rakovinu u zvířat, ale ztráty u lidí nejsou dostatečně zdokumentovány. Riziko je i u těchto látek velké. I jejich výčet by byl příliš dlouhý. Odstrašující příklad trichloretylenu musí postačit. Kromě rakoviny, která byla prokázána u zvířat a u lidí se připouští jako možné riziko, může při vysokých koncentracích člověku natolik rozkolísat tepovou frekvenci, až mu tím přivodí smrt. Jeho zničující působení však může jít i dalšími směry, způsobovat mutace a poškozovat genetický kód. Způsobuje závratě, bezvědomí, zrakové halucinace, nevolnost a zvracení. To v lepším případě. V horším může člověk přijít o zrak i o paměť. Látka může poškodit ledviny a játra. Je štěstím, vyjde-li člověk z kontaminace touto látkou „jen“ s kožní alergií. Tabulka ukazuje, že jediný podnik DEZA je schopen takových látek vypustit 65 tun.
Je-li mezi nimi zrovna trichloretylen, by vyžadovalo mnohem důkladnější prostudování registru. Nicméně ty ostatní si s touto látkou nezadají. Ještě štěstí že se přestala využívat jako průmyslové odmašťovadlo a byla vykázána z potravinářského průmyslu.
Tabulka 2:
Rakovinotvorné látky 2
Pořadí provozoven dle množství látek či jejich sloučenin klasifikovaných jako karcinogenní včetně pravděpodobně karcinogenních
Pořadí*Organizace/firma*Provozovna*Lokalita*Kraj*Množství látek v tis. kg*Trend
1.*DEZA, Valašské Meziříčí*DEZA, Valašské Meziříčí*Valašské Meziříčí*Zlínský*64,861*+
2.*SPOLANA*Spolana Neratovice*Neratovice*Středočeský*35,123*+
3.*ArcelorMittal Ostrava*ArcelorMittal Ostrava*Ostrava*Moravskoslezský*17,777*-
4.*TEiKO*TEiKO*Spytihněv*Zlínský*13,521*+
5.*RIHO CZ*RIHO CZ*Suchý*Jihomoravský*11,155*+
6.*KRONOSPAN OSB*KRONOSPAN OSB*Jihlava*Vysočina*9,389*-
7.*Dřevozpracující družstvo*Dřevozpracující družstvo*Lukavec*Vysočina*8,698*+
8.*Groz-Beckert Czech*Lužice*Lužice*Jihomoravský*7,295*+
9.*Nová Mosilana*Nová Mosilana*Brno*Jihomoravský*7,01*-
10.*ACO Industries*ACO Industries*Přibyslav*Vysočina*6,484*+
Pramen: Arnika
Box 3 k tabulce 3:
Hrozba neplodnosti
Třetímu přehledu vévodí DEZA. Život v její blízkosti musí být prokletím. První pozici jí v předchozích dvou žebříčcích největších emisí karcinogenních látek postoupil opavský podnik IVAX Pharmaceuticals. Ten se bude od letošního roku psát v historii těchto přehledů zlatým písmem. Zavedl totiž natolik rázná opatření na omezení emisí dichlormetanu do vzduchu i vody, že z roku na rok zcela opustil karcinogenní top ten. Byl to zřejmě i existenční krok – taková prvenství by mohla být pro farmaceutickou firmu zničující.
V této tabulce DEZA vévodí látkám, které zbavují schopnosti mít děti. Z třetího místa jí začíná šlapat na paty ostravský hutní komplex ArcelorMittal. Jeho „příspěvek“ roste zejména kvůli nárůstu emisí chloru a arzenu. Košatý seznam látek způsobujících neplodnost opět zdaleka obejdeme. Komu záleží na jejich výčtu, stránky agentury CENIA i sdružení Arnika v tomto ohledu zodpovědí každou otázku. Pro výběr těchto rizikových látek už neposloužila taková jednoznačná autorita jako v předchozích dvou případech a jejich výčet se ověřoval z několika zdrojů včetně obdobného přehledu v Kalifornii. Jako jediný příklad si připomeňme naftalen. Je postrachem těhotných žen i kojenců. Má schopnost procházet placentou a proniknout i do mateřského mléka. Do životního prostředí se dostává s fosilními palivy, zejména v koksárenství.
