Duty tax free mají u poslanců zastání
Bez většího vzruchu se v pátek změnil osud duty tax free prodejen. Ne že se budou chystat na hubenější léta, naopak – mohou s optimismem hledět do budoucna. Obnovené omezení životnosti duty free shopů do konce letošního roku nevydrželo ani dva měsíce. Páteční jednání sněmovny ho v rámci schvalování novely zákona o spotřebních daních nemilosrdně spláchlo. Prodeje bez daně z přidané hodnoty mají nyní vzít za své až 31. prosince 2003. To je stejná lhůta, o jaké mluvil ve svém pozměňovacím návrhu k předchozí vládní novele zákona o spotřebních daních poslanec Martin Kocourek (ODS). Sněmovna jej nejprve v lednu schválila, ale v dubnu při hlasování o senátním znění odmítla. Ježkův návrh. Příležitost ke změně opět poskytla novela zákona o spotřebních daních. Tentokrát šlo o návrh Zdeňka Kořistky (Unie svobody) a dalších čtrnácti poslanců z opozičních lavic, prodlužující splatnost spotřební daně pro malé a střední firmy. Předkladatelem pozměňovacího návrhu o duty free byl Kocourkův kolega z ODS Libor Ježek. Navrhoval (a obdobně i Jiří Maštálka z KSČM) tři varianty termínů ukončení činnosti duty free prodejen: den, kdy vstoupí v platnost smlouva o vstupu České republiky do Evropské unie, 31. prosinec 2003 a 1. leden 2003. „Zlatá střední cesta prošla výraznou většinou devadesáti hlasů ze 158 přítomných, když ji vedle poslanců ODS a KSČM podpořila – až na Pavla Svobodu – i Unie svobody. Jednoznačně odmítavé stanovisko ministerstva financí, zdůrazňující jednak nutnost uplatnění praxe Evropské unie (tam byly silniční duty free shopy na společných hranicích zrušeny v roce 1999), jednak vyrovnání konkurenčních podmínek a zamezení možnosti daňových úniků, hájili jako jeden muž pouze sociální demokraté a několik poslanců KDU–ČSL. Novopečený šéf klubu ČSSD Bohuslav Sobotka ve vyjádření pro ČTK označil rozhodnutí sněmovny za zdroj problémů ve vztazích k Rakousku a Německu, kde podnikatelé v příhraničních oblastech přicházejí kvůli českým duty free o tržby. „V každém případě to může zkomplikovat náš vstup do Evropské unie, uvedl i za nepřítomného ministra financí Jiřího Rusnoka. Není proč spěchat. ČTK označila výsledek hlasování za „překvapivý , ale vítězství zastánců duty free bylo možné očekávat. Senátní znění vládní novely zákona o spotřebních daních, vracející termín zániku prodeje bez daně z přidané hodnoty na konec letošního roku, prošlo o jediný hlas. Naopak pro Kocourkův návrh bylo 112 poslanců ze 181 přítomných. Ježek se svou argumentací od Kocourka neliší: „Není nutné přejímat standardy unie dříve, než je to nutné. Tím spíše, jde–li o okrajovou záležitost, která je ovšem pro nás výhodná. Duty free přímo zaměstnávají přes dva tisíce lidí a odhady uvádějí, že s navazujícími obory zajišťují práci dalším dvaceti tisícům lidí. Platí státu nemalé částky na daních z příjmů a na pojistných odvodech. Spojení se zájmovou skupinou podnikatelů – Českým duty free sdružením – Ježek odmítá. „Byl jsem s nimi v kontaktu jednou, když sněmovna hlasovala o duty free poprvé v tomto volebním období. Jiné kontakty s nimi nemám. Podobně hovoří i lidé z duty free sdružení. „Při každé příležitosti pochopitelně předkládáme argumenty podporující naši činnost. Nijak jsme ovšem poslance neovlivňovali. Záleží na každém, jak rozumně k věci přistoupí, tvrdí šéf sdružení Luděk Fiala. Napříč politikou. Ať už jde o lobbying, nebo ne, mají duty free – jak je vidět – mezi poslanci velmi dobrou prestiž. Zajímavé je, že tradičně největší podporu jim poskytují politicky značně protilehlé strany – občanští demokraté a komunisté. V ODS se často zdůrazňuje moment pragmatického vztahu k unii. „Je to klasický přístup unie, tvrdí o problematice duty tax free shopů Ježek. „Vzpomeňte si na auta. Říkali nám: Musíte snížit cla na dovoz evropských aut, jinak nemůžete do Evropy. Snížili jsme cla, a pomohlo nám to nějak? Komunisté, vůči unii též chladní, často vyzdvihují sociální aspekty. „V pohraničních okresech je každé pracovní místo dobré, říká šéf komunistických poslanců Vojtěch Filip, který také vždy hlasuje pro delší existenci duty free prodejen. Bez čísel. Tradiční argument odpůrců duty free – údajné daňové úniky – se stále více přesouvá do kuloárů. Ne že to není možné. Avšak mluví se o sumách až s devíti nulami, přičemž konkrétní čísla nikdo neuvádí. Včetně celní správy, která je za řádný výběr celních a daňových poplatků odpovědná. Za problematické jsou považovány zejména duty free zóny Hevlín a Hatě v okrese Znojmo, kde se duty free obchody proplétají s normálně zdaňovanými prodejnami a provozovnami služeb. Ovšem účastníky povolovacího řízení při vzniku těchto komplexů byly samotné celní orgány. Povolení k duty free podnikání vydává na základě jejich doporučení ministerstvo financí a zatím nikdo o licenci nepřišel. To ztěžuje argumentační pozici ministerstva. Tím spíše, že na „evropské argumenty stále hůře slyší veřejnost i část politické sféry. Malá šance. Na řadě je nyní Senát. Ten ale patrně podstatu poslanecké novely – prodloužení splatnosti spotřební daně – podpoří i přes odmítavé stanovisko ministerstva financí. A je otázka, zda senátorům leží duty tax free shopy na srdci natolik, aby šli kvůli nim do marného boje se sněmovnou. Daňové zákony se novelizují několikrát za rok, takže ministerstvo financí, bude–li chtít, si příležitost k protitahu najde. Ovšem pravděpodobnost zvratu je nevelká. Současný stav věcí napovídá, že duty tax free shopy mají na delší dobu vystaráno.
