Termíny jako rozhrada nebo přestavek, které do českého práva opětovně zavedl nový občanský zákoník, jsou užitečné nástroje pro jakoukoli dobu, byť část lidí pro svoji archaičnost dodnes dráždí, říká v rozhovoru spoluautor nového kodexu a člen Legislativní rady vlády František Korbel. Při hodnocení zákoníku se podle něj musí oddělit různé mediální pseudoproblémy od reálných problémů praxe.
Přínosů i obtíží je jistě dost, jde o největší změnu právního řádu od roku 1991, která vyžaduje především změnu myšlení. Zákoník vychází z koncepce přirozeného práva, čímž nadřazuje zdravý rozum nad formální přístup k právu. Ale stručně, hlavním přínosem je sjednocení smluvního práva, které dřív bylo v občanském i obchodním zákoníku, mnohem větší míra smluvní svobody a řada nových práv, která tu dříve nebyla nebo se jen obtížně dovozovala judikaturou.
E15: Je to přesně rok a půl, co vstoupil v účinnost nový občanský zákoník. V čem je jeho největší přínos?
E15: V kterých směrech je potřeba jej tak říkajíc dotáhnout?
To není jednoduché říci. Je třeba oddělit různé mediální „pseudoproblémy“ od reálných problémů praxe. A ty zatím příliš neznáme. Praxi je třeba nejdříve poznat a vyhodnotit. A pak je také třeba posoudit, zda máme nějaká lepší legislativní řešení. Některé problémy mohou být výsledkem chyb, jiné jen důsledkem volby jednoho z možných řešení, přičemž ta ostatní mají také své problémy. Nemáme-li jednoznačně lepší řešení, na němž by byla shoda, je lepší zákon neměnit.
E15: Uvažuje se už o jeho novelizaci, a pokud ano, v čem konkrétně?
Ano, o novelizaci se uvažuje již od přijetí zákoníku, je to takový český legislativní zvyk (smích). Již na podzim 2013 navrhli poslanci KSČM novelizovat poslední paragraf o účinnosti, změnit v něm číslo 2014 na 2015. Ale do 1. ledna to nestihli. Tři novely připravilo Ministerstvo spravedlnosti. Dvě z nich již zkrachovaly. Hlavně ta velká odbornou veřejnost vyděsila a způsobila, že zákoníku se před nepromyšlenými změnami zastali i jeho bývalí odpůrci. Třetí novela je projednávána v Legislativní radě vlády, ale má řadu chyb a nic podstatného neřeší. Další dvě novely jsou od poslanců v Parlamentu, ale ty nemají naději na úspěch.
Změny totiž nejsou v jazyce, ale v institutech, které jsme po roce 1950 zapomněli. Třeba právo stavby, rozhrada nebo přestavek. Jsou to užitečné nástroje pro jakoukoli dobu.
E15: Upozornila praxe na něco, co se tvůrcům nepodařilo předvídat?
Jistě. Praxe je vždy mnohem bohatší, než si zákonodárce nebo kdokoliv z tvůrců vůbec dokáže představit. Německý právní filosof a spolkový ministr spravedlnosti Gustav Radbruch napsal, že zákon může a musí být chytřejší než jeho tvůrci. To znamená, že v praxi jde více o to, jak se zákon vykládá, než co je v něm přesně napsáno. Tak třeba podíl manželů v obchodní společnosti. V zákoníku je napsáno něco, ale polovina praxe to vykládá jako změnu, druhá tvrdí, že zůstalo vše při starém.
E15: Kdyby se tehdy neschválil, myslíte, že bychom ho dnes měli?
Zcela určitě ne.
Prozradíte jako jeho spoluautor, kolem čeho byly nejobtížnější diskuse?
Záleží na tom, zda právně, nebo politicky. Jako náměstek ministra jsem stál na pomezí mezi autory a politiky. Politicky šlo nejvíce o odklad účinnosti, který by znamenal odklad navždy a konec. A pak o jednotlivosti typu registrovaného partnerství, církevního sňatku, střídavé péče k dětem, práva nájemce bytu chovat v něm zvíře atd. Právně bylo hodně diskusí třeba o zařazení bytového nebo spotřebitelského práva do zákoníku, což jsem nakonec prosadil. Nebo o zrušení předkupního práva spoluvlastníků.
Pustil byste se do toho ještě jednou?