Tabulka 3:
Reprotoxické látky (bez oxidu uhelnatého)
Průmyslové provozy, které v roce 2008 vypustily nejvíce reprotoxických látek
Pořadí*Organizace/firma*Provozovna*Lokalita*Kraj*Množství látek v tis. kg*Trend
1.*DEZA, Valašské Meziříčí*DEZA, Valašské Meziříčí*Valašské Meziříčí*Zlínský*9,56*+
2.*BorsodChem MCHZ*BorsodChem MCHZ*Ostrava*Moravskoslezský*3,797*+
3.*ArcelorMittal Ostrava*ArcelorMittal Ostrava*Ostrava*Moravskoslezský*2,99*+
4.*Sokolovská uhelná, právní nástupce*Sokolovská uhelná, právní nástupce – zpracovatelská část*Chodov u Karlových Varů*Karlovarský*1,456*+
5.*VEOLIA VODA ČR*Provozovna BČOV Pardubice*Rybitví*Pardubický*1,308*+
6.*Energotrans*Elektrárna Mělník I – EMĚ I*Horní Počaply*Středočeský*1,298*+
7.*ČEZ*Elektrárna Mělník*Horní Počaply*Středočeský*1,093*
8.*TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY*TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY*Třinec*Moravskoslezský*0,923*-
9.*International Power Opatovice*Elektrárna Opatovice*Opatovice n. Labem*Pardubický*0,751*-
10.*UNIPETROL RPA*CHEMOPETROL*Litvínov*Ústecký*0,556*+
Pramen: Arnika
Box 4 k tabulce 4:
Proti všem
Také oxid uhelnatý může poškodit plod v těle matky. Produkují jej v obrovském množství zejména železárny a cementárny. AcelorMittal ho ročně v Ostravě vypustí skoro 60 tun. A třinecké železárny o mnoho nezaostávají. Naštěstí se vyskytuje převážně v naředěném množství. Velké koncentrace člověk nepřežije – nejdříve temně zčervená kůže, následuje kóma, křeče a smrt. Malé koncentrace se však vyskytují i uvnitř průmyslových měst a často působí potíže lidem s kardiovaskulárními chorobami. I zdravým lidem však dokáže pořádně otrávit život – snižuje pracovní výkonnost, dokáže ochromit manuální zručnost a zhoršuje schopnost studia.
Tabulka 4:
Oxid uhelnatý
Průmyslové provozy, které v roce 2008 vypustily nejvíce reprotoxického CO2
Pořadí*Organizace/firma*Provozovna*Lokalita*Kraj*Množství látek v mil. kg*Trend
1.*ArcelorMittal Ostrava*ArcelorMittal Ostrava*Ostrava*Moravskoslezský*58,726818*-
2.*TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY*TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY*Třinec*Moravskoslezský*47,165364*-
3.*EVRAZ VÍTKOVICE STEEL*EVRAZ VÍTKOVICE STEEL*Ostrava*Moravskoslezský*3,271686*+
4.*KOTOUČ ŠTRAMBERK*KOTOUČ ŠTRAMBERK*Ženklava*Moravskoslezský*2,258070*-
5.*Českomoravský cement, nástupnická společnost*závod Mokrá*Mokrá*Jihomoravský*2,242015*+
6.*Cement Hranice*Cement Hranice, akciová společnost*Hranice*Olomoucký*1,597118*-
7.*Lafarge Cement*Lafarge Cement*Čížkovice*Ústecký*1,545577*-
8.*ŽDB GROUP*ŽDB GROUP*Bohumín*Moravskoslezský*1,496814*+
9.*ČEZ*Elektrárny Prunéřov*Kadaň*Ústecký*1,311808*-
10.*ČEZ*Elektrárna Počerady*Počerady*Ústecký*1,091473*-
Pramen: Arnika
Box 5 k tabulce 5:
Kombinovaní nepřátelé
Mutageny jsou nebezpečné látky hodné svého jména – působí na lidský organismus a silně zvyšují možnost mutace. Chemické látky této skupiny narušují DNA (například těžké kovy) nebo poškozují buněčný aparát dohlížející na rovnoměrné rozdělení genetické informace. Žebříčku vévodí chemička Spolana Neratovice následovaná dřevozpracujícím průmyslem. Za příklad nám slouží univerzální škůdce lidského zdraví, vinylchlorid. Nejenže je mutagenní, ale může způsobovat i rakovinu jater a jiných orgánů a ohrozit centrální tělní systémy – lymfatický a krevní systém a centrální nervovou soustavu. Může ohrozit oči i vyvolat výbuch. Největším zdrojem vinylchloridu jsou chemičky a provozy zpracovávající PVC. Z výrobků z této látky se může vinylchlorid uvolňovat i do bytů či automobilů.
