Komise doporučuje přijmout nabídku vítězné firmy a postavit v Praze novou čistírnu odpadních vod
Představitelé Prahy brzy dostanou na stůl podklady pro to, aby mohli definitivně rozhodnout, jak dál s čistírnou odpadních vod na Císařském ostrově. Metropole je jedním z měst, které nezískalo evropské dotace na rekonstrukci čistírny, a zároveň městem, se kterým zahájila správní řízení Česká inspekce životného prostředí kvůli tomu, že neplní zákonné požadavky na čistotu vypouštěných odpadních vod. Na verdikt radnice netrpělivě čekají stavební firmy udržující v pohotovosti týmy, které mají začít na pokyn města okamžitě pracovat. Rozhodnutí je nicméně v tuto chvíli na politicích, kteří nejsou svázáni odborným doporučením komise.
Stavaři už zlevnili Komisi, která podklady připravila, zřídil primátor Bohuslav Svoboda poté, co experti z poradního orgánu Evropské unie Jaspers odmítli podpořit žádost o šestimiliardovou dotaci na rekonstrukci čistírny. Souběžně s jednáním komise dohadovali představitelé města slevy s konsorciem firem SMP, Hochtief, Degremont a WTE. To zvítězilo v září roku 2011 v tendru na výstavbu nové vodní linky s cenou 6,2 miliardy korun.
Krátce před koncem loňského roku předložili stavebníci městu konečnou nabídku ve dvou variantách. První obnáší tříprocentní slevu z ceny díla bez provozních nákladů na novou vodní linku – ty dosahují 200 milionů korun za rok zkušebního provozu čistírny, během něhož má dodavatel prokázat, že čistírna splňuje požadavky, které si Praha vymínila. Tato obchodní sleva činí 172 milionů navrch k technické úspoře zhruba 290 milionů korun, kterou už nabídl vítěz v minulosti a město odsouhlasilo. Celkem by tedy nyní Prahu vyšla nová čistírna na 5,8 miliardy.
Druhou možností je, že konsorcium kromě už deklarované technické úspory zajistí na svoje náklady i přečerpávací stanici, která přivede splašky do nové linky. Ta by se musela tak jako tak postavit a město by na ni muselo vyhlásit samostatné výběrové řízení.
Stavebníci deklarují, že výstavbou stanice by městu ušetřili 300 milionů korun. Sečteno a podtrženo – varianta B znamená celkovou cenu čistírny 5,7 miliardy a o starost méně pro město. Právě toto řešení minulý týden doporučila radě komise, která měla odpovědět i na otázky, zda není projekt nové linky předimenzovaný a předražený. Dlouhodobá provozní smlouva se společností PVK z francouzského koncernu Veolia, kterou uzavřela Praha v roce 2006 za primátorování Pavla Béma až do roku 2028, totiž nebyla jediným důvodem, proč poradci Jaspers s pražským projektem nesouhlasili.
Teď nastoupí politici Verdikt komise ještě neznamená, že radní okamžitě s definitivní platností ukončí téměř desetiletou anabázi přípravy rekonstrukce trojské stařenky z 60. let a udělí vítěznému konsorciu pokyn, aby začalo pracovat na stavebním povolení. To by měly firmy podle harmonogramu získat do konce letošního roku tak, aby čistírna v roce 2017 už běžela.
Náměstek primátora a člen komise Pavel Richter by přece jen ještě uvítal expertní posudek – nejlépe ze zahraničí – na to, zda by se nedala rekonstruovat stará čistírna odpadních vod, což je důvod, proč s verdiktem komise nesouhlasí i jeden z jejích odborných členů. „Jsem si vědom, že by i tak šlo o přechodné řešení. Na druhou stranu by nebylo investičně tak náročné jako to navrhované. Chci mít prostě jistotu, že výstavba nové čistírny je v tuto chvíli ta nejlepší varianta,“ říká Richter.
Pokud se Praha přikloní k navrhovanému řešení, bude muset začít shánět peníze.
Na letošek je v rozpočtu alokováno 150 milionů, což by mělo stačit. V dalších letech si bude muset na část investice půjčit. Město s ideou vyřešení čistírny zvedlo letos vodné a stočné o deset procent, což ročně vygeneruje přes 300 milionu korun – zhruba tato částka by měla být základem pro speciální fond pro novou čistírnu. Pokud se i příští rok zvedne vodné a stočné o dalších deset procent, „finanční polštář“ by mohl každý rok nabobtnat o více než půl miliardy korun. Z tohoto důvodu nevidí Richter financování čistírny jako neřešitelný problém. Na zbytek by si Praha půjčila tam, kde by to bylo nejlevnější: oslovit by mohla banky, stavební konsorcium nebo třeba společnost PVK. Ta má ostatně ve smlouvě s městem z roku 2006 zakotveno financování čistírny, ale údajně by tato možnost nepatřila právě k nejvýhodnějším.
Novou linkou to nekončí Výstavba nové vodní linky není zdaleka poslední investicí, která se bude muset na Císařském ostrově odehrát. Následovat by měla do roku 2022 rekonstrukce současné čistírny, spočítaná v tuto chvíli na necelé dvě miliardy korun, průběžně se opravují vyhnívací nádrže s předpokládanými půlmiliardovými náklady. Ty by měly ještě nejméně deset let zajišťovat nakládání s kaly.
Konečné řešení jejich likvidace si vyžádá zhruba 1,8 miliardy korun. Původní celkové náklady na čištění metropolitní vodní špíny se už od roku 2010 snížily z 11,2 miliardy na zhruba 9,7 miliardy. Někteří představitelé Prahy doufají, že nová čistírna nakonec zvládne všechny splašky a stará se nebude muset rekonstruovat.
O autorovi| Hana Boříková, borikova@mf.cz