No to snad ne (smích). Byla to krásná doba dvanácti let prací, z nichž druhou polovinu jsem měl tu čest řídit, ale zákoník by tu měl být na desítky či stovky let příštích. Jsem ten poslední, kdo by jej chtěl rušit a začínat zase znova.
| František Korbel (39) |
|---|
| Známý advokát je partnerem advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners. Před tím pracoval v advokátní kanceláři Korbel, Tuháček & partneři, kterou i spoluzakládal. Činný je také v komunální sféře, již čtvrté funkční období působí jako člen zastupitelstva Tábora. V letech 2007 až 2013 byl náměstkem ministrů spravedlnosti Jiřího Pospíšila, Pavla Blažka a Marie Benešové. Na ministerstvu řídil projekt rekodifikace soukromého práva. V letech 2006 až 2014 byl místopředsedou Legislativní rady vlády, nyní je jejím členem. František Korbel je svými 205 centimetry považován za vůbec nejvyššího českého politika současnosti. |
E15: Máte pocit, že se archaická terminologie zákoníku už vžila mezi lidmi?
Asi jak u koho. Někomu se od počátku líbila, jiného dráždí dodnes. V každém případě se stala jeho symbolem, byť nejde o nic podstatného. Změny totiž nejsou v jazyce, ale v institutech, které jsme po roce 1950 zapomněli. Třeba právo stavby, rozhrada nebo přestavek. Jsou to užitečné nástroje pro jakoukoli dobu.
E15: A vy osobně používáte místo termínu půjčka termín zápůjčka?
Moc ne, ale je to jedno. V běžné řeči se typy smluv vždy pletly, třeba nájem se chodí uzavírat do „půjčovny“ aut. Právo si s tím umí poradit, nejde o název, ale obsah a úmysl stran. Strany si mohou nějak nazvat a dohodnout, co chtějí. Nový zákoník je při tom neohrožuje rizikem neplatnosti, jako to dělal ten starý. Mnohem více jde o to, aby ujednání bylo férové a nepoškozovalo slabší stranu.
E15: Měl tlak evropského práva vliv na přijetí zákoníku?
Jen okrajově. Občanské právo je zatím doménou národních států. Na odborné úrovni sice existuje společný referenční rámec pro evropské občanské zákoníky, takzvané DCFR (Draft Common Frame of Reference), ale ten není závazný, slouží jen jako zdroj inspirace. Jinak asi největší vliv měla směrnice o právech spotřebitelů, kterou jsme v zákoníku implementovali ještě před jejím oficiálním schválením v Evropském parlamentu a Radě.
E15: Čím se cítíte nejvíc? Advokátem, členem legislativní rady nebo zastupitelem v Táboře…?
Ve veřejné správě i v advokacii jsem strávil asi stejně času. Ale více se cítím jako advokát. Veřejná správa má étos a obrovské možnosti pozitivního rozvoje, ale jste závislí na faktorech, které nemůžete moc ovlivnit. V roce 2009 nám občanský zákoník neprošel jen proto, že padla vláda. V roce 2013 byl málem odložen, neboť zase padla vláda. Veřejnou správu brzdí nestabilita a nekompetence. Bohužel ani služební zákon není žádný zázrak.
E15: Co říkáte na současná aktuální témata, třeba registrační pokladny či regulaci provizí v životním pojištění? Nejde o zásah státu do podnikání?
K zásahům státu má docházet jen tam, kde soukromé právo selhává. Registrační pokladny nejsou otázkou soukromého práva, to je čistě veřejnoprávní povinnost daná politickým rozhodnutím. To nechci hodnotit. Ale provize zprostředkovatelů pojištění jsou skutečně příkladem selhání trhu v soukromých vztazích mezi podnikateli a spotřebiteli. Přehnané pobídky pojišťoven a přehnané provize zprostředkovatelů nyní odnáší spotřebitelé, kteří po dlouhou dobu a často i nevědomky „spoří“ na odměnu toho, kdo je k pojištění získal. Celý systém se zvrhnul již takovou měrou, že jakmile spotřebitel dospoří na odměnu zprostředkovatele, obvykle po dvou letech od uzavření životního pojištění, začíná o něj nový boj mezi pojišťovnami a zprostředkovateli, aby začal jinde za údajně ještě lepších podmínek odznovu.
Čtěte také:
Na reklamaci dovolené máte měsíc
Poradci mohou přijít o lukrativní provize za životní pojištění
Babišův další střet zájmů? Agrofert je pojišťovacím agentem Respectu