Tabulka 5:
Mutagenní látky
Pořadí provozoven dle množství látek či jejich sloučenin klasifikovaných jako mutagenní
Pořadí*Organizace/firma*Provozovna*Lokalita*Kraj*Množství látek v tis. kg*Trend
1.*SPOLANA*Spolana Neratovice*Neratovice*Středočeský*34,477*
2.*KRONOSPAN OSB*KRONOSPAN OSB*Jihlava*Vysočina*9,389*-
3.*Dřevozpracující družstvo*Dřevozpracující družstvo*Lukavec*Vysočina*8,698*+
4.*KRONOSPAN CR*KRONOSPAN CR*Jihlava*Vysočina*5,33*+
5.*HP-Pelzer*HP-Pelzer Žatec*Žatec*Ústecký*2,6*+
6.*DUKOL Ostrava*DUKOL Ostrava*Ostrava*Moravskoslezský*2,488*-
7.*Saint-Gobain Orsil*SAINT-GOBAIN ORSIL*Častolovice*Královéhradecký*1,178*-
8.*ArcelorMittal Ostrava*ArcelorMittal Ostrava*Ostrava*Moravskoslezský*0,931*-
9.*VERTEX GLASS MAT*VERTEX GLASS MAT*Litomyšl*Pardubický*0,803*-
10.*KNAUF INSULATION*KNAUF INSULATION*Krupka*Ústecký*0,64*-
Pramen: Arnika
Box 6 k tabulce 6:
Klid před uragánem
Skleníkové plyny mají nakročeno stát se největším problémem století, protože se jim přičítá nejzávažnější podíl na přicházející klimatické změně. Po přečtení předchozích tabulek a doprovodných textů si však můžeme vydechnout. Na rozdíl od zákeřných předchůdců v tomto přehledu nám oxid uhličitý přímo nehrozí žádnou otravou ani zkolabováním orgánů. Jeho expozice dokonce není v normálních podmínkách nikdy natolik vysoká, aby obtěžovala. O to větší hrozbu v sobě skrývá. Očekávané zvýšení průměrné roční teploty na Zemi by mohlo přinést velké atmosférické poruchy, proti nimž je civilizace bezmocná. Na rozdíl od chemičky, z níž ucházejí jedy, kterou lze zavřít. Loni Arnika poukazovala na zvyšování emisí oxidu uhličitého, teď naopak zaznamenala pokles o osm procent. Snížení se projevilo u celé desítky nejčadivějších podniků, je to tedy trend. Bohužel nejspíš způsobený poklesem výroby, a nikoli cílevědomým přechodem na šetrnější technologie.
Tabulka 6:
Skleníkové plyny
Pořadí provozoven dle množství vypuštěných skleníkových plynů
Pořadí*Organizace/firma*Provozovna*Lokalita*Kraj*Množství látek v mil. tun*Trend
1.*ČEZ*Elektrárny Prunéřov*Kadaň*Ústecký*9,207885*-
2.*ArcelorMittal Ostrava*ArcelorMittal Ostrava*Ostrava*Moravskoslezský*6,421669*-
3.*ČEZ*Elektrárna Počerady*Počerady*Ústecký*6,400901*-
4.*Sokolovská uhelná, právní nástupce*Sokolovská uhelná, právní nástupce – zpracovatelská část*Chodov u Karlových Varů*Karlovarský*4,258461*-
5.*ČEZ*Elektrárna Mělník*Horní Počaply*Středočeský*3,892087*-
6.*UNIPETROL RPA*CHEMOPETROL*Litvínov*Ústecký*3,846618*-
7.*ČEZ*Elektrárna Chvaletice*Chvaletice*Pardubický*3,361768*-
8.*ČEZ*Elektrárny Tušimice*Kadaň*Ústecký*2,746198*-
9.*TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY*TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY*Třinec*Moravskoslezský*2,712074*+
10.*International Power Opatovice*Elektrárna Opatovice*Opatovice nad Labem* Pardubický*2,476187*-
Pramen: Arnika
Box 7 k tabulce 7:
Když prší kyselina
Jevu se říkalo kyselé deště a dvě třetiny minulého století trápily snad celý průmyslový svět. Vyspělé země však brzy zjistily, že letecké bombardování zakyselených ploch zásaditým vápnem nepřináší zdaleka takové efekty jako změněné technologie. Šéfové tehdejšího Československa měli dlouhé vedení, a proto k nám řešení přišlo s velkým zpožděním až po sametové revoluci. Mezitím padly Krušné i Jizerské hory, krušné časy prožívaly i Krkonoše a Orlické hory.
Nějak si neuvědomujeme, že i nejmodernější technologie spalování fosilních paliv vypouštějí do ovzduší síru, auta chrlí čím dál více „noxů“ (NOx) a do ovzduší uniká čpavek, fluorovodík a chlorovodík. Kyselé deště v omezené míře pokračují. Jejich současné koncentrace by za normálních okolností zřejmě nevadily, ale dopadají do míst notně zakyselených z minulosti.
