Špión se dal na modlení

Proti inženýru Kalouskovi nikdo nikdy nic nenašel, říká bývalý šéf BIS

Jiří Růžek (50) rezignoval loni v srpnu na post ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS), kterou vedl v době, kdy byl premiérem nejprve Miloš Zeman a pak i Vladimír Špidla. Od října 2003 pracuje v pojišťovně Kooperativa, řídí odbor prevence a šetření úseku interního auditu. V lednu 2004 podal přihlášku do KDU-ČSL, je členem místní organizace lidovců v Černošcích. Nedávno byl jmenován vedoucím odborné stranické komise pro boj s terorismem a uspořádání zpravodajských služeb. Růžek po absolvování střední školy (1972) pokračoval ve studiu jazyků. V letech 1974-1976 vykonával vojenskou základní službu. V letech 1976-1983 externě studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory historii a filozofii, doktorát z oboru historie získal v roce 1987. Pracoval jako knihovník ve Státní knihovně ČSR (1973-1974), asistent v Orientálním ústavu ČSAV (1976 až 1981), lesní dělník u Středočeských státních lesů (1981-1986) a odborný pracovník v Encyklopedickém institutu ČSAV (1986-1990). V roce 1990 krátce vykonával funkci starosty města Dobřichovice. V červnu 1990 byl přijat do Úřadu na ochranu ústavy a demokracie Ministerstva vnitra ČSFR do funkce zástupce ředitele organizační sekce v hodnosti kapitána. Od prosince 1990 do května 1994 byl zástupcem ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (civilní rozvědka). V červnu 1994 se stal ředitelem vojenské kontrarozvědky a v červnu 1999 ředitelem BIS.

EURO: Proč jste vstoupil právě k lidovcům? Řekl jste, že podle vás mají „dobrý potenciál“. Vyhrají volby, nebo jak to chápat? RŮŽEK: Moje politické směřování, představa, kde se mohu angažovat, je na pravé polovině politického spektra. Vychází z programu, který je mi blízký, kterému rozumím. Opírá se o hodnoty, jako jsou obec, rodina, pospolitost, má základ v komunální politice. Komunální politika je podle mého názoru přirozenou přípravou pro každého, kdo se chce pak angažovat ve vysoké politice. Navíc, ta strana má velký koaliční potenciál.

EURO: Připadala v úvahu i jiná politická strana, nebo jste bez váhání vybral KDU-ČSL? RŮŽEK: Samozřejmě že jsem zvažoval určité alternativy. Mluvil jsem s řadou kolegů a lidí z politické scény. K mému rozhodnutí ale třeba přispělo i to, že předsedou strany je Miroslav Kalousek, se kterým jsem spolupracoval na ministerstvu obrany a kterého znám. Když jsem s ním hovořil o jeho představách, tak mi konvenovaly a byl jsem rád, že se tady vyskytla příležitost pracovat v oblasti, kde jsem působil předchozích třináct let.

EURO: Jednal jste rovnou s Kalouskem? Zavolal jste mu na mobil a řekl: Hele, Mirku… RŮŽEK: Náš vztah je přátelský, známe jeden druhého, nemáme mezi sebou nějakou bariéru.

EURO: Nemůže vám právě tohle způsobit potíže? Kalousek a vůbec KDU-ČSL čelili v minulosti nejrůznějším nařčením v souvislosti se zadáváním zakázek na ministerstvu obrany. Hovořilo se o korupci. I když se nic neprokázalo, alespoň těm lidoveckým špičkám, určitě se objeví spekulace, že vám lidovci pomohli do politiky proto, že jste jim kdysi řekněme třeba nějak „pomohl“… Odměna za dobré služby… RŮŽEK: Já vám rozumím. Kdybyste se ale zeptal exministrů Výborného nebo Holáně, pod kterými jsem sloužil, tak ti mi nikdy žádné limity nestavěli. A pokud by Vojenské obranné zpravodajství, které jsem řídil, získalo nějaké informace o tom, že dochází ke korupci a že jsou v ní namočeni i ti nejvyšší úředníci ministerstva obrany, tak já bych takovou informaci rozhodně neskrýval a předložil bych ji ministrovi. A druhá věc je, že inženýr Kalousek už není na ministerstvu obrany pět nebo šest let, a myslím, že jeho činnost prošla tolika kontrolami a revizemi, z nichž žádná nemohla najít a ani nenašla jediný důkaz o tom, že by tato osoba byla v nějakém korupčním prostředí nebo skandálu.

