Kdo má podezření, že soused nebo příbuzný pracoval před lety pro komunistickou rozvědku, se může přesvědčit, zda měl pravdu. Ke kontroverznímu kroku v podobě zveřejnění seznamu komunistických špionů sáhl Ústav pro studium totalitních režimů. Ten na svém webu publikoval jména rozvědčíků z někdejší I. správy Sboru národní bezpečnosti (SNB), kteří působili v zahraničí k 17. listopadu 1989. Na stránkách ústavu jsou k dispozici jejich osobní karty včetně fotografií nebo dat narození. Obdobné údaje byly zveřejněny i u seznamu příslušníků II. správy SNB (kontrarozvědka), kteří měli rozkrývat protistátní aktivity jak československých, tak zahraničních občanů pobývajících v Československu.
Tento krok se stal předmětem kritiky současné tajné služby. Podle Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědky, by zveřejnění jmen mohlo mít negativní dopad na zájmy Česka. Někteří z předlistopadových rozvědčíků totiž zůstali na svých postech i po roce 1990. „Tito lidé právem očekávají, že jejich identita a bezpečnost nebudou ohroženy,“ sdělil mluvčí úřadu Bohumil Šrajer. „Je to masivní prolomení obecného pravidla diskrétnosti a ochrany zdrojů, které ke zpravodajské práci patří, navíc s možnými negativními dopady na zájmy země,“ dodal. Zástupci ústavu vedeného Pavlem Žáčkem se ohradili s tím, že při zveřejňování výsledků badatelské a dokumentační činnosti nejsou oprávněni cokoli z období před 29. prosincem 1989 selektovat či cenzurovat. „Stejně tak není v kompetenci ústavu posuzovat činnost bezpečnostních složek či jejích konkrétních příslušníků po zániku Státní bezpečnosti,“ uvedl mluvčí ústavu Jiří Reichl.