Tabulka 7:
Plyny způsobující kyselé srážky
Průmyslové provozy, které v roce 2008 vypustily nejvíce plynů způsobujících kyselé srážky
Pořadí*Organizace/firma*Provozovna*Lokalita*Kraj*Množství látek v mil. kg*Trend
1.*ČEZ*Elektrárny Prunéřov*Kadaň*Ústecký*32,128821*-
2.*ČEZ*Elektrárna Počerady*Počerady*Ústecký*18,858552*-
3.*ČEZ*Elektrárna Ledvice*Bílina*Ústecký*13,667039*+
4.*ArcelorMittal Ostrava*ArcelorMittal Ostrava*Ostrava*Moravskoslezský*12,117829*-
5.*UNIPETROL RPA*CHEMOPETROL*Litvínov*Ústecký*12,003121*-
6.*ČEZ*Elektrárny Tušimice*Kadaň*Ústecký*10,297565*-
7.*ČEZ*Elektrárna Mělník*Horní Počaply*Středočeský*9,538445*-
8.*Sokolovská uhelná, právní nástupce*Sokolovská uhelná, právní nástupce – zpracovatelská část*Chodov u Karlových Varů*Karlovarský*8,475597*-
9.*ČEZ*Elektrárna Chvaletice*Chvaletice*Pardubický*7,986317*-
10.*International Power Opatovice*Elektrárna Opatovice*Opatovice nad Labem*Pardubický*7,669592*-
Pramen: Arnika
Box 8 k tabulce 8:
„Ozonožravé“ halony
Má se za to, že nebezpečný problém slábnutí ozonové vrstvy Země je už zažehnán. Zacelit by se měla ozonová díra za nějakých 50 let. Až dorazí do horních vrstev poslední plyny zbůhdarma vyfoukané z našich sprejů. Integrovaný registr znečišťování však odhaluje, že nějaké „ozonožravé“ látky v malém množství stále vypouštíme. A v mizivém množství pro speciální potřeby i vyrábíme. K sledovaným látkám patří halony. Ač je jejich výroba zakázána, čas od času na ně dojde, pokud někdo v nouzi narazí starý minimax. Halony patřily k výtečným hasivům, přesto by přístroje měly být vhodným způsobem zneškodněny. Lidem halony neškodí, ozonové vrstvě ano.
Tabulka 8:
Látky poškozující ozonovou vrstvu
Pořadí provozoven dle množství látek poškozujících ozon
Pořadí*Organizace/firma*Provozovna*Lokalita*Kraj*Množství látek v kg*Trend
1.*SPOLANA*Spolana Neratovice*Neratovice*Středočeský*609*+
2.*Faurecia Interior Systems Bohemia*Faurecia Interior Systems Bohemia*Plazy*Středočeský*5*
3.*ČEZ*Jaderná elektrárna Temelín*Temelín*Jihočeský*5*-
4.*PRAKTIK system*PRAKTIK system*Stráž pod Ralskem*Liberecký*2*-
Pramen: Arnika
Box 9 k tabulce 9:
Proč čistírny znečišťují?
K látkám nebezpečným pro vodní organismy patří takřka všechny, které naplňovaly předchozí tabulky, u nichž připadají v úvahu emise do vody. A i některé jedovaté vodní specialistky. Výčet těchto škodičů by byl ze všech výčtů nejsložitější. Další složitostí je vůbec sestavit tabulku. Kuriózní je, že v ní figurují právě čistírny postavené za účelem čištění vod. K jejich emisím se totiž přičítají množství látek, které nedokážou nebo nestačí vyčistit. A šéfové čistíren s tím mají problém, vyplňují do výkazů hausnumera. Nikdo nemá právo nepravděpodobnou hodnotu v tabulce škrtnout. Pracovnice registru pouze na lapsus upozorní a pak čekají, až se podniky rozhýbou k opravě. To si Arnika dovolit nemůže, její devízou je včasná informace. A proto máme tabulku, z jejíhož třetího místa vypadla brněnská čistírna odpadních vod a ze šestého olomoucká. Nikdo dnes netuší, zda se na své místo po prověření hodnot vrátí, nebo budou mít jiné pořadí. Mrzet to může jen Kovohutě Čelákovice a Elektrárnu Mělník, že došlo i na jejich prohřešky vůči vodě.
