Spojené státy zablokovaly přijetí prohlášení Rady bezpečnosti OSN, které vyzývalo k nezávislému vyšetření pondělního násilí na hranicích Pásma Gazy. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informovaly agentury AFP a DPA. Při střetech s izraelskými vojáky na hranici Izraele a Pásma Gazy v pondělí zahynulo 58 Palestinců.
Mezi členy Rady bezpečnosti OSN koloval v pondělí návrh společného prohlášení k násilí na hranici Izraele a Pásma Gazy, ve kterém byla obsažena i výzva k „nezávislému a transparentnímu“ vyšetření střetů. Podle diplomatických zdrojů agentur AFP a DPA ale přijetí tohoto prohlášení zablokovaly Spojené státy.
Rada bezpečnosti OSN by se dnes měla na žádost Kuvajtu mimořádně sejít kvůli situaci, která nastala v souvislosti s pondělním přesunutím velvyslanectví Spojených států z Tel Avivu do Jeruzaléma. Vyslechnout by měla Rada bezpečnosti mimo jiné i koordinátora OSN pro izraelsko-palestinský mírový proces Nikolaje Mladenova.
Při střetech Palestinců s izraelskými vojáky na hranici Pásma Gazy zahynulo podle palestinských úřadů v pondělí 58 Palestinců. Více než 2770 jich bylo zraněno, každý druhý zraněný utrpěl střelné poranění. Pondělí bylo dnem s největším počtem obětí od války mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a židovským státem v roce 2014.
Přečtěte si komentář: Proč zazlívat Trumpovi Jeruzalém
Bílý dům v pondělí uvedl, že zodpovědnost za smrt více než pěti desítek lidí nese hnutí Hamás, které v Pásmu Gazy vládne. Podle mluvčího Raje Shaha proto není nutné vyzývat Izrael ke zdrženlivosti.
Jeruzalém je nejožehavějším bodem izraelsko-palestinského konfliktu. Palestinci chtějí jako svou metropoli převážně arabsky mluvící východní část města, kterou Izrael obsadil v roce 1967 a později anektoval. Izraelská vláda ale považuje Jeruzalém za nedělitelné hlavního město židovského státu.
| Při první palestinské intifádě zahynulo 2100 lidí, při druhé 4700 |
|---|
| Dvě nejznámější ozbrojená lidová povstání Palestinců proti Izraeli jsou známá pod názvem intifáda - „válka kamení“. První vypukla na okupovaných územích 9. prosince 1987, dvě dekády po konci šestidenní války, během které začala okupace a vojenská správa palestinských území (Pásmo Gazy, Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém). Její příčinou byla nespokojenost Palestinců, kteří neměli vlastní stát, rostla nezaměstnanost i zalidněnost palestinských území. |
| Mírový proces v té době navíc stagnoval a Palestinci se cítili být opuštěni jak arabskými státy, tak Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) Jásira Arafata. Intifáda vypukla samovolně a bez režie OOP. Bezprostředním impulzem se stal incident z 8. prosince 1997, při kterém byli v uprchlickém táboře Džabálija v Pásmu Gazy izraelským kamiónem zabiti čtyři Palestinci. Ihned vzplály protesty v dalších táborech v Gaze i na Západním břehu Jordánu. |
| „Blýskat na lepší časy“ se začalo až po madridské konferenci o Blízkém východě v říjnu 1991, kde vedle sebe - po nátlaku USA a dalších mocností - poprvé zasedly izraelská i palestinská delegace. Intifáda začala slábnout po podpisu washingtonské mírové dohody v září 1993. A 11 dní poté dal Arafat rozkaz k zastavení operací proti izraelské armádě. V pásmu Gazy a v Jerichu intifáda oficiálně skončila před jejich předáním palestinské autonomii 6. června 1994. Celkem bylo zabito přes 2100 Palestinců a přes 200 Izraelců a zraněno přes 25 tisíc lidí. Uvěznění neuniklo na 140 tisíc Palestinců. |
| Druhé palestinské povstání, zvané intifáda Al-Aksá, vypuklo 28. září 2000 poté, co ztroskotala mírová jednání mezi Izraelem a Palestinci v Camp Davidu v americkém státě Maryland. Toho dne navštívil tehdejší izraelský opoziční vůdce Ariel Šaron Chrámovou horu v Jeruzalémě, což Palestinci označili za provokaci. Bezprostředně nato vzplály krvavé střety mezi Palestinci a izraelskou policií v Jeruzalémě, na západním břehu Jordánu i v pásmu Gazy. |
| Druhá intifáda skončila 8. února 2005 po setkání palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse s izraelským premiérem Šaronem v egyptském Šarm aš-Šajchu. Vyžádala si na 4700 mrtvých, z toho asi 80 procent Palestinců. |
| Loni v prosinci, když americký prezident Donald Trump uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele, vypukla na hranicích Pásma Gazy nová vlna násilí. Hnutí Hamás, které pásmo ovládá, tehdy vyhlásil další intifádu. Výzvu Hamásu podpořil i vůdce libanonského hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh. |
Dále čtěte:
Esej: Mír proroka Donalda
Antisemitismus v Německu. Vydavatelství BMG otočilo, dává od raperů ruce pryč
Komentář: Jeruzalémský syndrom
Západní břeh Jordánu není okupovaný, tvrdí americké ministerstvo zahraničí
