„Teroristická banka“ z Hamburku chtěla do Íránu poslat letadlem miliardy v hotovosti

5. 9. 2018

Hotovost ve výši 300 milionů eur (7,7 miliardy korun) chtěla dodat letadlem do Teheránu Evropsko-íránská obchodní banka se sídlem v Hamburku. Po protestech Spojených států od transakce instituce zatím ustoupila. Nyní tuto „teroristickou banku“, jak ji nazývají Američané, prověřují německé úřady.

Evropsko-íránská obchodní banka (EIHB) se sídlem v Hamburku byla založena už v roce 1971 za režimu íránského šáha, nyní patří íránskému státu. Spojené státy a Izrael ji dlouhodobě považují za instituci, která financuje terorismus. Proto tlačí na německou vládu, aby její činnost zakázala.

Po uvalení sankcí proti Íránu kvůli vývoji atomových zbraní byly v roce 2011 bance obchody zakázány, v roce 2016, kdy byla podepsána dohoda s Teheránem a americkým exprezidentem Barackem Obamou, byla její činnost obnovena. Její obchody prověřuje německá agentura pro finanční dohled Bafin. Banka EIHB musí prokázat, že nefinancuje terorismus.

Nyní k překvapení berlínské vlády banka vycouvala z plánu převézt v hotovosti 300 milionů eur (7,7 miliardy korun) letadlem přímo do Íránu, napsal německý deník Süddeutsche Zeitung.

Transakce byla vehementně kritizována Spojenými státy. Převoz hotovosti prověřuje německý regulátor Bafin. Na kontech banky je daleko více peněz než zmíněných 300 milionů eur. Většina prostředků pochází z prodeje íránské ropy Indii a Číně, upozornil deník.

Peníze pro podnikatele, nebo teroristy?

Už v červnu banka oznámila německým celním úřadům, že chce velký balík hotovosti letecky přepravit přímo do Teheránu. Argumentovala tím, že hotovost budou využívat íránští podnikatelé při cestách do zahraničí. Bankovky měla dodat německá centrální banka. Pokud by suma byla v bankovkách o hodnotě 50 eur, zásilka by měla hmotnost šest tun. V případě bankovek o nejvyšší nominální hodnotě 500 eur by 300 milionů vážilo 700 kilogramů.

Americká strana intervenovala proti uskutečnění transakce u německé vlády, na ministerstvu financí i zahraničí. Tvrdila, že hotovost skončí v rukou teroristů. Americký velvyslanec v Německu Richard Grenell byl zprávami o převodu hotovosti znepokojen.

Podle německých úřadů nelze prokázat, že peníze budou využity na financování terorismu. Berlín si zatím nechce rozházet vztahy s Íránem kvůli možným obchodům. Na druhou stranu si německé firmy nechtějí znepřátelit Spojené státy. Například automobilka Daimler už oznámila, že své aktivity v Íránu ukončí.

Prezident Donlad Trump na začátku srpna pohrozil firmám na celém světě, že v případě obchodů s režimem v Teheránu nebudou obchodovat s Amerikou.

Problém s íránskou bankou se pro německou vládu zatím odložil. Nejen v Hamburku, ale i v jiných evropských bankách, má Teherán stále dost finančních prostředků, které bude dříve či později požadovat, míní Süddeutsche Zeitung.