Tabulka 9:
Látky nebezpečné pro vodní organismy
Průmyslové provozovny, které v roce 2008 vypustily nejvíce látek nebezpečných pro vodní organismy
Pořadí*Organizace/firma*Provozovna*Lokalita*Kraj*Množství látek v tis. kg*Trend
1.*Ostravské vodárny a kanalizace*Provoz ČOV*Ostrava*Moravskoslezský*12,965*
2.*Lovochemie*Lovochemie, Lovosice*Lovosice*Ústecký*7,312*-
3.*VEOLIA VODA ČESKÁ REPUBLIKA*Provozovna BČOV Pardubice*Rybitví*Pardubický*3,68*-
4.*MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ*ČOV Zlín-Malenovice*Zlín*Zlínský*1,439*
5.*Synthesia*Synthesia*Pardubice*Pardubický*1,2*-
6.*Sokolovská uhelná, právní nástupce*Sokolovská uhelná, právní nástupce – zpracovatelská část*Chodov u Karlových Varů*Karlovarský*1,129*+
7.*Mondi Štětí*celulózka*Štětí*Ústecký*0,727*-
8.*SPOLANA*Spolana Neratovice*Neratovice*Středočeský*0,723*
9.*KOVOHUTĚ HOLDING DT*divize Kovohutě Čelákovice*Čelákovice*Středočeský*0,637*
10.*ČEZ*Elektrárna Mělník*Horní Počaply*Středočeský*0,607*-
Pramen: Arnika
Box 10 k tabulce 10:
Nezničitelné škodliviny
O pořadí v následujícím topu rozhodují jedovatí vytrvalci. Takové DDT je už několik desítek let zakázané používat. Přesto se neustále vrací a nalézá se i v tělech mnohem mladších lidí, kteří by s DDT mohli přijít přímo do styku. Ukládá se v živočišných tkáních, zejména tukových. Umí se převlékat. Za pomoci mikroorganismů se přemění například na své metabolity DDE nebo DDD, které jsou také perzistentní, tedy takřka nerozkladatelné. Chovají se však jinak, a proto se šíří i tam, kam vlastní DDT nepronikne. DDE má na rozdíl od DDT schopnost rozpouštět se a opustit tělo s močí. Jejich poločas rozpadu je až patnáct let, a proto budou otravovat ještě další generace. Přesněji poškozovat lidské zdraví i ekosystémy. V přírodě se DDT váže na půdní částice. Kumuluje se v rostlinných i živočišných tkáních a přelévá se potravinovým řetězcem. Mnohé další organické perzistentní látky však stále vznikají a podobně se v lidech i přírodě usazují. Jak ukazuje tabulka, přibývají mnohem víc, než je zdrávo.
Tabulka 10:
Perzistentní organické látky (POPs)
Průmyslové provozy, které v roce 2008 vypustily nebo předaly jinam nejvíce perzistentních organických látek
Pořadí*Organizace/firma*Provozovna*Lokalita*Kraj*Množství látek v tis. kg*Trend
1.*Spolek pro chemickou a hutní výrobu*Spolek pro chemickou a hutní výrobu*Ústí nad Labem*Ústecký*531,438*-
2.*ArcelorMittal Ostrava*ArcelorMittal Ostrava*Ostrava*Moravskoslezský*2,706*+
3.*TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY*TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY*Třinec*Moravskoslezský*0,848*+
4.*OKD, OKK*Koksovna Svoboda*Ostrava*Moravskoslezský*0,539*+
5.*Jihomoravská armaturka*Jihomoravská armaturka*Hodonín*Jihomoravský*0,441*
6.*Ostravské vodárny a kanalizace*Provoz ČOV*Ostrava*Moravskoslezský*0,231*+
7.*Fatra*Fatra, provozovna Chropyně*Chropyně*Zlínský*0,205*
8.*ČEZ*Teplárna Vítkovice*Ostrava*Moravskoslezský*0,202*
9.*Pražské služby*Spalovna Malešice*Praha*hl. m. Praha*0,162*-
10.*ČEZ*Elektrárny Prunéřov*Kadaň*Ústecký*0,161*+
Pramen: Arnika
Box 11 k tabulkám 11 a 12:
Pomocník i travič
Rtuť je jediným kovem, který je za normálních podmínek tekutý. Výjimečných vlastností rtuti lidé hojně využívali a platili za to značnou daň zdravotním stavem. Nejvíc jsou ohroženy nenarozené děti a kojenci. Následkem otravy rtutí lidé trpí poruchami řeči, sluchu, chůze a vidění. Může narušit koordinaci pohybů a vyvolat svalovou slabost. Lidé po ní ztrácejí plodnost. Rtuť je stejně jako organické sloučeniny z minulé tabulky kumulativním jedem a z organismu se vylučuje pozvolna. Její anorganické sloučeniny se mohou působením mikroorganismů přeměnit na organické a nebezpečně se hromadit v potravinovém řetězci. Rtuť patří i k nejnebezpečnějším starým zátěžím. Přesto se stále průmyslově využívá a uniká do prostředí. Následná tabulka výjimečně zaznamenává i množství rtuti předané v odpadech. Je to látka vysoce nebezpečná, všude se dostane. Je jedním z nejtoxičtějších chemických prvků.
