Padesát let po Apollu Spojené státy opět udivují svět jiným futuristickým vesmírným projektem SpaceX, zatímco vedle této vědecko-inženýrské revoluce zuří tsunami protestů spuštěných nepochopitelným zabitím George Floyda, kterého se dopustil bílý policista.
Půlstoletí v dějinách zeměkoule je krátká doba a současná Amerika to dokazuje dvojnásob. Jako by se za uplynulých pět dekád nic nezměnilo a soužití bílých a černých obyvatel Spojených států stále vězelo v bodě nula.
Navenek to sice vypadá jednoduše a jasně – protestuje se proti bílému policistovi, který kolenem udusil Afroameričana –, ale tato zbytečná smrt pouze umožnila erupci problému, jenž je hluboce zakořeněn ve většině amerických měst a vesnic. A vyhřezne pokaždé, když se překročí únosná mez. Stejně v květnu 2020 v Minneapolis jako třeba v únoru 1999 v New Yorku, kde policisté v civilu 41 výstřely zabili neozbrojeného Amadoua Dialla. Tuto sepsi rozpuštěnou v americké DNA nevyřeší nikdo, tím méně Donald Trump se svými potrhlými nápady čítajícími vpichování dezinfekce do žil či mobilizaci armády proti vlastním občanům.
Tohle jsou Spojené státy. Sci-filet do vesmíru, zatímco na zemi pod raketou planou rasové nepokoje. V něčem daleko před všemi, v něčem stále ve filmu Hořící Mississippi.
O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz
