Zachovat si v době covidu optimismus se může zdát jako poměrně náročný úkol. Přesto se najde pár národů, které to navzdory nelehké situaci dokázaly. Třeba Dánové a Irové.
Že jsou obyvatelé těchto dvou evropských zemí tak nějak obecně spokojenější se svým současným životem i vyhlídkami na ten budoucí, odhalil výzkum agentury Eurofound nazvaný Social Optimism Index. Vycházel z dat sesbíraných ještě předtím, než lidstvo zachvátila pohroma jménem SARS-CoV-2.
Statistické šetření se zaměřilo na šest dílčích faktorů, pomocí kterých chtěli výzkumníci vyhodnotit, jak účastníci vnímají svoji budoucnost a jakou budoucnost má podle nich před sebou samotná Evropská unie. Dále odpovídali na otázky, zda jejich země, respektive unijní sedmadvacítka aktuálně kráčí správným směrem a zda si myslí, že se během nadcházejících 12 měsíců jejich osobní život, totiž situace v jejich domovině zlepší, zůstane stejná, nebo se zhorší.
Koeficientu 1,0, jenž by odpovídal maximální možné míře spokojenosti, žádný ze sedmadvaceti evropských států nedosáhl. Irové mu ale s údajem 0,69 byli zdaleka ze všech zemí EU nejblíže. Na druhém místě pomyslného žebříčku se s jistým odstupem umístili Dánové, třetí skončili jen těsně obyvatelé Malty, na které doléhal další maličký stát, a sice Lucembursko. Pětici nejvíce optimistických zemí EU uzavřelo Finsko, které je dlouhodobě považováno za nejšťastnější národ na světě.
Češi oproti tomu skončili na opačném konci žebříčku. V tuzemsku žije daleko více pesimistů než optimistů, kvůli čemuž se naše republika dočkala nelichotivého skóre -0,07. Skeptičtější než my jsou už pouze lidé na Kypru, v Itálii, Belgii, Francii či Řecku. Tento jihobalkánský stát se ve srovnání s ostatními zeměmi značně vymyká, neboť v jeho případě dosáhl index dokonce hodnoty -0,65.
Nejoptimističtějším národem v EU jsou Irové. Zdroj: EurofoundRoli hraje HDP i různé socio-ekonomické faktory
Proč jsou mezi sedmadvaceti státy tvořícími Evropskou unii natolik velké rozdíly? Podle výzkumníků je důvodů celá řada. U zmíněného Řecka má na nelichotivém výsledku údajně značnou zásluhu jeho špatná ekonomická situace. Jak ukazují data Eurostatu, tamní reálný HDP na hlavu (GDP per capita) se v roce 2020 zastavilo na nějakých 16 300 eur – to je o bezmála 47 tisíc eur méně než v případě vedoucího Irska.
Na druhou stranu se najdou státy, které, ač k sobě mají ekonomicky relativně blízko, se v rámci žebříčku umístily na relativně odlišných pozicích. Řeč je třeba o Francii s Dánskem, respektive Česku s Portugalskem – jejich HDP na hlavu byl v loňském roce dokonce téměř totožný. V těchto případech vstupují podle výzkumníků do hry další proměnné. Jedná se například o to, jaké finanční situaci se těší tamní domácnosti, jaká je pozice lidí na domácím trhu práce nebo zda je podle nich jejich hlas ze strany politiků a dalších autorit v zemi dostatečně slyšet.
Pandemie potvrdila dříve řečené
S výsledky, jež z uvedeného statistického šetření vzešly, nemohou být čelní představitelé evropské sedmadvacítky ani trochu spokojeni. Myslí si to alespoň Klára Fóti, která měla realizaci výzkumu na starost.
„Všechna data naneštěstí nasvědčují tomu, že sociální pesimismus je v částech Evropy poměrně rozšířenou záležitostí a že občané EU čelí velmi odlišným zkušenostem, které dramaticky ovlivňují jejich budoucí ambice,“ podotkla.
Zajímavé přitom je, že zatímco v mnoha ohledech dokázala koronavirová pandemie obrátit život zcela naruby, s náladou uvnitř společnosti, respektive tím, ve které zemi jsou obyvatelé se svými vyhlídkami na budoucnost nejspokojenější, nijak zásadně nezahýbala. V rámci podobně zaměřeného výzkumu pojmenovaného jako Living, working and Covid-19, který se konal online loni v červenci a jehož se zúčastnilo téměř 92 tisíc respondentů, se výsledky od toho předchozího nijak zásadně nelišily.
I tentokrát se na čele žebříčku objevily Irsko a Dánsko, byť v opačném pořadí. Optimisticky hledělo vstříc nadcházejícím měsícům a letem hned 71 procent Dánů a 63 procent Irů. Nejnižší míru optimismu naopak znovu vykázalo Řecko, kde v lepší zítřky věřil pouze každý třetí občan. Češi si oproti dřívějším závěrům ve sledované metrice polepšili na slušné šesté místo, z hlediska vnímání naší aktuální životní situace jsme se nicméně opět umístili až v druhé polovině tabulky.