Tabulka 11:
Rtuť a její sloučeniny
Průmyslové provozy, které v roce 2008 vypustily do ovzduší a do vody nejvíce rtuti a jejích sloučenin
Pořadí*Organizace/firma*Provozovna*Lokalita*Kraj*Množství látek v kg*Trend
1.*ŽELEZÁRNY Hrádek*ŽELEZÁRNY Hrádek*Hrádek*Plzeňský*381*+
2.*Sokolovská uhelná, právní nástupce*Sokolovská uhelná, právní nástupce – zpracovatelská část*Chodov u Karlových Varů*Karlovarský*344*
3.*ArcelorMittal Ostrava*ArcelorMittal Ostrava*Ostrava*Moravskoslezský*333*+
4.*ČEZ*Elektrárna Mělník*Horní Počaply*Středočeský*253*-
5.*Dalkia Česká republika*Teplárna Přerov*Přerov*Olomoucký*203*+
6.*ČEZ*Elektrárny Prunéřov*Kadaň*Ústecký*164*-
7.*ČEZ*Elektrárna Počerady*Počerady*Ústecký*157*+
8.*TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY*TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY*Třinec*Moravskoslezský*146*-
9.*United Energy právní nástupce*PJ Komořany – teplárna Komořany*Most*Ústecký*136*+
10.*ČEZ*Elektrárna Tisová*Sokolov*Karlovarský*124*-
Pramen: Arnika
Tabulka12:
Rtuť a její sloučeniny (v emisích a odpadech)
Průmyslové provozy, které v roce 2008 vypustily nebo předaly v odpadech nejvíce rtuti a jejích sloučenin
Pořadí*Organizace/firma*Provozovna*Lokalita*Kraj*Množství látek v kg*Trend
1.*SPOVO*Spalovna průmyslových odpadů*Ostrava*Moravskoslezský*2119*+
2.*GEOSAN GROUP*GEOSAN GROUP závod ekologických služeb, termická desorpce*Ústí nad Labem*Ústecký Ust*1158*+
3.*Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost*Spolek pro chemickou a hutní výrobu*Ústí nad Labem*Ústecký*571*+
4.*ŽELEZÁRNY Hrádek*ŽELEZÁRNY Hrádek*Hrádek*Plzeňský*389*+
5.*ArcelorMittal Ostrava*ArcelorMittal Ostrava*Ostrava*Moravskoslezský*372*+
6.*Sokolovská uhelná, právní nástupce*Sokolovská uhelná, právní nástupce – zpracovatelská část*Chodov u Karlových Varů*Karlovarský*349*
7.*ČEZ*Elektrárna Mělník*Horní Počaply*Středočeský*253*-
8.*Dalkia Česká republika*Teplárna Přerov*Přerov*Olomoucký*222*+
9.*DEZA, Valašské Meziříčí*DEZA, Valašské Meziříčí*Valašské Meziříčí*Zlínský*195*+
10.*ČEZ*Elektrárny Prunéřov*Kadaň*Ústecký*164*-
Pramen: Arnika
Box 12 k tabulce 13:
Přitáhnuté otěže
Vůči evropskému systému E-PTR (Evropský protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek) je styren první látkou, kterou Česko sleduje navíc. Odhalených 13,5 tuny vypuštěných do prostředí z prvního místa tabulky a jedenáct z druhého jasně prokazují, že to je správně. Nebýt toho, unikaly by emise obou podniků bez jakékoli pozornosti. Styren nelze přehlížet. Vyvolává dýchací problémy, dráždí oči a vyvolává stravovací potíže. Chronická expozice ovlivňuje nervovou soustavu, likviduje paměť i koncentraci, vede ke ztrátě sluchu. Může poškozovat všechny vnitřní orgány a je podezřelý i z vyvolávání rakoviny. Šíří se z chemiček a spaloven odpadů, svůj podíl mají auta a výrobci ředidel.
Tabulka 13:
Styren
Pořadí provozoven dle množství styrenu v celkových únicích do ovzduší
Pořadí*Organizace/firma*Provozovna*Lokalita*Kraj*Množství látek v tis. kg*Trend
1.*TEiKO*TEiKO*Spytihněv*Zlínský*13,521*+
2.*RIHO CZ*RIHO CZ*Suchý*Jihomoravský*11,155*+
3.*ACO Industries*ACO Industries*Přibyslav*Vysočina*6,484*+
4.*ROTEC – CZECH*ROTEC – CZECH*Chrastava*Liberecký*6,467*
5.*L.A.S.T.*Tečovice*Tečovice*Zlínský*5,005*-
6.*Radomír Trecha – Compact*Radomír Trecha*Otrokovice*Zlínský*4,670*+
7.*PETROF*PETROF*Hradec Králové*Královéhradecký*3,376*
8.*HOBAS CZ*HOBAS CZ*Uherské Hradiště*Zlínský*3,035*-
9.*FORM*Laminovna Střelná*Horní Lideč*Zlínský*3,029*+
10.*BENTEX-Plast*BENTEX-Plast*Borovany*Jihočeský*2,662*
Pramen: Arnika
Box 13 k tabulce 14:
Nebezpečný kandidát
Formaldehydem zásobují životní prostředí především nábytkářské podniky. Kde se vzala, tu se vzala, najednou se vyloupla jedna nábytkářská firma hned na druhé místo. Přestože je formaldehyd přírodní látkou, kterou v malém množství obsahuje ovoce, zelenina i maso, vyrábí se ve velkém a využívá ve spoustě výrobků. Nikoli náhodou však má samostatnou tabulku mezi nebezpečnými látkami. V malých dávkách vyvolává bolesti hlavy a zánět nosní sliznice. Ve větších vůči sliznici přitvrzuje a zároveň vyvolává zánět průdušek nebo otok plic. Na trojku vyráží vůči očím a setkání s ním může skončit zákalem rohovky nebo i úplnou ztrátou zraku. Při čtvrtém rychlostním stupni se zjistí, že patří mezi potenciální karcinogeny, jisté mutageny a vyvolává trvalé změny na plicích. Překvapuje, že zástupci průmyslu chtěli tyto jeho vlastnosti – coby druhého ryze českého kandidáta do systému – před veřejností tajit.
