Souboj mezi ODS a lidovci o post šéfa vojenské rozvědky a kontrarozvědky začíná
Loňský nástup pravice k moci a první vlnu personálních změn mezi špiony ještě šéf vojenských tajných služeb Miroslav Krejčík ustál. Jak ale soudí zdroje týdeníku EURO, letos už odvolání neunikne. Na jeho post si brousí zuby hned dva bývalí zpravodajští důstojníci spjatí se současnou vládní koalicí. Ve hře je někdejší ředitel armádní kontrarozvědky Jiří Růžek (nyní člen KDU-ČSL) a bývalý šéf vojenské rozvědky Petr Pelz (blízký ODS). Další bývalý ředitel rozvědné služby - muž jménem Andor Šándor - se souboje dobrovolně vzdal. Podniká a současně je i bezpečnostním poradcem premiéra Mirka Topolánka. „Naprosto mi to vyhovuje. O návratu neuvažuji,“ řekl týdeníku EURO.
Další na řadě.
Po vítězství ODS ve volbách musel ze svého postu odejít ředitel Národního bezpečnostního úřadu Petr Hostek a krátce nato i šéf civilní rozvědky Karel Randák. Předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek hovořil o „ohrožení národních bezpečnostních zájmů“ a o tom, že ODS se pokouší „monopolizovat informační a zpravodajské zdroje ve svůj prospěch“.
Obecně se ale očekávalo, že pravice se Paroubkova strašení nezalekne a personální změny mezi špiony budou pokračovat. Zpravodajští důstojníci i vojáci počítali s tím, že další na řadě je muž stojící v čele sloučených armádních tajných služeb, brigádní generál Miroslav Krejčík. Tím spíš, že Krejčík nemá mezi špiony příliš dobrou pověst. A nemá ji ani mezi pravicovými poliky.
Krejčíka vytáhl do čela vojenské špionáže - po ničivé aféře agenta Srby, který se vymkl kontrole - v roce 2004 exministr obrany za ČSSD Jaroslav Tvrdík. Bývalý armádní spojař Krejčík dostal za úkol vyčistit tajnou službu od všech důstojníků, kteří nastoupili do služby ještě před rokem 1989. Krejčík vyházel několik desítek, možná až stovky lidí. Přesné počty jsou tajné.
„Jeho (Krejčíkovy - pozn. red.) čistky tajnou službu zcela paralyzovaly. Výkonnost šla prudce dolů, toho si mohli všimnout i obvyklí adresáti našich zpráv,“ řekl týdeníku EURO bývalý zaměstnanec armádní rozvědky. Krejčík se přesto v čele tajné služby udržel. Na řízení tajné služby má smlouvu do konce letošního srpna. „Byl zázrak, že Krejčík přežil loňský podzim. ODS asi nestál post šéfa vojenské špionáže za to, aby riskovala roztržku se sociálními demokraty. Ale ono to přijde,“ tvrdí další zpravodajský zdroj.
Zájemci by byli.
Oba zájemci o Krejčíkovo křeslo za sebou mají pestrou zpravodajskou minulost. Jiří Růžek nastoupil ke kontrarozvědce už v červnu 1990. Později byl zástupcem ředitele civilní rozvědky, v červnu 1994 se stal ředitelem vojenské kontrarozvědky a v červnu 1999 ředitelem Bezpečnostní informační služby. Z té odešel v srpnu 2003 po neshodách s tehdejších premiérem Stanislavem Grossem. Od října 2003 pracuje Růžek v Pojišťovně Kooperativa, řídí odbor prevence a šetření úseku interního auditu. V lednu 2004 si podal přihlášku do KDU-ČSL, později byl jmenován vedoucím odborné stranické komise pro boj s terorismem a uspořádání zpravodajských služeb.
Zdroje týdeníku EURO se shodují na tom, že Růžek by se nyní k tajným službám rád vrátil. „Ve vysoké politice se příliš neprosadil a v pojišťovně to také není moc zábavné. Už se tím ani příliš netají, že by rád zpátky. I kdyby to bylo prakticky na stejné místo, ze kterého před lety odešel,“ uvedl jeden ze zdrojů. Růžek se zatím ke svému návratu mezi špiony nechce vyjadřovat. „Zatím se mnou o tom nikdo nemluvil,“ řekl pouze.
Stejně mlčenlivý je i druhý adept na ředitele vojenských tajných služeb, Petr Pelz. Na téma „Krejčíkův nástupce“ se s týdeníkem EURO odmítl bavit, údajně však o Krejčíkův post velmi stojí. Bylo by to pro něj zadostiučinění za dřívější vyhazov. I on už totiž ve vojenských tajných službách působil. V 90. letech řídil armádní rozvědku. Později byl svými nadřízenými vyslán do New Yorku na českou misi při Organizaci spojených národů, kde dělal velvyslanci Hynku Kmoníčkovi bezpečnostního poradce. Zůstával ale zaměstnancem ministerstva obrany, oficiálně vedený v kolonkách vojenské rozvědky.
V průběhu svého amerického pobytu se ale Pelz zřejmě v Praze někomu znelíbil. Těsně před svým návratem do vlasti dostal od tehdejšího ministra obrany Karla Kühnla oznámení, že mu nebude prodloužena smlouva. Pelz tedy u rozvědky skončil, resort obrany ale zcela neopustil. Kühnlův nástupce Jiří Šedivý - „pravicový nestraník“ - si z něj udělal svého poradce pro zahraničně-bezpečnostní a zpravodajskou problematiku. Současná ministryně Vlasta Parkanová z KDU-ČSL Pelze, který má blízko k ODS, zatím nevyhodila.
