Bývalého detektiva Karla Tichého, který pracoval na dnes už legendárním spisu Krakatice, zbavila Poslanecká sněmovna minulou středu mlčenlivosti. Zároveň vznikne vyšetřovací komise, jež se má zabývat možným prorůstáním organizovaného zločinu a politiky, které právě Krakatice popisuje. Spis mapoval například aktivity kontroverzního podnikatele Františka Mrázka a objevují se v něm i jména některých politiků včetně ministra vnitra Ivana Langra (ODS).
Občanským demokratům se ve sněmovně nepodařilo prosadit návrh na rozšíření okruhu osob, které měly být zbaveny mlčenlivosti. Poslanec Jan Vidím spolu s Langrem žádali, aby tak sněmovna rozhodla u dvou desítek lidí, kteří kdy přišli do styku s Krakaticí. Mezi jinými šlo o exministry vnitra Stanislava Grosse a Františka Bublana (oba ČSSD), bývalého policejního prezidenta Jiřího Koláře či někdejšího ředitele Služby pro odhalování korupce Jaroslava Macháně.
Langer se v rozpravě emotivně několikrát obracel na některé poslance ČSSD se slovy: „Kdo se bojí Krakatice?“ Podle něj by se měl celý spis, který pochází z dob vládní sociální demokracie, odtajnit. Ze stejného důvodu Langer a Vidím chtěli, aby o Krakatici mohly mluvit i další osoby. Langer tak dokonce navrhl na zbavení mlčenlivosti i sám sebe.
„Myslím, že se jasně prokázalo, kdo se bojí Krakatice. Krakatice se bojí ti, kteří hlasovali proti zproštění mlčenlivosti osob, které jsme navrhovali,“ řekl pak novinářům. Bublan ale s takovou interpretací zásadně nesouhlasil. „Mně připadá docela nemístné, abychom ještě než tu komisi zřídíme, už dělali nějaký seznam osob. Ta komise může dospět k daleko většímu seznamu nebo třeba k úplně jinému seznamu,“ prohlásil.
Komise složená z dvanácti členů si podle Bublana může k výslechu pozvat, koho uzná za vhodné, a to i bez seznamu, on sám je prý připraven v komisi vypovídat. Výsledky šetření má odevzdat do konce září.
Z Krakatice se podle Langra ztratilo 6000 stran. Policie dodnes nezjistila, kdo informace vynesl. Tichý se chtěl nařčením, podle nichž stojí za úniky právě on, bránit, a požádal proto ministra vnitra o zbavení mlčenlivosti. Langer mu nevyhověl s poukazem na to, že policista může být mlčenlivosti zbaven pouze na základě žádosti státních orgánů.