Tabulka 14:
Formaldehyd
Průmyslové provozy, které v roce 2008 vypustily do ovzduší nejvíce formaldehydu
Pořadí*Organizace/firma*Provozovna*Lokalita*Kraj*Množství látek v tis. kg*Trend
1.*KRONOSPAN OSB*KRONOSPAN OSB*Jihlava*Vysočina*9,389*-
2.*Dřevozpracující družstvo*Dřevozpracující družstvo*Lukavec*Vysočina*8,698*
3.*KRONOSPAN CR*KRONOSPAN CR*Jihlava*Vysočina*5,33*+
4.*HP-Pelzer*HP-Pelzer Žatec*Žatec*Ústecký*2,6*+
5.*DUKOL Ostrava*DUKOL Ostrava*Ostrava*Moravskoslezský*2,488*-
6.*Saint-Gobain Orsil*Saint-Gobain Orsil*Častolovice*Královéhradecký*1,178*-
7.*VERTEX GLASS MAT*VERTEX GLASS MAT*Litomyšl*Pardubický*0,803*-
8.*KNAUF INSULATION*KNAUF INSULATION*Krupka*Ústecký*0,64*-
9.*LIDRU*Farma odchovu kuřic*Libotenice*Ústecký*0,58*-
10.*UNION LESNÍ BRÁNA*UNION LESNÍ BRÁNA*Dubí*Ústecký*0,542*-
Pramen: Arnika
Box 14 k tabulce 15:
Drsní bastardi
Nebezpečné látky sledované v tomto žebříčku mají oproti většině už uvedených prvků i sloučenin jednu zvláštnost – nikdo si je nepřál vyrobit, přesto vznikly a dělají problémy. Ke skupině sice patří i naftalen a antracen, které využití mají, ale jsou v seznamu látek sledovány samostatně. Všem dohromady se říká polycyklické aromatické uhlovodíky a označují se PAU. Je jich celá škála. Vznikají především ve spalovacích procesech a není jich ušetřeno ani zplynování a zkapalňování uhlí. Vznikají v koksovnách, ropných rafineriích a při výrobě hliníku. Uvolňují se všude, kde je na vysokou teplotu zahřát asfalt nebo dehet. Pokud už vzniknou, mají velkou schopnost odolávat všem rozkladným procesům.
Rizika jsou značná, naštěstí nikoli častá. Koncentrace PAU v praxi bývají natolik malé, že vážné ohrožení nehrozí. „Velká rizika“ však jsou zásadní: ohrožení plodu, riziko rakoviny, popálení kůže.
Tabulka 15:
Polyaromatické uhlovodíky (PAU)
Průmyslové provozy, které v roce 2008 vypustily do ovzduší nejvíce polyaromatických uhlovodíků
Pořadí*Organizace/firma*Provozovna*Lokalita*Kraj*Množství látek v kg*Trend
1.*ArcelorMittal Ostrava*ArcelorMittal Ostrava*Ostrava*Moravskoslezský*907*-
2.*TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY*TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY*Třinec*Moravskoslezský*455*-
3.*Jihomoravská armaturka*Jihomoravská armaturka*Hodonín*Jihomoravský*441*
4.*OKD, OKK*Koksovna Svoboda*Ostrava*Moravskoslezský*158*+
5.*ŽDB GROUP*ŽDB GROUP*Bohumín*Moravskoslezský*81*
Pramen: Arnika
Box 15 k tabulce 16:
Zákeřné partnerství
Nechcete-li zhloupnout, nezačínejte si s dioxiny. Při jejich dlouhodobém působení bylo prokázáno snížení inteligence, ztráta schopnosti soustředit se, u dětí hyperaktivita. Dobývají nás plíživě, postupně se kumulují v lidském těle a pak to najednou bouchne. Je ohrožen imunitní a nervový systém a činnost štítné žlázy. Hrozí ztráta rozmnožovací schopnosti a ve vzduchu visí rakovina. Kromě vědeckých experimentů nebyly nikde nikdy záměrně vyráběny a používány. S jedinou hrůznou výjimkou – výrobou přípravku Agent Orange, kterým americká armáda za vietnamské války ničila v asijském pralese všechno živé. Do současného životního prostředí se dioxiny uvolňují samovolně. Člověk může být kontaminován přímo nebo prostřednictvím potravinového řetězce mlékem či masem krav, které spásaly kontaminované louky.
Dioxiny vznikají při nekontrolovaném hoření rozličných materiálů v ocelárnách, železárnách, teplárnách či elektrárnách. Před zavedením automatického řízení spalovacích procesů a kvalitního systému třídění spalin bývaly jedním z nejhorších zdrojů spalovny odpadů.
