Nor Per A. Sundbye posílil loni v létě místní tým společnosti Ernst & Young, v němž je zodpovědný za řízení forenzních služeb v Česku, Maďarsku, Slovensku, Chorvatsku a Slovinsku. V době největších korporátních skandálů pracoval Sundbye v londýnské pobočce společnosti Andersen a po pádu firmy přešel k Ernst & Young, která převzala některé části Andersenu.
Začátky v auditu.
Původně měl Per A. Sundbye vykročeno úplně jiným směrem. Opustil rodné Norsko a svá univerzitní studia zahájil v Německu. „Zemi jsem si vybral, protože jsem se chtěl dobře naučit další evropský jazyk. Ne každý to ví, ale například v Manheimu byli Norové jednou z nejpočetnějších zahraničních skupin studentů,“ říká. Francie a francouzština prý zdaleka tolik nelákaly a navíc se Sundbye cítí být blíže německému podnikatelskému prostředí. Na Manheimské univerzitě studoval mezinárodní management, bankovnictví a finance. Již před ukončením školy vedl Sundbye jednání o své budoucí kariéře s firmou Andersen. Konečná dohoda zněla, že nastoupí do auditorského oddělení v Oslu. Tato práce je mnohými považována za „trochu nudnou a málo akční“ a stejný pocit měl z počátku i Sundbye. Navíc se mu příliš nechtělo vracet se zpět do Norska. „Čím více jsem však s lidmi z Andersenu mluvil, tím větší zájem ta práce ve mně vzbuzovala,“ popisuje Sundbye. Nyní tvrdí, že tři roky strávené prací na auditech mu poskytly nesmírně dobrý základ pro další práci. „Naučíte se velmi rychle mnoho nových věcí. Bavilo mě to ale právě tak ty tři roky,“ říká s lehkou nadsázkou. Andersen se po čase rozhodl v Norsku nově založit konzultantskou divizi a Sundbye dostal nabídku, zda by se nechtěl stát jejím členem. Po absolvování interních pohovorů začal pracovat jako konzultant. „Náš tým byl poměrně malý, a tak jsem pracoval na projektech z nejrůznějších oblastí. Pozitivní na tom byla různorodost práce, avšak na druhé straně se člověk nemohl hlouběji specializovat na konkrétní oblast.“
Švýcarský zlatokop.
K forenzním službám se Sundbye dostal přes projekt, který měl původně trvat několik měsíců, ale nakonec se protáhl na tři roky. Řeč je o dohledávání majetku lidí, kteří se stali obětmi nacistické perzekuce a měli peníze ve švýcarských bankách. Na tomto projektu dělalo několik set lidí, a to i z dalších společností tehdy ještě Velké pětky. „Kauza byla velice zajímavá i historicky, pracovali jsme s autentickými záznamy a dokumenty z té doby,“ vypráví Sundbye. Výsledkem tohoto úsilí byl seznam jmen lidí, kterým patřila „spící“ konta v bankách. Sundbye však odmítá prozradit, o kolik peněz konkrétně šlo a kolik objevil on sám. „Důležité je, že se tak podařilo provést cosi jako vyrovnání s minulostí. Někteří Švýcaři možná nebyli tímto projektem nadšeni, ale myslím si, že jsme udělali správnou věc,“ říká. Dalším profesionálem, který na švýcarské zakázce dělal, byl ředitel forenzních služeb společnosti KPMG Charlie Patrick. „Pera Sundbye znám pouze podle jména,“ řekl Patrick týdeníku EURO. Naproti tomu Douglas Burnham, který je partnerem oddělení auditu a ekonomického poradenství v Ernst & Young, zná Sundbye poměrně dobře. „Per je otevřenou a přístupnou osobností. Rychle si získal u nových kolegů respekt. Řekl bych, že je velice společenský. V Praze si již stihl vybudovat síť profesionálních a přátelských kontaktů,“ říká o něm.
V roli detektiva.
Pravděpodobně žádná jiná práce tolik nevtahuje do každodenní hry manažery a partnery společnosti. „S týmy jsem ve styku každý den a na jejich činnosti se aktivně podílím,“ konstatuje Sundbye. Vyšetřování podvodů prý totiž vyžaduje ničím nenahraditelné zkušenosti, a proto je žádoucí, aby i „ostřílení vlci“ byli co nejvíce v terénu. Sundbye absolvoval kursy pro policejní vyšetřovatele a stojí za ním několik let zkušeností ve forenzních službách. Jak vnímá některé velké hospodářské kauzy v České republice? „Nechci se příliš vyjadřovat ke konkrétním případům, už jenom proto, že je detailně neznám. Faktem ale je, že mnoho velkých vyšetřování se tu táhne už několik let, a to není dobře. Vždy je důležité, aby se záležitost vyřešila a dotáhla do konce v nějaké rozumné době,“ tvrdí Per Sundbye. Nejhorší prý je, když se konečný výsledek neustále oddaluje. Podstata a metodika podvodného jednání je prý v České republice víceméně stejná jako v dalších zemích, které měl Sundbye možnost poznat. „Pětaosmdesát procent nejhorších podvodů provedli lidé, kteří jsou na výplatních páskách postižené společnosti. Více než polovinu přitom spáchal samotný management,“ konstatuje Sundbye. Kolik korporátních zločinců měsíčně průměrně odhalí? „Naše práce je hodně o prevenci. Například v Londýně byla většina projektů, na kterých jsem pracoval, právě o tom, jak nastavit vnitřní kontrolní systém, aby případné nekalé jednání bylo včas odhaleno,“ vysvětluje Sundbye.
Nyní pečlivě analyzuje taje českého jazyka, který se učí jednou týdně. Příprava na hodiny mu prý zabere značnou část volného času, a tak na jeho oblíbenou jízdu na kole a orientační běh příliš času nezbývá.