EURO: Jak si představujete vaši politickou dráhu? Kam to chcete dotáhnout? RŮŽEK: To bych teď nechtěl komentovat. Řekl bych, že jsem se vrátil k určité činnosti ve veřejném životě. Byl jsem celorepublikovým sjezdem KDU-ČSL jmenován předsedou odborné komise pro systémové řešení zpravodajských služeb a terorismu. To je téma, kterému bych se rád v následujících měsících věnoval a připravil vedení strany dobrý podklad, na jehož základě by mohlo vytvořit vlastní bezpečnostní koncept.

EURO: Myslíte si, že budete mít u lidovců takové postavení, když budete třeba „jenom“ poslancem, že dokážete tu vaši představu prosadit? Nebylo by lepší dostat se do vlády? RŮŽEK: Cílem je zpracovat takový projekt, který by byl logicky čistý, věcně i systémově průzračný a přijatelný, protože v sobě obsahuje koncentrovanou logiku budování státní správy. Možná, že ten návrh bude akceptován i dalšími politickými silami, které budou mít dostatečnou váhou a mohou ho prosadit v Parlamentu.

EURO: To je podle vás možné?! Neskončí to spíš tak, že návrh ostatní zavrhnou, právě proto, že půjde o nápad Jiřího Růžka a KDU-ČSL? RŮŽEK: Já jsem ten, který může cosi urychlit, nastartovat.

EURO: Nebo zpomalit… RŮŽEK: I to je samozřejmě jedna z možností.. Ale něco, co je logické a věcné, se skopává ze stolu těžko. A pokud se skopne, tak by to mělo být nahrazeno něčím, co má vyšší kvalitu. To by měla předložit druhá strana.

EURO: Pokud budete kandidovat, budete si financovat kampaň sám? Ptám se proto, že jste poměrně bohatý člověk, řekněme finančně nezávislý. RŮŽEK: Finančně nezávislý jsem do té míry, že když ráno vstanu, tak nemusím jít do práce. Teď je pro mě ale hlavně důležité věnovat se práci komise. Abych se osvědčil v tom, kvůli čemu jsem do KDU-ČSL přišel.

EURO: Vy jste z BIS neodešel z vlastní vůle, ale spíš pod nátlakem. Nemá být ten váš návrat na scénu, tedy vstup do politiky, krokem k tomu, abyste se třeba stal členem vlády a ukázal těm, kteří se vás zbavili, jak se to má podle vás dělat? Určitá forma satisfakce? RŮŽEK: Důležité je hlavně pracovat na tom, aby se určité kroky, které byly nastartovány v minulosti, dotáhly do konce. Takže…

EURO: Vám se to dotáhnout do konce nepovedlo. Nebyl jste v dostatečně vysoké a silné pozici… RŮŽEK: Ano, já jsem mohl předkládat jenom návrhy. A ty byly brány jako návrhy vysokého státního úředníka, ale byly předkládány politické reprezentaci. A politická reprezentace, pokud se s nimi neztotožnila, tak tím mé úsilí skončilo. Zatímco s určitou razantní a robustní politickou podporou si myslím, že se to téma může pohnout kupředu. Může dojít ke změnám k lepšímu.

EURO: Ještě k tomu odchodu z BIS… Říkalo se, že to bylo na popud exministra obrany Tvrdíka a ministra vnitra Grosse. Sešel jste se s nimi ještě někdy po odchodu z kontrarozvědky? RŮŽEK: S panem ministrem Grossem nemám důvod se stýkat…

EURO: Je to tak, že to mezi vámi skončilo špatně, ve zlém? RŮŽEK: Mezi námi nejsou žádné vztahy.

