Ředitel CIA Leon Panetta kritizoval přístup Dicka Cheneyho k zajištění bezpečnosti USA
V únoru 2009 se stal novým ředitelem Ústřední zpravodajské služby (CIA) Leon E. Panetta, muž kombinující odzbrojující upřímnost a humor s přísnou disciplínou a workoholismem. Kritici mu vyčítají, že nemá zpravodajské zkušenosti, protože v této branži nikdy nepracoval. S jejími výstupy se však seznamoval jako personální šéf Bílého domu, když se účastnil s prezidentem Billem Clintonem pravidelných zpravodajských brífinků. Jeho právnická praxe a zkušenosti ze státní administrativy jsou dobrými předpoklady, aby odolal fíglům, geniálně popsaným v seriálu Ano, pane ministře.
ČLOVĚK ZVENKU
Americký prezident Barack Obama nominoval na tento post právě Panettu, tedy „člověka zvenku“, protože potřeboval někoho, kdo mu zjistí, co CIA opravdu dělala – a co nedělala. V centru zájmu jsou pochopitelně „zvláštní vyšetřovací techniky“, tedy mučící postupy, jež CIA používala proti osobám podezřelým z terorismu (podobně, jako v padesátých letech StB proti třídním nepřátelům). Informace získané po aplikaci „topících technik“ a spánkové deprivace mají stejnou věrohodnost, jako ty, které takto získala StB (a ta je nazývána zločinnou a procesy uskutečněné na základě takto získaných „doznání“ jsou pokládány za inscenované).
Panetta chce udržet agenturu výkonnou, proto nemíní její příslušníky demotivovat a vystavovat právní nejistotě, že mohou být stíháni, když budou pracovat v intencích rozkazů vedení CIA. Na druhou stranu by bylo Panettovým totálním selháním, kdyby mlčky pokračoval v nezákonných praktikách Bushovy administrativy. Od počátku svého působení v agentuře proto zvažuje klady a zápory různých vyšetřovacích postupů, zjišťuje, co se vlastně dělo, i jak tomu bránit.
ÚTOK A REAKCE
Jednadvacátého května 2009 však bývalý viceprezident Dick Cheney v American Enterprise Institute ostře kritizoval bezpečnostní politiku Obamova kabinetu. Zákaz Bushovou administrativou schválených brutálních výslechových metod vůči osobám podezřelým z terorismu prý snižuje bezpečnost Američanů. Cheney doslova řekl, že vyloučení těchto výslechových metod je krajně nemoudré, je to prý „bezohlednost pod pláštíkem spravedlnosti“.
Téhož dne byl Panetta přítomen Obamovu projevu v sídle Národních archivů (je zde krom jiného uložena americká ústava), kde prezident jednoznačně vyhlásil pokračování boje proti terorismu, tentokrát ovšem v rámci zákonů. Proto si ředitel CIA dal po návratu do kanceláře v Langley kafíčko, přečetl si Cheneyho kritiku a velmi otevřeně se rozhovořil.
„Mám takový dojem, že Cheney cítí v oblasti národní bezpečnosti krev,“ řekl reportérce The New Yorkeru. „Je to koneckonců tak trochu šibeniční politika. Když čtete mezi řádky, vypadá to, jako by si přál opětovný útok na USA, aby by se ukázalo, že měl pravdu. To je nebezpečné.“
Nastalo všeobecné pozdvižení a reagování. Cheney vyjádřil naději, že „jeho přítel Leon“ byl špatně ocitován. Viceprezident Joe Biden souhlasil s Panettovým odsudkem Cheneyova pojetí, jak zajistit národní bezpečnost, nicméně odmítl diskutovat o Cheneyových motivech. A mluvčí CIA Paul Gimigliano už pro stanici CNN tvrdil, že Panetta nic takového neřekl, že pouze vyjádřil hluboký nesouhlas s tvrzením, že politika Obamovy vlády činí zemi méně bezpečnou, aniž by zpochybnil něčí motivy.
AKTIVACE SPÍCICH První, uvážlivý a čerstvě vyjádřený Panettův dojem však smazat nelze. Je pravděpodobně nejblíže realitě. Vše ostatní je už jen zamlžování celé záležitosti. Možná i kvůli asociaci, kterou vyvolává část Panettova výroku, v níž se mluví o Cheneyově „přání opětovného napadení USA“. Zajímavé pozadí tomu dodává článek v The Open Chemical Physis Journal (2/2009) o nálezu „hojných zbytků nevyhořelého nanomateriálu, používaného k efektivnímu řezání oceli“, ve vzorcích prachu odebraných na místě „dvojčat“ WTC zřícených 11. září 2001. Bude zajímavé sledovat, jak se opět aktivují „osoby pracující ve prospěch zpravodajských služeb“, aby se nabádavě pokusily odvrátit nebezpečí („nepodléhejte konspiračnímu vidění světa!“). Argumentů se jim nedostává a utajit různé „kombinace“ bude v době globální komunikace stále těžší. Obzvlášť, když jsou zfušované a ilegální.
