Menu Zavřít

Spolehlivá německo-česká převodovka

20. 10. 2019
Autor: Mladá fronta

Na výpadek vývozu velkého rozsahu není česká ekonomika připravena, ač muže nastat dříve, než se nadějeme.

Jedna z nejhorších věcí, které mohou správce makroekonomických modelů potkat, je prudký šok přicházející zvenčí. Dovedete si do toho promítnout to, co předpovídají vaši kolegové ze zemí hlavních obchodních partnerů, a podle vývoje zahraniční poptávky poslat křivky nahoru či dolů, ale oni mají v podstatě velmi podobný problém.

Je to svým způsobem stejné, jako kazit rozjetou party varováním, že přijdou policajti poté, co si soused už stěžoval, domovní ochranku jste poslali velmi bujaře do mezi půlky a poslední varování nebral nikdo vážně. Jenomže oni přijdou, a když to nejsou nějací vlídně smlouvající strejcové, ale pořádně ostří američtí poldové s kolty a želízky, kteří mají sto chutí vás sebrat a rovnou odvézt do cely, končí legrace.

Svého času jsem to zažil, a jak jsme byli panečku rádi, že naše spolužačka z Ruska, která soustavně hledala ve Washingtonu ženicha, neopomněla pana asistenta nejvyššího federálního zástupce přivést na večírek s sebou. Velmi se to hodilo, když ukázal průkazku - něco na ten způsob zachránce na poslední chvíli bychom potřebovali ve světovém obchodě i dnes.

Myslíte si, že se blíží další ekonomická krize?

Bohužel pan návladní je v nedohlednu, řídící důstojník na druhé straně Atlantiku si schovává v rukávu tajnou kartu s pětadvacetiprocentním clem na auta a velice touží po tom vyhrát volby. Blíže k domovu asi už nikdo nevěří, že brexit dopadne sametově, ale pro automobilky působící v Česku je Británie trh, který zatím odebíral čtvrt milionu aut ročně. Popravdě řečeno, tvrdý brexit v žádném základním scénáři jakékoli české makroekonomické prognózy kvantifikován není. Připočtěte k tomu nepřímý vývoz do Ameriky, která je ve skutečnosti druhý až třetí nejdůležitější spotřebitel v Česku vytvořené exportované přidané hodnoty, a pro obchodní válku platí totéž z hlediska základního scénáře.

Sotva spolu mluví

Pro milovníky černých hodinek připomenu fakt, že přelom října a listopadu znamená také střídání evropských stráží v Evropské komisi, kde klíčová portfolia dostanou lidé, kteří nejsou na výzvy, které jim nejspíše spadnou do klína, zcela připraveni. Kam by se asi tak chodili radit, když ne do Paříže a do Berlína, ale velmi osobní Donald Trump si s německou kancléřkou Angelou Merkelovou doopravdy nesedli (navíc on ty německé přebytky v obchodě s Amerikou už nějaké čtvrtstoletí nenávidí).

Klidná ruka návladního by se hodila, protože tady běží vedle sebe hned několik velmi obtížně kvantifikovatelných procesů, které se mohou téměř současně potkat.


Přibývají signály, že růst české i světové ekonomiky se zadrhává. Čtěte více:

Recese: už je tady zase

 Burza cenných papírů, ilustrační foto


Jasně že centrální banky na tom ještě nejsou tak špatně, aby se nedokázaly domluvit na nějaké společné akci, ale skoro všechny mají hodně vystřílenou munici. Na rozdíl od doby před jedenácti lety, kdy byl šok pro světovou ekonomiku způsobený finanční krizí v USA obrovský, však spolu světoví lídři nejenže netáhnou za jeden provaz, ale sotva spolu mluví.

I menší jednotlivé rázy mohou mít při nekoordinovaném řízení špatný souhrnný efekt - ono se to může nasčítat, a tak se mohou skoro všechny negativní události potkat během příštích dvou měsíců najednou, a do toho nepočítám, co může způsobit taková intervence Turecka v Sýrii.

Naše setrvačnost

Samozřejmě že dovedete všechny negativní jevy spočítat a ještě něco jako daň za panickou reakci přidat, ale kdo vás za to pochválí? Ani centrální banka, ani ministerstvo financí, ani jednotlivé komerční banky, z nichž se destiluje prognóza české bankovní asociace, nefungují jako kontrariánský „hedge fund“, který sází na příští Biafru. Nic nevyděláte, pouze vyrábíte sebenaplňující proroctví.

V mezidobí si můžeme klást v podstatě infantilní otázku, jak je možné, že se neutěšený vývoj zakázek v německém průmyslu (za srpen meziročně poklesly o 6,7 procenta a špatné předstihové ukazatele chodí už hodně dlouho) zatím neprojevil v Česku na HDP. Především, využití kapacit u nás bylo vysoké a chyběli zaměstnanci, aby stíhali zakázky.

To už neplatí ve zpracovatelském průmyslu, ale nějaký pokles o půl procenta německého růstu nedovede krátkodobě Česko vykolejit - máme také nějakou vnitřní setrvačnost, dynamiku a domácí spotřebu, která není zcela závislá na Německu.

Vysoce synchronizovaná německo-česká převodovka fungovala v posledních dvanácti letech zcela spolehlivě

Všeho do času. Podívejte se na grafy - jejich vypovídající hodnota při zpětném ohlédnutí je vynikající a všechny jsou z dílny makroekonomů z českého ministerstva financí -, dobrá práce má být pochválena. Je úplně jedno, co tady kdo z politiků nebo odborářů blekotá - vysoce synchronizovaná německo-česká převodovka fungovala v posledních dvanácti letech zcela spolehlivě. Sice s nějakým časovým posunem, ale nakonec k nám jejich rychlostní stupeň vždy dorazil. A ani oni si ho nezařadili sami o své vlastní vůli, i když mají fenomenální fiskální prostor, aby alespoň o jeden „šalt“ přidat mohli.

My sami to nanejvýš dovedeme pohnojit, takže rozpočtové škrty teď a tady by byly špatnou reakcí, ale na přidávání ve veřejné spotřebě a transfery obyvatelstvu to také není. Snad s výjimkou vládních investic nemáme nějak zvlášť velký manévrovací prostor, jak cyklu čelit. Úplně stejně jsou na tom i v Rakousku nebo na Slovensku, jenom Polsko „se hýbe“ trochu jinak, protože je mnohem větší a relativně uzavřenější. To nezměníte.

MM25_AI

Čtěte další komentáře Miroslava Zámečníka

  • Našli jste v článku chybu?