EURO: A před tím nějaké byly? RŮŽEK: Předtím? Pan ministr Gross měl jinou představu, než jsem měl já. Naše pojetí se navzájem vylučovala. Představu vlády o tom, že ředitel BIS bude vyměněn, jsem chápal jako legitimní. Pozoroval jsem a cítil, že to prostředí, ve kterém jsem pracoval a fungoval, se mění, že můj názor na fungování zpravodajských služeb, na jejich organizaci, na jejich zaměření není akceptován jak panem ministrem Tvrdíkem, tak panem ministrem Grossem. Oni měli prostě o té organizaci služeb svoje názory, já jsem snášel argumenty, které jsem považoval za vhodné, ale ty byly přirozeně slabší, protože jsem byl státní úředník, kdežto oni ústavní činitelé. Musel jsem ustoupit.

EURO: Máte nějaké signály o tom, co říká na váš vstup do politiky ministr vnitra Gross? RŮŽEK: Nemám. A nestarám se o to.

EURO: Nestýská se vám po pravidelných schůzkách s premiérem Špidlou? Jeden čas to vypadalo, že nedělá nic jiného, než že čte tajné svodky, které jste mu nosil. Vídáte se ještě? RŮŽEK: Byla by to zvláštní situace, kdyby se pracovník pojišťovny scházel s premiérem. Je ale důležité upozornit, že já jsem do BIS nastoupil za vlády Miloše Zemana, byl jsem o to požádán Jaroslavem Baštou. A Miloš Zeman určil tehdejšího prvního místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidlu za koordinátora mezi vládou a BIS. A pan Špidla, to musím říci, byl dobrým administrátorem, protože tu roli vzal vážně a začal navštěvovat BIS a já jsme mu předkládal výsledky naší práce, výsledky jednotlivých úkolů a on je pak spolu se mnou prezentoval ve vládě. V praxi, kterou zavedl, se pokračovalo i poté, co se on stal premiérem.

EURO: Vstup do ČSSD vás nelákal? RŮŽEK: Nelákal. Z jednoho jediného důvodu. Já nejsem sociální demokrat.

EURO: V Česku jsou nyní pod ministrem obrany dvě tajné služby, rozvědka a kontrarozvědka. Ministr vnitra řídí civilní rozvědku. BIS spadá pod premiéra. Je to ideální systém? RŮŽEK: Zdaleka ne. Nese pečeť doby svého vzniku. Zaslouží si hlubší prozkoumání a zodpovězení některých otázek. Uvedení věcí do souvislostí. Ten systém by měl fungovat úměrně k tomu, co představuje riziko, nebezpečí. Nejprve musíme znát, jak vypadá situace, zpravodajská a bezpečnostní situace ve státě a jeho okolí, a z toho pak vyvozovat prostředky, které použijeme. Tak se má tvořit bezpečnostní koncept, systém.

EURO: Měly by se tajné služby sloučit? RŮŽEK: Já bych nerad předbíhal v úvahách o organizaci zpravodajské komunity. Domnívám se, že důležité je analyzovat situaci…

EURO: Tak jinak. Co je teď špatně? RŮŽEK: Špatně je na tom to, že nereflektuje současnou situaci, jak uvnitř státu, tak vně hranic, že systém postrádá vyhodnocení vnějších rizik, že je uzpůsoben spíše potřebám státní správy, nebo dokonce potřebám zpravodajských služeb než ochraně občanů.

EURO: A rozdělení tajných služeb? Třeba rozvědku má pod sebou ministr vnitra… RŮŽEK: To rozdělení vzniklo po rozpuštění Státní bezpečnosti, kdy se jednotlivé prvky bezpečnostního systému samoorganizovaly. A už vlastně od počátku devadesátých let s tím nikdo nic nedělal.

EURO: Má to pro tak malý stát jako Česko vůbec smysl? Můžeme vůbec něco zjistit? Nebylo by lepší spolehnout se na spojence z NATO, z EU? RŮŽEK: Každopádně zpravodajství odpovídá za vlastní území, to v žádném případě nemůže být pokrýváno jinými zpravodajskými službami.

