Internet
Věříte, že máte nějaké soukromí? Andrew Gauntlett ve své knize předkládá jeden konkrétní příklad za druhým, aby přesvědčil čtenáře, že privátní život je ve světě moderních technologií čirou utopií. Mnohokrát bylo popsáno, že Velký bratr je odvrácenou stranou technologických novinek, které nám jinak velmi zpříjemňují život. Nepřekvapuje proto, že tuto svoji knižní prvotinu věnoval počítačovému programu PGP (Pretty Good Privacy), který umožňuje zašifrovat jakékoli zprávy posílané přes internet. O klientovi s platební kartou má banka detailní informace. Ví, co nakupuje a kde nakupuje. Kolik peněz vydělává a kolik utrácí, věděla již dříve. Operátor poskytující služby mobilní telefonie ví nejenom, kam kdo volá, ale i kde se držitel mobilního telefonu nachází s přesností až na desítky metrů. V mnoha obchodech, u čerpacích stanic, na některých křižovatkách, a dokonce i v šatnách pražské plovárny Podolí jsou nainstalovány průmyslové kamery. Telefony, které jsou napojeny na ISDN linkách, mohou být operátorem využity k odposlouchávání místnosti, v níž jsou umístěny, aniž by bylo třeba montovat štěnici. Americko–britský satelitní systém Echelon zaznamenává veškerou telefonickou a elektronickou komunikaci na planetě (EURO 14/2000). A k tomu nyní přibyl nový prostor, který stvořil internet. Právě tento svět propojených počítačů činí naše soukromí podle autora recenzované knihy ještě zranitelnější, než bylo kdy předtím. Umožňuje totiž přistupovat k různým databázím údajů z druhé strany zeměkoule, databáze jednoduše propojovat a využít nejrůznějších přístrojů napojených na internet ke slídění. Každý, kdo občas surfuje na internetu, by měl vědět, jakým nebezpečím a zločinům možná bude muset čelit. Stejně jako je třeba malé dítě naučit, jak přecházet silnici nebo jak se chovat u rozpálených kamen. Andrew Gauntlett, který vystudoval počítačovou problematiku na Portsmouthské a Oxfordské univerzitě a nyní pracuje jako konzultant v sektoru investičního bankovnictví a publikuje texty o právních a sociálních aspektech počítačů, takový návod nabízí. Například když vysvětluje takzvaný web–spoofing (webovou boudu). Při tomto druhu špehování zachytí hacker požadavek uživatele na propojení s nějakou webovou stranou (při kliknutí na hypertextový odkaz), cestu přeruší a svůj počítač vloží mezi napadený počítač a požadované stránky. Uživatel si nemusí ničeho všimnout a hacker postupně získává jeho přístupová jména a hesla, nebo dokonce i čísla kreditních karet, když se právě nešťastník pokouší on–line nakupovat. Slídila lze odpojit snadno, stačí restartovat internetovský browser. Problém ale je, že web–spoofing útok je téměř neodhalitelný. Gauntlett proto doporučuje, aby před každou důležitou komunikací (například při uvádění čísla kreditní karty nebo při dávání příkazů do internetové banky) byl Internet Explorer či Netscape Navigator spuštěn nanovo. Tím se pravděpodobnost web–spoofingu minimalizuje. Kardinální otázkou zůstává, zda jsou různé databáze obsahující privátní informace o občanech navzájem propojené. Andrew Gauntlett tvrdí, že ano, a demonstruje to na příkladu hollywoodského skladatele Foremana Browna. Chyba operátora zadávajícího data do počítače způsobila, že ho banka prohlásila za mrtvého, ačkoli byl živ. Brownovi se nejprve vrátily šeky označené slovem „zemřel a poté mu přestaly docházet dávky sociálního zabezpečení. Když to reklamoval na úřadu sociálního zabezpečení, řekl mu úředník do očí, že podle informací v systému je již mrtvý a že s tím nemůže nic dělat. Když Brown chtěl ve videopůjčovně zaplatit kreditní kartou American Express, tak ji mladý prodavač po ověření přestřihl jako neplatnou. „Verifikační systém American Express se prostě také doslechl o Brownově smrti, komentuje příběh autor. Počítače v soukromé i státní sféře sdílejí informace a bleskově se informují. Foremanu Brownovi trvalo celý rok, než ho počítačové systémy vzkřísily. Ve virtuálním světě se lidé musí naučit žít a bránit i v něm své soukromí. Tyto dovednosti by měly být součástí běžné digitální gramotnosti. Gauntlett, A.: Net Spies. Who s Watching You on the Web? Vision. London 1999. 210 stran. Cena: 9,99 GBP.