Tabulka 16:
Dioxiny
Průmyslové provozy, které v roce 2008 vypustily do ovzduší nejvíce dioxinů
Pořadí*Organizace/firma*Provozovna*Lokalita*Kraj*Množství látek v gramech TEQ*Trend
1.*ArcelorMittal Ostrava*ArcelorMittal Ostrava*Ostrava*Moravskoslezský*40*+
2.*TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY*TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY*Třinec*Moravskoslezský*25,6*+
3.*TOS-MET*TOS-MET*Čelákovice*Středočeský*8,2*
4.*ŽELEZÁRNY Hrádek*ŽELEZÁRNY Hrádek*Hrádek*Plzeňský*3,5*-
Pramen: Arnika
Box 16 k tabulce 17:
Aerosolový vedlejšák
Velice nechtěným produktem lidské činnosti je i atmosférický aerosol vznikající při spalovacích procesech. Sledují se většinou dva až tři druhy částic, odlišených velikostí, z nichž předmětem registru jsou ty největší, do deseti mikrometrů, označované jako PM10. Jejich zdrojem jsou opět spalovací procesy, zejména vysokoteplotní, jaké jsou v elektrárnách a motorech automobilů. Houfně se rodí i při tavení kovových rud, při svařování a v cementárnách a vápenkách. Svorně poletují s jemným prachem z polí a často se stávají absorpčním médiem pro těkavé látky. Místně nepříznivě ovlivňují i klima.
Člověku tyto částice připravují dýchací potíže a často jsou transportéry karcinogenních sloučenin do dýchacích cest. Inhalace PM10 poškozuje hlavně kardiovaskulární a plicní systém. Mohou vyvolat chronickou bronchitidu a chronické plicní choroby – až po rakovinu plic. Dlouhodobá expozice snižuje na jedné straně délku dožití, na druhé kojeneckou úmrtnost. Jsou rizikové i pro další živé organismy.
Tabulka 17:
Polétavý prach
Průmyslové provozy, které v roce 2008 vypustily do ovzduší nejvíce polétavého prachu (PM10)
Pořadí*Organizace/firma*Provozovna*Lokalita*Kraj*Množství látek v tis. kg*Trend
1.*ArcelorMittal Ostrava*ArcelorMittal Ostrava*Ostrava*Moravskoslezský*1172,995*-
2.*ČEZ*Elektrárny Prunéřov*Kadaň*Ústecký*639,813*-
3.*TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY*TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY*Třinec*Moravskoslezský*611,370*-
4.*ČEZ*Elektrárna Mělník*Horní Počaply*Středočeský*360,42*-
5.*ČEZ*Elektrárna Počerady*Počerady*Ústecký*324,279*-
6.*UNIPETROL RPA*CHEMOPETROL*Litvínov*Ústecký*215,484*-
7.*AGC Flat Glass Czech, člen AGC Group*závod Řetenice*Teplice*Ústecký*197,455*+
8.*ČEZ*Elektrárna Chvaletice*Chvaletice*Pardubický*187,235*-
9.*International Power Opatovice*Elektrárna Opatovice*Opatovice nad Labem*Pardubický*179,458*+
10.*Dřevozpracující družstvo*Dřevozpracující družstvo*Lukavec*Vysočina*112,688*-
Pramen: Arnika
Popisek k fotce v úvodu (tavič):
Rizikové horké procesy. Práce taviče je sama o sobě dramatická, natož s představou, že se někde vedle rodí oxid uhelnatý, polétavý popílek PM10 a nežádoucí organické sloučeniny.
Popisek k fotce v úvodu (vousáč):
Zakladatel Arniky i žebříčků znečišťovatelů, Jindřich Perlík
Popisek k tabulce 1:
Profil emisního rekordmana. DEZA Valašské Meziříčí.
Popisek k tabulce 2:
Rakovinotvorné zákoutí. DEZA Valašské Meziříčí.
Popisek k tabulce 4:
Z rodiště oxidu uhelnatého. ArcelorMittal Ostrava.
Popisek k tabulce 5:
Mutagenní královna. Spolana Neratovice.
Popisek k tabulce 8:
Údržba ozonové díry. Spolana Neratovice.
Popisek k tabulce 9:
Čistička znečisťuje? Ostravské vodárny a kanalizace.
Popisek k tabulce 10:
Perzistentní organické látky hrozí. Spolek pro chemickou a hutní výrobu Ústí nad Labem.
Popisek k tabulce 11:
Nenápadný vládce rtutí. Železárny Hrádek.
Popisek k tabulce 12:
Rtuť koluje v odpadech. Spalovna průmyslových odpadů Ostrava.
Popisek k tabulce 13:
Styrenový rekordman. Teiko Spytihněv.
Popisek k tabulce 14:
Formaldehyd krouží Vysočinou. Kronospan Jihlava.