EURO: Třeba některé cizí služby vědí o Česku víc než naše tajné služby… RŮŽEK: O tom bych nechtěl polemizovat. Bezpečnost je naším národním zájmem.

EURO: Jak došlo k tomu, že jste po odchodu z BIS skončil v pojišťovně? Mluvilo se o tom, že se o vás stát postará, že vám dohodí nějaké místo na ambasádě… RŮŽEK: Poté, co jsem rezignoval na post ředitele BIS, nejevila vláda nebo jí pověření ministři přílišný zájem zabývat se tím, co se mnou bude. Popravdě řečeno, já jsem to ani nečekal. Do té funkce jsem šel s tím, že je to horké křeslo, určitě ne pod penzí. Vláda může kdykoli rozhodnout o odvolání ředitele, nemusí mu sdělovat důvody a nikde není kodifikována povinnost nabídnout mu nějaké místo.

EURO: Nějaké jednání jste ale vedl. Myslím, že s ministrem obrany… RŮŽEK: Ta jednání byl spíše formální. Vyústila v to, že ministr Kostelka nakonec řekl, že pro mě žádnou nabídku nemá. Vzal jsem to na vědomí. Začal jsem něco hledat sám a dostal jsem několik návrhů, z nichž některé byly zajímavé, nicméně – abych tak řekl – na hranici dobrého vkusu a …

EURO: Můžete říct, o co šlo? RŮŽEK: Ne, nemůžu… A nabídka generálního ředitele Kooperativy inženýra Mráze mi připadala velmi solidní.

EURO: Proč? Kvůli penězům jste to asi nebral… RŮŽEK: Finanční záležitost nebyla rozhodující. Oslovila mě možnost budování bezpečnostního systému Kooperativy, která vykročila směrem k potlačování pojistných podvodů. Nejsem sice expert přes pojišťovnictví, ale zase na druhé straně o určité formě kriminality a boje proti ní něco vím.

EURO: Nepřipadá vám to v porovnání s tajnou službou trochu nudné? RŮŽEK: Tak nuda to není v tom, že tady jsou výsledky vidět téměř okamžitě. Když malý, limitovaný tým – není nás víc než deset – dokáže pojišťovně za rok ušetřit desítky milionů korun, tak je to dobrý výsledek.

EURO: Přivedl jste si do Kooperativy někoho z BIS? RŮŽEK: Ne, nikoho. V tom týmu pracuje řada zkušených detektivů, bývalých policistů a zkušení pracovníci pojišťovny, třeba odborníci na likvidaci pojistných událostí.

EURO: Jaké podvody už jste odhalil? RŮŽEK: Odbor, který vedu, se zabývá prošetřování konkrétních událostí, kde je podezření z pojistných podvodů. Spolupracujeme se středisky likvidace na jednotlivých agenturách, jejich vedoucí nám postupují podezřelé případy. Ty složitější kauzy, banální řeší sami. Máme možnost vstupovat do informačního systému pojišťovny a dívat se na jednotlivé pojistné události. Spolupracujeme se soudními znalci, s odborníky, úzce spolupracujeme i se soukromými detektivními kancelářemi a s policií.

EURO: Co teď v oboru pojistných podvodů letí? Co je „in“? RŮŽEK: Záleží na druhu pojištění. Třeba dovoz ojetých a havarovaných vozidel, které podvodným způsobem získají technické osvědčení a pak se stanou součástí dopravní nehody. Nebo fingování dopravních nehod. Pojištění budov, požáry, to je další kategorie. Nebo nadhodnocení pojištěných budov. Třeba stodola v hodnotě dvě stě tisíc je přes několik kroků pojištěna na deset milionů. A pak shoří. Nebo podvody v oblasti zdravotního a úrazového pojištění. Tam většinou probíhá spolupráce s lékařem. Ti lidé se snaží dostat peníze za něco, co neutrpěli. Nebo nadhodnotit ten úraz. Týká se to často třeba vrcholových sportovců, kteří mají slušné pojistky. Někteří naši kolegové dokumentují případy, kdy pojištěný má sedmadvacet úrazů během jediného roku.